Země

Jak se (ne)dělá počasí – bouřky (5. část)

V páté části našeho seriálu se zaměříme na další fenomén svázaný s bouřkami (a často spojený s výskytem extrémních projevů počasí), který je často nepravdivě vydáván za jeden z  jasných důkazů manipulace počasí člověkem. Na webech zabývajících se konspiračními teoriemi je tento jev obvykle označován jako „HAARPový komín“ nebo „šlehací komín“. Ve skutečnosti se jedná o takzvaný overshooting top neboli česky přestřelující vrchol.

Nejprve si tedy ukážeme, jak takový přestřelující vrchol vypadá z pohledu satelitu, z letadla a povrchu Země. Následně si vysvětlíme princip jeho vzniku a důsledky jeho existence a nakonec logicky vyvrátíme konspirační teorie s tímto jevem spojené.

Na níže uvedeném obrázku vidíme satelitní snímek bouřek ve viditelném spektru nad střední Evropou z 30. května 2005. Kromě Rakouska vidíme přestřelující vrchol nad Vysočinou, jihozápadně od Orlických hor a nad Polskem. Jsou to ty vyvýšené oblasti a body nad „koláčem“ kovadliny bouřky. Zdroj: ČHMÚ

Další obrázek zachycuje pohled z letadla na přestřelující vrchol bouřky. Jedná se o kopulovitý výčnělek nad cirrovitým diskem bouřkové kovadliny.

Na závěr pohled na totéž ze zemského povrchu u jezera Okeechobee na Floridě. Přestřelující vrchol je opět pěkně vidět tyčící se nad samotnou kovadlinou.

Co tedy vlastně přestřelující vrchol je a jak vzniká? Je to region v rámci bouřky – vypouklý výběžek oblaku nad kovadlinou, který reprezentuje silný výstupný proud (takzvaný updraft), který se krátkodobě dostal nad úroveň nulového vztlaku. Úroveň nulového vztlaku (hladina nad níž už bouřka nedokáže dál růst) je vyjádřená horní hranicí cirrů tvořících bouřkovou kovadlinu. Dlouho přetrvávající nebo výrazný přestřelující vrchol je typický pro intenzívní stabilní bouřky. Pro cyklické bouřky nebo tzv. pulse storms je typický krátkotrvající přestřelující vrchol, který se rychle vytvoří, ale i zanikne (často ho satelitní snímky ani nestihnou zachytit). V cyklických bouřkách se tento proces několikrát opakuje. Výběžek se může dostat až několik km nad úroveň kovadliny a cirry z něj pocházející vytvářejí nad kovadlinou struktury zvané „plumes“ (vlečky). Obecně výskyt přestřelujícího vrcholu poukazuje na vyšší intenzitu bouřky, na  které se objevil a na její možné extrémní projevy (krupobití, přívalové srážky, silné nárazy větru).

Máme zde ještě schéma principu vzniku přestřelujícího vrcholu – na nesupercelární bouřce.

A teď se dostáváme k samotné konspirační teorii. Ta tvrdí, že přestřelující vrcholy bouřek jsou ve skutečnosti vzniklé umělým ohřevem (a tedy výrobou) bouřek pomocí HAARPu (případně meteorologickým radary nebo pozemními vysílači mobilního signálu) – a tím pádem je celá bouřka vytvořená uměle. Za hlavní důkaz pokládají to, že tyto struktury nebyly pozorované na starších satelitních snímcích, tudíž jsou nové a tím pádem souvisejí s údajnými novými technologiemi pro ovládání počasí (především HAARP).

Avšak tento důkaz je opět založen na lživé manipulaci s fakty, která jsou upravována tak, aby jejich vyznění bylo v souladu s předpokládanou (a chtěnou) tezí. Principiálně souhlasí to, že přestřelující vrchol souvisí s konvektivním vzestupným proudem a k tomuto jevu je nutný ohřev. Jenže takto vzniká každá bouřka – bez konvektivních pohybů v atmosféře by nikdy žádné bouřky neexistovaly (nehledě na to, že o množstvích energie pro start a udržení konvekce si lidstvo může nechat zdát). Lživý je však především argument o „novosti“ tohoto jevu. Přestřelující vrchol je starý jak bouřky samy – ovšem do časů satelitních snímků o něm nebylo takřka ani potuchy. Navíc, starší generace satelitů nebyly schopné snímání v kratších časových intervalech – tudíž naprostou většinu přestřelujících vrcholů nezachytily (jejich životnost je v jednotkách až desítkách minut) – dnes se snímkuje i po 5 minutách. Dále značně narostla rozlišovací schopnost družic – z desítek kilometrů na stovky metrů – a přestřelující vrcholy jsou oblasti dost malé na to, aby byly dobře viditelné při kolometrových rozlišeních (mimochodem nejlépe jsou vidět ráno nebo večer, kdy díky nízkému Slunci vrhají na okolí svůj vlastní stín).

Jaký je tedy závěr? Přestřelující vrcholy jsou zcela přirozeným jevem, vypovídajícím o intenzitě bouřky. Nejsou nijak záměrně ovlivňovány lidskou činností. Jejich zvýšená detekce v současnosti je způsobena technologickým pokrokem v rozlišovací schopnosti a rychlosti snímkování satelitů.

Môže za zemetrasenia mesiac?

Dvojstránkový článok publikovaný v magazíne National Geographic News. Autorom je John Roach (May 23, 2005)

Coast dwellers are accustomed to the daily rhythm of the tides, which are primarily lulled in and out by the gentle gravitational tug of the moon. Some scientists wonder whether the moon’s tugging may also influence earthquake activity.

„The same force that raises the ‘tides’ in the ocean also raises tides in the [Earth's]crust,“ said Geoff Chester, an astronomer and public affairs officer with the U.S. Naval Observatory in Washington, D.C.

Chester said the tides in the Earth’s crust are subtle—on the order of a few centimeters, as opposed to the several-meter ocean tides.

„We live on the crust, so we don’t really notice the deviation from what would be sort of the normal form of the geoid,“ he said. „So the effect is small but nonetheless there.“ (http://translate.google.sk/#Priamy preklad s google prekladačom…

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK