Zajímavosti

ODEMYKÁNÍ TAJEMSTVÍ ŽIVOTA - inteligentní „Božský design"

Představte si převratnou a kontroverzní myšlenku: teorii inteligentního designu! Od dob Darwina biologové tvrdí, že život na Zemi je výsledkem neřízených přírodních procesů, času, náhody a přirozeného výběru. Tento přístup je dnes zpochybněn jako nikdy předtím. Pomocí počítačové animace odhalíte vnitřek živé buňky a neklamné znaky jejího designu. Buněčný motor, který se otáčí rychlostí 100000 otáček/minutu. Buněčný systém, který je nesrovnatelně výkonnější než jakákoliv počítačová síť a molekulu DNA, v níž jsou uloženy informace, na nichž je založen každý živý organismus na zemi.

 

Nové důkazy existence oceánu na Marsu

Dávné řeky a moře na Marsu - kresba Foto: NASAVědci z California Institute of Technology (Caltech) objevili nová svědectví o existenci dávné říční delty na Marsu v místě, kde se kdysi velmi dávn

Vědci z California Institute of Technology (Caltech) objevili nová svědectví o existenci dávné říční delty na Marsu v místě, kde se kdysi velmi dávno mohla řeka vlévat do rozsáhlého oceánu. Tento oceán – pokud skutečně existoval – pokrýval velkou část severní polokoule planety. Rozkládal se na ploše větší než jedna třetina povrchu Marsu.

o mohla řeka vlévat do rozsáhlého oceánu. Tento oceán – pokud skutečně existoval – pokrýval velkou část severní polokoule planety. Rozkládal se na ploše větší než jedna třetina povrchu Marsu.

„Vědci dlouho předpokládali, že nížiny na severní polokouli Marsu jsou vyschlým dnem oceánu, avšak doposud neobjevili žádné přesvědčivé důkazy pro tento předpoklad,“ říká Mike Lamb, odborný asistent geologie na Caltech a spoluautor článku popisujícího výsledky výzkumu. Článek byl publikován v časopise Journal of Geophysical Research.

„Ačkoliv nové objevy mají daleko k důkazu existence dávného oceánu na Marsu, poskytují tomuto předpokladu doposud největší podporu,“ říká Roman DiBiase, postgraduální student na Caltech a hlavní autor článku.

 

Až příliš reálný návod, jak vyšlechtit nadčlověka

Prasata pochrochtávající ve stájích americké biotechnologické firmy Revivicor vypadají na první pohled jako normální pašíci. Snad jen jejich „chlívek“ se mnohem více podobá laboratoři než běžné stáji. Prasata z Revivicoru jsou nejčistší prasata na světě. V jejich těle nenajdeme jedinou bakterii nebo virus.

Vědci je drží ve sterilních podmínkách, aby mohli buňky z jejich slinivek transplantovat pacientům s těžkou cukrovkou a neohrozili je přitom nějakou infekcí. Buňky obyčejného prasete by lidský imunitní systém okamžitě rozeznal jako cizí a nekompromisně by na ně zaútočil. Transplantovaná tkáň obyčejného prasete by zanikla dřív, než by stačily v diabetikově organismu vyloučit inzulin a korigovat cukrovku.

Buňkám nejčistších prasat světa nic takového nehrozí. Jsou tak trochu „polidštěná“. Vědci vnesli do jejich dědičné informace lidský gen a ten nežádoucí odmítavou reakci lidské imunitní obrany potlačí. Pacient dokáže díky tomu uzavřít s prasečími buňkami „imunitní příměří“. Prasečí slinivka mu na oplátku vyrobí inzulin a uleví od cukrovky.

Život po lidech 10 - Smrtící vody

Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby se všichni lidé najednou vypařili? Kolik by toho po nás vlastně zůstalo a jestli vůbec něco? Jak by se chovala vypuštěná zvířata, smrtící viry a rostliny? Kolika let by se dožily ty nejznámější stavby a s jakou silou by na opuštěná města zaútočily přírodní živly? A kdo by převzal po lidech vládu na Zemi? Dokumentární série Život po lidech právě takový pohled nabízí. Od prvního dne až po milion let po zmizení člověka. Pomocí animací a pohledu vědců vás přenese do světa, kde se lidská populace rovná nule. A na základě faktů i teorií vám představí možné scénáře, které Zemi po lidech čekají. Některé ve vás vyvolají údiv, z dalších vás bude mrazit a s jinými možná budete polemizovat. Všechny vás ale přesvědčí o tom, že život tu byl před námi a bude i po nás.

Život po lidech 9 - Silnice, které nikam nevedou

Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby se všichni lidé najednou vypařili? Kolik by toho po nás vlastně zůstalo a jestli vůbec něco? Jak by se chovala vypuštěná zvířata, smrtící viry a rostliny? Kolika let by se dožily ty nejznámější stavby a s jakou silou by na opuštěná města zaútočily přírodní živly? A kdo by převzal po lidech vládu na Zemi? Dokumentární série Život po lidech právě takový pohled nabízí. Od prvního dne až po milion let po zmizení člověka. Pomocí animací a pohledu vědců vás přenese do světa, kde se lidská populace rovná nule. A na základě faktů i teorií vám představí možné scénáře, které Zemi po lidech čekají. Některé ve vás vyvolají údiv, z dalších vás bude mrazit a s jinými možná budete polemizovat. Všechny vás ale přesvědčí o tom, že život tu byl před námi a bude i po nás.

Bosenské pyramidy?

Kopec nedaleko bosenského středověkého královského městečka Visoko má již dnes zajištěné nesmazatelné místo v historii.

Buď jako hlavní část evropského "údolí pyramid", které výrazně změní dosavadní představu historie, nebo jako dějiště největšího novodobého archeologického - buďme mírní - omylu.

Bosenské městečko Visoko asi 30 km severně od metropole Sarajeva ovládla "pyramidománie". Jeho obyvatelé se snaží vydělat na tvrzení amatérského archeologa Semira Osmanagiče, který je přesvědčen, že se tu nalézají starobylé evropské pyramidy. Osmanagič vystudoval ekonomii v Sarajevu, a v USA měl strojařskou dílnu Met Company, Inc. v Houstonu, Texas. Má titul profesora antropologie, ovšem na "Americké univerzitě" tj. soukromé vysoké škole v Sarajevu, která je však rovněž zaměřená na ekonomii. (1)

Kopec Visočica vždy udivoval místní obyvatele svými čtyřmi svahy se sklonem 30-35° a 45°, směrujícími více méně ke světovým stranám.

Koncem října 2005 poprvé napsal bosenský muslimský deník Dnevni Avaz (2) o senzačním odhalení evropské pyramidy poblíž vnitrozemského městaVisoko. Objev kamenných staveb byl učiněn již při zahájení výzkumu v srpnu téhož roku. Druhý týden archeologických prací se našly kamenné bloky, které podle Semira Osmanagiče tvořily zdi pyramidy. Tyto anomálie podle něho jednoznačně ukazují, že kopec není dílem přírody, nýbrž umělým výtvorem pravěké lidské aktivity.

Petřín byl pohanským kultovním místem

petrin0Pražský vrch Petřín je vděčným cílem výletu či procházky - nejen Pražanů - z mnoha důvodů. Kromě věhlasných atrakcí typu rozhledny, lanovky či hvězdárny tu jsou ale i objekty méně známé a přitom neméně zajímavé. K těm nezaslouženě opomíjeným patří například staré štoly a další památky na někdejší těžbu uhlí. Kopec ale má i tajemnou pohanskou minulost a zřejmě kdysi býval místem, kde dávní obyvatelé pražské kotliny při podivných obřadech vzývali nadpřirozené síly nebo věštili budoucnost. Na tomto místě také byli při přemyslovské razii roku 995 povražděni ti Slavníkovci, kteří unikli masakru na Libici a jako popraviště fungovalo až do 14. století. Teprve Karel IV. hrdelní exekuce přesunul na druhý břeh Vltavy. Místo, které je dnes oblíbeným dostaveníčkem milenců, zřejmě kdysi tak idylické nebývalo.

 

 

Jméno kopce prý pochází z latinského výrazu pro kámen (petra). Výklad se opírá i o jeho popis v Kosmově kronice, jejíž autor do úst kněžny Libuše při její slavné věštbě o budoucnosti Prahy vkládá tato slova: "...na jižním však boku (Hradčan) široká hora skalnatá, která od skal nazývá se Petřín, převyšuje okolí..."

Na Petříně ve středověku také nepochybně fungovaly lomy na opuku, z nichž pocházel kámen pro většinu lepších staveb v románské a gotické Praze. Jinak ale je starých zmínek o tomto kopci překvapivě málo - zvlášť když si uvědomíme, že ční v podstatě mezi dvěma strategickými body Pražské kotliny: mezi Hradčany a Vyšehradem.

Množství mýtů, pověstí a legend však naznačuje přece jen trochu víc.

Strašidla a jiné potvořiny (3)

Kapitola z knihy "Střepy jednoho života" Msgre. ThDr. Antonína Huvara, papežského preláta a člena OT

Říkám: "Dnes to již nepůjde, ale zítra uděláme Mši svatou za vašeho otce. Musíte všichni na ni přijít a hlavně musíte být natolik silní, abyste mu odpustili."Říká ta paní: "To bude těžké, ale my to dokážeme!" V pátek byla celá rodina na Mši svaté. Prosí mne starší její sestra, abych jim přišel požehnat ten příbytek, kde teď přebývají v Havířově a přišla pro mne hned v pondělí časně ráno. Po cestě mi vypráví, co všechno zase ještě prožili tuto poslední noc. Bylo jich v té světnici celkem 6, spali pro jistotu na zemi a přesně ve dvanáct se naplnila světnice dýmem, smradem, koncentrovalo se to až na dvéře, které vedly do vedlejší světnice, až z té mlhy byl jenom jakoby míček, který se menšil a nakonec to byl jenom trs paprsku, který ukazoval přesně na její hodinky. Děs, který jí lomcoval byl nepopsatelný, takže onu paní Milušku museli potom s velkou námahou křísit. Ale podotkla, že již tátovi též odpustila.

Když mně vyprávěly ony dámu o svých utrpeních, co zažila celá jejich rodina, žili na Slovensku za první republiky. Byla mi hanba za všechny spolubratry, kteří mluví o svých obětech a těžkostech duchovního stavu. Jejich maminku propustili na podmínku, ale po tom, co ji táta znásilnil v opilství, zase ji přichytili při krádeži a ona musela znovu do kriminálu. V lapáku se jí narodila dvojčata, jedno tam zemřelo a to druhé bylo dáno do opatrování cizím lidem. Zbývající děti byly dány do služeb cizím rodinám.

Tu líčily ten hrozný zápas o děti. Ne z lásky, ale z lakomství. Protože za dítě do deseti let se platilo 140 korun na měsíc a za dítě nad 10 let jenom 40 korun. Proto ta nejstarší, která pečovala o ty nejmenší, stála v Žilině a ženské trhaly z její náruče nemluvně a nikdo nechtěl vzít tu dvanáctiletou, protože se jim zdálo, že na ni nic netrhnou. Až se kterási ustrnula, vzali ji i s dvěma nemluvňaty do služby. Ale opravdu do služby, ne pro to, aby se ukázaly křesťankami. Alespoň se konečně najedli, ale byli rozptýleni. Maminka byla v kriminále. Vypráví mi jedna ze sester. Žijících zůstalo 8, 3 zemřeli. Kdybychom neuměli krást, nikdo z nás by nepřežil.

Jsou náboženské zážitky jen vedlejším účinkem chemie mozku?

Vědci ve Philadelphii se zabývají zkoumáním oblastí mozku, které jsou aktivovány během meditace. Lékaři na univerzitě v San Diegu a v Severní Karolíně studují, jak mohou epilepsie a jisté halucinogenní drogy vyvolávat náboženská zjevení. V Kanadě neurovědci používají speciálně upravené přílby, které vyvolávají "duchovní" zážitky u světských lidí.

Tato práce je součástí snahy vědců po celém světě lépe porozumět náboženským prožitkům, změřit je nebo dokonce reprodukovat.

Pomocí účinné mozkové zobrazovací techniky vědci zkoumají to, co mystikové nazývají nirvána a co křesťané popisují jako stav boží milosti. Vědci se ptají, zda je možno vysvětlit spiritualitu ve smyslu neuronových sítí, neurotransmiterů a chemie mozku.

Co vytváří ten transcendentální pocit jednoty s vesmírem? Výzkumníci naznačují, že by to mohla být snížená aktivita v temenním mozkovém laloku, která pomáhá při regulaci fyzické orientace a vnímání vlastního já.

Jakým způsobem vzbuzuje náboženství božské pocity lásky a soucitu? Snad je to díky změnám v předním laloku způsobeným zvýšeným soustředěním během meditace.

Proč mají mnozí lidé hluboký dojem, že náboženství změnilo jejich život? Snad na základě duchovních praktik aktivují spánkový lalok, který dává zážitkům osobní význam.

"Mozek je nastaven takovým způsobem, aby měl duchovní zážitky a náboženské prožitky," říká Andrew Newberg, philadelphský vědec, který napsal knihu"Proč Bůh neodejde". "Pokud nedojde k zásadní změně v mozku, náboženství a spiritualita tady zůstanou ještě hodně dlouho," říká. "Mozek je předurčen k tomu, aby měl tyto prožitky, a proto tolik lidí věří v Boha," dodává.

Tyto studie mohou dosahovat nejodvážnější hranice ve výzkumu mozku. Ale v závislosti na naší náboženské víře to také může být poslední kapka. Neboť zatímco Newberg a další vědci tvrdí, že se snaží překlenout propast mezi vědou a náboženstvím, mnozí věřící jsou uraženi představou, že Bůh je výtvorem lidského mozku a ne naopak.

Život po lidech 8 - Ozbrojení a bezbranní

Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby se všichni lidé najednou vypařili? Kolik by toho po nás vlastně zůstalo a jestli vůbec něco? Jak by se chovala vypuštěná zvířata, smrtící viry a rostliny? Kolika let by se dožily ty nejznámější stavby a s jakou silou by na opuštěná města zaútočily přírodní živly? A kdo by převzal po lidech vládu na Zemi? Dokumentární série Život po lidech právě takový pohled nabízí. Od prvního dne až po milion let po zmizení člověka. Pomocí animací a pohledu vědců vás přenese do světa, kde se lidská populace rovná nule. A na základě faktů i teorií vám představí možné scénáře, které Zemi po lidech čekají. Některé ve vás vyvolají údiv, z dalších vás bude mrazit a s jinými možná budete polemizovat. Všechny vás ale přesvědčí o tom, že život tu byl před námi a bude i po nás.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK