výnosy

GMO: riskantní hra na Stvořitele

GM01Podle jedněch to je spása hladovějícího lidstva, podle druhých ekologická pohroma, jejichž důsledky zatím ani nedokážeme dohlédnout. Ano, řeč je o geneticky modifikovaných organismech, zkráceně označovaných jako GMO. A o sporech, jestli je nadšeně vítat, nebo bez výjimek zakázat.

 

 

Moderní genetika dokáže věci, které byly dřív vyhrazeny jen bohům: umí do dědičné informace vnášet geny jiných organismů, nebo geny uměle vytvořené a tak cíleně měnit jejich vlastnosti. Je možné získat plodiny s vyššími výnosy, odolnější vůči nemocem a škůdcům, s lepší chutí, vzhledem, trvanlivostí. Jejich zastánci dokonce tvrdí, že jedině tak dostaneme organismy, díky nimž půjde provozovat zemědělství i v podmínkách údajných změn klimatu.

 

Genetikové starověku

Ve skutečnosti nejsou geneticky modifikované potraviny nic nového. Svým způsobem je GMO prakticky všechno, co jíme - aspoň pokud se neživíte okusováním výhonků v lese a štvaním divoké zvěře. Genetickou informaci organismů člověk cíleně mění tisíce let: dnešní obilniny, zelenina, užitková zvířata se ve volné přírodě nevyskytují. A většinou by v ní ani nepřežily.

Dost iluzí! Geneticky upravené kreace máme denně na talíři.

Průvodce po stopách GMO organismů. Vyhnout se potravinám, které s nimi v žádné fázi výroby nepřišly do styku, je téměř nemožné.

Ačkoliv celý svět v čele s expandující Čínou sází v zemědělství i produkci potravin stále více na výrobu surovin využívajících geneticky modifikované organismy (GMO), Evropská unie tyto technologie vytrvale odmítá. Proti středověkým názorům populistických evropských politiků se však stále častěji staví vědecké a právnické autority i ti, kterých se odmítání GMO podnikatelsky nejvíce týká – samotní zemědělci. Jak dlouho ještě bude odmítavá pozice unie udržitelná?

Má ještě investice do solární elektrárny reálnou návratnost?

Fotovoltaické panely na střeše domuVyplatí se ještě vůbec pořizovat solární elektrárnu? Kolik taková malá domácí elektrárna stojí a jaká je předpokládaná návratnost investice? Spočítali jsme výnosy modelové solární elektrárny.

Ještě v roce 2008 se cena solárního panelu pro koncového zákazníka pohybovala kolem 5 euro (150 Kč) za 1 Wp špičkového výkonu, od té doby ceny razantně klesly. V letech 2009 a 2010 klesly o necelých 20 % ročně, v roce 2011 dokonce skoro o 30 %. Začátkem roku 2012 tak bylo možné stejný panel pořídit za 2 eura (50 Kč) a v současné době je to již méně než 40 Kč, při započtení množstevních slev se můžeme dostat až pod 35 Kč za 1 Wp. To právě vedlo k nechvalně známému solárnímu boomu, protože garantované výkupní ceny klesaly jen o 5 % ročně.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK