víra

Síla magického myšlení

Síla magického myšleníTaky zaklepete, když se bojíte, abyste něco nezakřikli? V mém výzkumu se s tímto zvykem svěřily dvě třetiny lidí. Většinou přitom nevěří, že zakřiknutí může fungovat. Ale "jistota je jistota", a tak se klepe. Většinou na dřevo nebo prostě na něco tvrdého – třeba na zuby. Někdo jednou a jiný raději třikrát.

Věda popisuje čtyři druhy fyzikálních sil: gravitaci, elektromagnetismus a slabé a silné jaderné síly. U každé z těchto sil se zabývá jejím měřením a udává, kde se s ní můžeme setkat. Magické myšlení počítá s působením sil či mechanismů, jejich existence je v rozporu s poznatky vědy. Nelze je měřit, nelze je prokázat; musí se v ně věřit. Anebo se alespoň bát.

Když se bojíme, nebo si něco silně přejeme, magie často "funguje", ačkoli víme, že nefunguje. Proto jsou životně důležité události, například svatby, i dnes spojeny s řadou pověr. Netroufneme si zde riskovat, protože jeden nikdy neví, co kdyby to přece nějak...

Veda mi zachránila dušu

Áno, mnohí myslitelia, ktorým teraz ďakujem za moju psychickú slobodu, boli veriaci, ako napríklad Newton. Bol kresťanom, ktorý veril, že Boh stvoril Zem, alebo ktorí mi potom ukázal, prečo by sa Zem sformovala aj bez boha. Alebo Plank a Schrodinger, ďalší dvaja kresťania, ktorí verili, že Boh riadi vesmír, ale ktorí mi ukázali, ako Boh nedokáže ovládať ani jeden elektrón. Objavy, ktoré urobili títo a mnohí iní, zákony, vďaka ktorým sú známi, sú presne tie veci, vďaka ktorým vyzerajú detinsky veci kde bohovia oplodňujú ľudí, či anjeli šepotajúci prorokom v jaskyniach. Nemohol by som a nikdy by som si nedovolil pochybovať o ich inteligencii. Ich úprimnosť a intelektuálna dôslednosť sú úplne iné veci. 

Čudné...

Dokážem stáť na pleciach obrov a vidieť zadnlivo aj to, čo oni nedokázali.

Nie som proti Stvoriteľovi (-ke/om), ak existujú, ak vôbec niekedy existovali. Nie som proti pátraniu po Stvoriteľovi (-ke/om). Čomu sa ale čudujem je, čo s tým všetkým má spoločné náboženstvo.

Psychologické pozadí konspiračních teoretiků

Děkujeme čtenáři Petrovi za tip na zajímavé video.smiley

Video se zabývá komplexní a i pro obyčejného člověka zajímavou analýzou důvodů, které vedou některé lidi k víře a přesvědčení v pravdivost konspiračních teorií. Jaké jsou základní charakteristiky lidí, které je potenciálně předurčují k víře v konspirační teorie. A proč je často nemožné přesvědčit je o jejich omylu. Dozvíte se, že víra v konspirační teorie nijak nesouvisí s inteligencí dotyčného. Dozvíte se, že konspirační teoretici nejsou jen neškodní pošuci, protože i když to dělají neúmyslně, tak potenciálně ubližují mnoha lidem.

Věda- Kritické myšlení- Víra

Jaký je vztah vědy a víry z pohledu kritického myšlení? Existuje lepší metoda poznání světa než věda? Jaký je rozdíl mezi náboženskou vírou a přesvědčením o vědecké teorii? Může vůbec kritické myšlení přijmout víru?

Můj život v sektě

Můj život v sektěByla bych moc ráda, kdybych mohla napsat, že moje setkání se sektou skončilo narozením syna, jehož otce jsem potkala právě díky Mesiášovi. Tak jednoduché to ale bohužel nebylo. Pojďme raději začít od samého začátku...

V roce 1993, kdy jsem si přečetla knížku od "Jediného Pravého Mesiáše na světě", mi bylo 20 let. Byla jsem průměrná mladá žena té doby. Měla jsem za sebou střední školu a nějaký ten měsíc jsem už pracovala jako sekretářka na vysoké škole, mezi profesory. Úžasné prostředí! K profesorům jsem vzhlížela a hltala každé jejich slovo.

Protože jsem si nerozuměla s matkou a otčímem, odstěhovala jsem se od nich hned po maturitě na kolej, kterou mi vysoká škola poskytla. Měla jsem dvě výborné kamarádky a mladší sestru, která mě milovala. S klukem, s nímž jsme se od mých necelých patnácti let průběžně scházeli a rozcházeli, vztah definitivně skončil. Našel si jinou a tu si po krátké známosti vzal.

Sama se sebou jsem byla spokojená. Rozuměla jsem sama sobě, považovala jsem se za hezkou, milou, oblíbenou ženu a okolí mi tuto moji domněnku potvrzovalo. Někde v hloubi duše byla moje povaha o něco složitější a temnější. To se projevovalo tím, že jsem po hlubších vztazích s lidmi po čase "dupala", přetrhávala pomyslná pouta a ani jsem nevěděla proč.

Cyril Höschl: Kto nerozumie svetu, verí konšpiráciám

Cyril Höschl (1949) je český psychiater a vysokoškolský učiteľ. Od roku 1974 pracoval vo Výskumnom ústavepsychiatrickom (Dnes Psychiatrické centrum Praha) v pražských Bohniciach, ktoré od roku 1990 vedie. V tom istom čase sa stal na sedem rokov dekanom 3. lekárskej fakulty Univerzity Karlovej. V rokoch 2004 – 2011 tiež pôsobil na Lekárskej fakulte Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. Je spoluautorom televíznych cyklov Záhady duše a Emócie a my, má pravidelnú rubriku v časopise Reflex. Je ženatý s výtvarníčkou Jitkou Štenclovou, s ktorou vychoval štyri deti.Živí ho psychiatria, ale hovorí, že celá medicína je sčasti veda, sčasti umenie a sčasti šarlatánstvo a hovorí len čiastočnú pravdu. Zdôrazňuje však, že akákoľvek alternatíva je horšia, pretože nezbiera dáta ani neprináša dôkazy a je založená len na iracionálnej viere. Riaditeľ Psychiatrického centra Praha profesor CYRIL HÖSCHL.

Minulú nedeľu skončil v Českej televízii váš seriál Emoce a my. Ktorá z emócií je pre ľudstvo najdôležitejšia?

To je veľmi ťažko povedať, pretože takmer pri každej vieme ukázať, aká je dôležitá pre celú fylogenézu ľudstva. Ak ju budeme brať za emóciu, tak to môže byť aj bolesť. Ľudia, ktorí z nejakých dôvodov bolesť necítia, čo je veľmi vzácna porucha, sa uškvaria na prvej peci, o ktorú sa oprú. Bolesť je včasným varovným signálom hroziaceho poškodenia organizmu. Ale podobne by sme mohli siahnuť po emóciách aj v čisto psychickom zmysle slova.

Napríklad?

Napríklad strach. Kto sa vôbec nebojí, spravidla sa nedožije vysokého veku, pretože podceňuje to, čo sa môže stať. A aj keď je väčšina strachov, ktoré máme, prehnaná či neopodstatnená, tá zostávajúca časť je nutná na to, aby sme prežili a zbytočne sa nevystavili nebezpečenstvu. Ale potom sú aj menej nápadné emócie, ako napríklad depresia.

Buddha - 2. část - dokument CZ

,,Jenom sám člověk zlo koná, jenom sám se poskvrňuje. Jenom sám se zlu vyhne, jenom sám se člověk očistí. Čistota a nečistota závisejí na nás samých, nikdo nemůže druhého očistit.'' -- Dhammapada 165.

Buddhismus není náboženstvím v pravém slova smyslu, neboť není systémem víry a uctívání, díky nějaké podřízené vázanosti k nadpřirozenému bohu. Buddhisté nejsou otroky nějaké knihy nebo jakéhokoliv jedince. Ani neobětují svou svobodu myšlení, aby se stali stoupenci Buddhy. Mají plnou volnost, aby uskutečnili svou vlastní svobodnou vůli a rozvíjeli své poznatky až k rozsahu, kdy sami dosáhnou buddhovství. Neuctívají jakýkoliv obraz v očekávání světské nebo duchovní přízně, ale projevují svoji úctu tomu, co tento obraz představuje. Buddha od svých přívrženců nevyžadoval slepou víru. Ta je nahrazena důvěrou založenou na poznání. Buddhismus není ani filosofií, neboť ta se zabývá hlavně poznáním a nestará se o provádění, zatímco buddhismus klade zvláštní důraz na praxi a realizaci.

Buddha - 1. část - dokument CZ

,,Jenom sám člověk zlo koná, jenom sám se poskvrňuje. Jenom sám se zlu vyhne, jenom sám se člověk očistí. Čistota a nečistota závisejí na nás samých, nikdo nemůže druhého očistit.'' -- Dhammapada 165.

Buddhismus není náboženstvím v pravém slova smyslu, neboť není systémem víry a uctívání, díky nějaké podřízené vázanosti k nadpřirozenému bohu. Buddhisté nejsou otroky nějaké knihy nebo jakéhokoliv jedince. Ani neobětují svou svobodu myšlení, aby se stali stoupenci Buddhy. Mají plnou volnost, aby uskutečnili svou vlastní svobodnou vůli a rozvíjeli své poznatky až k rozsahu, kdy sami dosáhnou buddhovství. Neuctívají jakýkoliv obraz v očekávání světské nebo duchovní přízně, ale projevují svoji úctu tomu, co tento obraz představuje. Buddha od svých přívrženců nevyžadoval slepou víru. Ta je nahrazena důvěrou založenou na poznání. Buddhismus není ani filosofií, neboť ta se zabývá hlavně poznáním a nestará se o provádění, zatímco buddhismus klade zvláštní důraz na praxi a realizaci.

Derren Brown: Strach a víra, díl první, CZ titulky

Derren Brown se pokusí přesvědčit skupinu jedinců o zázračném účinku léku zvaném Rumyodin, který však není tak úžasný, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Bůh v mozku?

Vědci viděli Boha v mozku modlících se lidí.  Mozek modlícího se člověka reaguje na Boha doslova jako na blízkého přítele.

Výsledky studie přesvědčily věřící, že Bůh je. Ateisty však utvrdily o opaku... 


Profesor Uffe Schjødt z dánské univerzity v Aarhusu skenoval tomografem mozek 20 křesťanů. Šlo o velmi zbožné lidi, podle jejich vlastních tvrzení. Vědec jim zadal tři úkoly.

Zpočátku se měli dobrovolníci vroucně modlit, obracet se k Bohu. Pak se měli jakoby obracet jakoby k blízkému příteli. A konečně, měli o něco prosit Santa Klause, aby jim něco nadělil o příštích Vánocích.

Profesor Uffe postupně zaznamenal, co se děje v mozku při každém úkolu, které oblasti mozku jsou aktivní a které nereagují.

Výsledky byly udivující. Vědci objevili, že modlitby a duševní komunikace poskytují shodné obrazy mozkové aktivity. To znamená, že neexistuje žádný podstatný rozdíl, zda komunikujeme s Bohem nebo s přítelem.

V obou případech byla aktivovaná předfrontální přední kůra velkých mozkových polokoulí. Byla dosud prozkoumána jen málo, ale předpokládá se, že zde sídlí asi údaje o jiných lidech a vzpomínky na ně.

Obr. Zóny aktivity během modlitby a vzpomínání na blízké přátele.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK