Věda

Stredovek neskončil, je tu stále s nami.

inkviziciaVždy som si kládol otázku ako bolo možné, že z rozvinutej antickej spoločnosti sa zrazu ľudstvo dostalo do doby temna. Sledujúc momentálnu úroveň ľudského poznania a zároveň aj nálady v spoločnosti či dianie na internete sa čudovať prestávam … začínam sa obávať, že budeme nútení si to zopakovať.

 

To ako neskutočne sa dnes nadáva prakticky na akúkoľvek vedu a výskum, je sila. Nadáva sa vo veľkom na modernú medicínu, na fyziku či chémiu, na rôzne technológie, ale aj na ekonomiku a ekonómov, či tak “obľúbené” sociálne a humanitné vedy … proste vo všetkom čo vyžaduje nejaký stupeň odbornosti sa zákonite musí objaviť nejaký veľký škaredý bubák, ktorý stojí za nenávisť až za hrob.

Ľudia si absolútne neuvedomujú že ich bežný každodenný život je skrz naskrz pretkaný dielom modernej vedy, práve vďaka tomu úžasnému pokroku, aký ľudstvo za posledných niekoľko storočí (ak nie skôr len desaťročí) spravilo.

Čo tam po tom že sa máme po materiálnej stránke lepšie ako kedykoľvek predtým. že naokolo nepadajú bomby, či nebehajú nájazdníci na koňoch s cieľom zabiť nás, znásilniť naše ženy a odviesť naše deti do otroctva. Že nad nami nik neplieska na poliach bičom a nemusíme makať od svitu do mrku len za kôrku z chleba. Že neumierame hladom, že najväčšie bubáky v podobe epidémii sú chrípka a nádcha a nie mor, týfus, kiahne, či obrna.

Nezáleží na tom. Podstatné je poriadne si zanadávať, odpľuť si horkú slinu nepsokojnosti (bohvie s čím) a hlavne nájsť si na tento účel vhodný terč.

Mimozemští mikrobi v zemské atmosféře?

V britských novinách se objevil senzační titulek

„Mimozemský život byl nalezen v zemské atmosféře, říká vědec“ (1) a "Pravda je tam venku: britský vědec tvrdí, že našel důkaz mimozemského života". (2)

Tým britských vědců vedených Miltonem Wainwrightem z Oddělení molekulární biologie a biotechnologie na Universitě v Sheefieldu, zveřejnil článek v časopise Journal of Cosmology (3) o nálezu, který učinil na balónu, který se pohyboval ve výšce 27 kilometrů při posledním meteoritickém dešti Perseidů. Zachytil fragment diatom-mikroskopické jednobuněčné řasy a jiné "vzácné biologické entity", které mohly přijít na Zemi z vesmíru.

"Většina lidí předpokládá, že tyto biologické částice mohly jen vystoupat do stratosféry ze Země, ale je všeobecně známo, že částice takové velikosti se nemohou zvednout ze země do výšky, řekněme, 27 km. Jedinou známou výjimkou jsou násilné sopečné erupce, ale k tomu nedošlo v průběhu tří let, kdy jsme shromažďovali," uvedl Wainwright. (4)

Z toho vyvozuje, že "v případě neexistence mechanismu, který by velké částice mohl dopravit do stratosféry, lze pouze konstatovat, že biologické entity pochází z vesmíru. Došli jsme k závěru, že život neustále přichází na Zemi z vesmíru, že život není omezen na tuto planetu, a téměř jistě nepochází ze Země."

Wainwright a jeho kolegové upozorňují na to, že jsou nutná všechna opatření, aby se zabránilo možné kontaminaci naší planety cizími mikroorganismy, třeba cestou ledu z komety.

Můžeme být na pokraji katastrofy ze sci-fi rokánu Kmen Andromeda? (5)

 

Článek vyvolal oprávněné diskuse a polemiky. Navíc existují dvě klíčová podezření na mystifikaci.

Hranice času

Zaujimavý dokument o čase...

Voda nemá paměť

Skupina vědců s českou účastí zkoumala vliv rozpuštěných látek na pohyb molekul vody a zpochybnila homeopatii.

Vědecká skupina profesora Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a jeho francouzského kolegy doktora Damiena Laage hledala odpovědi na otázky, jaký mají rozpuštěné látky, konkrétně ionty solí, vliv na strukturu a dynamiku vody. Má jejich působení jen krátký dosah, nebo je dlouhodobé? 

Výsledky jejich studie uveřejnil prestižní odborný časopis „Journal of the American Chemical Society“ a podle tiskové zprávy Akademie věd zpochybňuje „vědecký" základ homeopatie. Jana Olivová požádala Pavla Jungwirtha o bližší vysvětlení, proč se věnovali právě vlivu iontů na strukturu a dynamiku vody a co přesně jejich pokusy ukázaly.

Neverím mýtom o škodlivosti očkovania.

O tom, ako iniciatíva "Sloboda v očkovaní" znižuje naše šance na zrušenie povinného očkovania.

Očkovanie vo viacerých krajinách nie je povinné. V EÚ však nenájdete jedinú krajinu, ktorá by nepovažovala očkovanie za ten najúčinnejší a finančne najvýhodnejší spôsob ochrany verejného zdravia. Vysoká zaočkovanosť ostáva prioritou aj v krajinách ako je Nemecko, kde očkovanie nie je povinné vôbec. Napr. miera zaočkovanosti proti rubeole tam v roku 2009 bola 94% (viď obrázok).

Program VENICE (13) monitoruje rôzne očkovacie programy v EÚ, porovnáva ich a vyhodnocuje. Vo svojej správe z roku 2010 konštatuje nasledovné:

- Rozdiely v očkovacích programoch jednotlivých krajín sú dané historicky a kultúrne.


 

- Zaočkovanosť je pomerne vysoká aj v krajinách, kde nie je očkovanie povinné!

- Krajiny s povinným očkovaním môžu v budúcnosti čerpať z tejto pozitívnej skúsenosti a zmeniť svoj systém na dobrovoľný. Zároveň s tým je potrebné využiť komunikačné nástroje a programy na zvýšenie povedomia o verejnom zdraví.

Komunikácia s verejnosťou a prehlbovanie dôvery voči zdravotnému systému je podmienkou úspechu očkovacích programov. O štátoch s nepovinným očkovaním to platí dvojnásobne. To konštatuje aj ECDC (1).

Slovensko z čias totality zdedilo ten najprísnejší model: povinné očkovanie, ktorého svojvoľné odmietnutie znamená priestupok, za ktorý hrozí pokuta v súhrnnej výške 331 €. Nápad na prehodnotenie tohto systému určite nie je na zahodenie. Otázka ale stojí nasledovne:


Nadsvětelný WARP pohon je možný. NASA už na něm pracuje

Jak všichni víme z hodin fyziky na základní škole, rychlost světla se nijak překonat nedá – je to maximum, jehož se dá ve vesmíru dosáhnout. Přestože některé „divoké teorie“ ukazují drobné odchylky (například některé kvantové jevy), tato teorie se zatím jeví jako neprůstřelná. Čím rychleji by totiž hmotná kosmická loď letěla, tím více energie by na to potřebovala. A podle teorie relativity by na rychlost světla potřebovala nekonečnou energii. Jak tedy chce NASA létat rychleji než světlo?

Tento paradox zná každý, kdo někdy sledoval Star Trek, Star Wars nebo nějaký další sci-fi film nebo seriál. Spisovatelé, kteří chtěli umožnit kosmickým lodím cestovat vesmírem rychle a nepřáli si porušovat přírodní zákony, přišli s tzv. warp pohonem. Vyšli z jednoduché a zcela logické úvahy: Pokud nejde ve vesmíru cestovat rychleji než rychlostí světla, pak jediným řešením je necestovat vesmírem. Někdy se to v literatuře řeší tak, že se prostorem rakety provrtají (například pomocí červích děr), anebo se prostor kolem kosmické lodi zkroutí (anglicky warp).

 

Změny tryskového proudění a extrémní projevy počasí na severní polokouli v červnu 2013

Vlna veder, která na přelomu června a července sužovala západ USA, je podobně jako mnohé další extrémní výkyvy počasí v letošním roce spojována s poruchami globálního proudění vzduchu. Nejzřetelněji je to vidět na tryskovém proudění (jet streamu), který odděluje chladný vzduch na severu od teplého subtropického na jihu.

Na změnách tryskové proudění se podílí mnoho faktorů, velký význam má přirozená variabilita (cirkulační módy), ale zdá se, že k současnému stavu vzrůstajícím dílem přispívá oteplování Arktidy a úbytek mořského ledu. Tím totiž klesá horizontální gradient teploty a tlaku vzduchu mezi severním pólem a středními zeměpisnými šířkami.


Západní proudění na severní polokouli ztrácí hnací sílu, zpomaluje, amplituda vlnění (Rossbyho vlny) roste, objevují se výrazné meandry v severojižním směru. Spolu s tím se zvyšuje extremita počasí. Zonální proudění (podél rovnoběžek) nahrazuje meridionální typ (podél poledníků). Horký vzduch ve výběžcích vyššího tlaku vzduchu proniká daleko na sever a chladný v brázdách nižšího tlaku na jih. Vznikají podmínky pro atmosférické blokování, tedy situace, kdy se zonální proudění přeruší, mohutná anticyklóna zabrání postupu tlakových níží a srážky se koncentrují na jednom místě, zatímco v oblasti vysokého tlaku vzduchu po řadu týdnů trvá suché a horké počasí.

Úzkost je přirozená lidská emoce diskuse s Cyrilem Höschlem. Moderuje Terezie Jirásková.

Úzkost je přirozená lidská emoce, která je reakcí na stres. Ve zdravé míře člověka stimuluje k vyššímu výkonu. Host: Cyrilem Höschlem. Moderuje Terezie Jirásková.

Delpassův experiment - vědecký pokus, který odhalil záhadu smrti?

Díky dosud utajovaným experimentům se dostala věda až na okraj posmrtného světa, který byl dosud jen doménou mystiky.

K nejpřekvapivějším odhalením přírodovědců zkoumajícím hranici mezi životem a smrtí patří bezesporu

Delpassův efekt.

 

Fyzik a počítačový odborník Jean Jasques Delpasse a neurolog William Jongh van Amsynck pracovali na počátku sedmdesátých let v rámci speciálního výzkumného projektu USA ve kterém se pokusili dokázat existenci dosud neznámé bioenergie. Přitom zcela nečekaně učinili významný vědecký objev.

Vše začalo tím, že se Delpasse kontaktoval s dr. Grey Walterem, provádějícím toho času výzkum v oblasti biofeedbacku, tedy postupu při kterém se funkce těla považované dosud za nekontrolované, dají vědomě řídit. Své pokusy prováděl ve speciálním středisku, s převážně starými lidmi, trpícími hypertonií. Tyto osoby s vysokým tlakem mačkali při nich v relaxovaném stavu spínač a na obrazovce se objevoval určitý obraz. Walter přitom pomocí elektrod snímal jejich křivky mozkového proudu na EEG. Současně se vždy krátce před tím, než pokusná osoba zapnula spínač, na EEG projevil proudový náraz, který nazval "vlnou připravenosti". Poté dr. Walter mozkové elektrody spojil přes zesilovač s televizním přijímačem a adaptoval tak "vlnu připravenosti" jako běžný televizní signál. Pokusná osoba již nemusela mačkat spínač, stačilo jenom chtít jej zapnout a monitor se rozsvítil.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK