Věda

Diskuze léčitele a vědců

Léčitel, astrolog, veřejnost a vědci v pořadu Máte slovo - krátký sestřih z pořadu.

 

 

 

Celý pořad můžete zhlédnout ZDE

Dĺžka života má hranicu uloženú už v bunkách

Krv najstaršej ženy sveta ukazuje, že ani kmeňové bunky sa nedokážu deliť donekonečna.

„Na tomto svete nie je isté nič okrem smrti a daní,“ napísal Benjamin Franklin v jednom zo svojich listov. O dane sa dnes stará štát, z ktorých jeden Franklin pomáhal založiť. Smrť je zakódovaná priamo v našich bunkách.

Krvné bunky najstaršej ženy na svete vedcom ukázali, že ľudské telo môže mať zabudovaný tvrdý limit toho, koľko sa dokáže dožiť. Holanďanka Hendrikje van Andelová-Schipperová sa narodila v roku 1890 a dožila sa 115 rokov. Zomrela v roku 2005, no svoje telo odovzdala vede.

Kyselina askorbová a její role v reakcích rostlin na stres

Trochu viac informácií o vitámíne C...

Již jednou bylo zmíněno, že množství vitaminu C v potravině závisí na způsobu jejího skladování
a zpracování. Vitamin C totiž velice citlivě reaguje na světlo, teplo i vlhko. Můžeme říci,
že ztráty vitaminu C jsou obecně o tolik vyšší, o kolik déle a při vyšších teplotách se potraviny
skladují (Jebas, 2003).
Zelenina a ovoce by měly být také co nejméně krájeny, v ideálním případě bezprostředně
před podáváním. Vitamin C je rozpustný ve vodě, a tak při vaření brzy zmizí. Je tedy vhodné
zeleninu vařit v co nejmenším množství vody, nebo ještě lepší je dusit ji v páře (http://apple.web
park.cz/Apple/Vitaminy/C.htm).
Změny nutričních hodnot, barvy i chuti jsou způsobeny různými enzymy v ovoci a zelenině
za přítomnosti vzduchu. Listová zelenina, vyloupaný hrášek a zelené fazolky jsou nejvíce citlivé
na ztrátu vitaminu C bezprostředně po sklizni a ztrácí až 20 % celkového množství vitaminu C
(Davey et al., 2000). Během jednoho dne při 20 °C ztratí kapusta asi 12 % obsahu svého vitaminu
C, což je víc, než kdyby byla uskladněna jeden týden v chladničce. Je třeba zmínit, že zelenina
reaguje z hlediska ztráty vitaminu C různě citlivě. Hlávkové zelí lze uchovávat dokonce několik
měsíců beze ztráty vitaminu C. Teplo však odbourávání vitaminu C podporuje. To způsobují
rovněž speciální enzymy, které jsou zvlášť účinné při teplotách kolem 40 °C. Při 70 °C dochází
však ke zničení těchto enzymů. Proto by se měla zelenina rychle přivést do vyšších teplot a poté
pomalu připravovat. Ztráta vitaminu sice přitom nadále pokračuje, ale značně pomaleji.

Vedec o homeopatii: Je to, akoby na choroby predpisovali modlitby

Je nebezpečné, ak sa namiesto účinnej terapie nasadí placebo, hovorí lekár a molekulárny biológ PETER CELEC z Lekárskej fakulty UK.

Časť lekárov odporúča homeopatiká. Prečo?

„Je to veľký problém - nie medicínsky, ale právny a filozofický. Je správne pacienta klamať? Nasadzovať mu placebo? Odborne medicínsky to problém nie je, lebo existujú štúdie, ktoré jasne ukázali, aká je pravda.“

Děti čtou vaše myšlenky…

Vědci se snaží dokázat, že telepatie existuje

 

Během několika posledních let vědci provedli stovky pokusů navázat duševní kontakt. Předložili několik zajímavých teorií, vysvětlující tento jev. Přesto dodnes nemůže nikdo s jistotou odpovědět na otázku: existuje telepatie?

Tým vědců z Kalifornské university v Los Angeles, chce zodpovědět tuto otázku tím, že studuje děti. Skutečnosti je, že vědci si již dávno všimli podivného jevu. Děti jsou schopni uhodnout myšlenky jiných lidí.

Ale někteří nadšenci trvají na tom, že tuto schopnost děti ovládají už ve věku 18 měsíců. Ostatní – až mezi 4 a 7 lety. Je to pravda?

Provedli tedy řadu testů.

V klasické podobě zkušebního testu člověk vstoupí do místnosti, klade určitý předmět, jako např. nůžky, na tajné místo, a odchází. Pak přijde druhá osoba a skrývá nůžky v kapse.

Pak se vrátí první člověk, a výzkumníci se ptají dítěte: "Co myslíš, kde první člověk bude hledat nůžky?"

Účelem této zkoušky je ověřit, zda je dítě schopno pochopit úhel pohledu druhého člověka - v tomto případě toho, kdo je překvapen, kam se poděly nůžky.

V tomto testu děti ve věku od čtyř až sedmi let ze západních zemí obvykle dávají správnou odpověď - že člověk bude hledat v tajném místě. Děti z jiných zemí toto odpoví ale v jiných věkových kategoriích.

K novému experimentu vědci použili 91 dětí z Číny, Fidži a Ekvádoru ve věku od 19 měsíců do pěti let.

Jediný rozdíl od klasické verze experimentu spočívá v tom, že člověk přijde do místnosti, aby hledal nůžky, zastaví se, vezme se za bradu a řekne: "Hmm, zajímalo by mě, kde hledat nůžky?"

Kedy začína autizmus, 10 mýtov o rakovine

Co je autismus? Co způsobuje autismus?V dnešnej časti Pseudocastu si povieme o novom výskume, ktorý naznačuje, v akom veku dieťaťa by sme možno vedeli povedať, že bude autizmom a či na to majú vakcíny nejaký vplyv. Ďalej sa pozrieme na 10 (a možno ešte viac) najrozšírenejších mýtov o rakovine.

Ve tmě se lépe přemýšlí

Vědci došli k závěru, že tlumené světlo umožňuje lidem přijímat vážná a racionální rozhodnutí

 

Kanadští vědci doporučují zhasnout světla, když potřebujete přijmout závažné rozhodnutí. Emoce, jak negativní tak i pozitivní, jsou výraznější v jasném světle. Takové silné emocionální prožívání negativně ovlivňuje účinnost a nestrannost našich rozhodnutí. Jednoduše řečeno, při slabém osvětlení nebo v úplné tmě je hlava, jak se říká, je nejjasnější a je schopna produktivněji myslet.

Překvapující souvislost mezi emocemi a osvětlením odhalila profesorka Alison Jing Xu z Univerzity v Torontu (2). Zjistila, že za slunečných dnů se nálada lidí se sklonem k depresi stává ještě více deprimující. K závěru o zesílení emocí jasným světlem Jing Xu dospěla po analýze výsledků testů, ve kterých byli dobrovolníci požádáni, aby odpověděli v různých světelných podmínkách na širokou škálu témat. Např. o tom, zda se jim líbí ta či ona osoba, nebo aby stanovili, které omáčka je chutnější.

Byl člověk stvořen za pomoci genetického inženýrství?

Vědci připravují experimenty na změnu homo sapiens ze šimpanze

V seriózním vědeckém časopise Nature Reviews Genetics vědci nedávno vznesli velmi znepokojivou otázku: je možné geneticky modifikovat opici, pokud by do ní byly vloženy lidské geny? (1)

„Technicky to je dnes už možné,“ odpověděla jedna z autorů materiálu, profesorka Centra pro bioetiku a humanitní vědy při Universitě v Coloradu (USA), Jacqueline Glover. (2) 

„Dnes už jsou dekódovány genomy člověka, šimpanze a opic makak rhesus. Pracuje se na dekódování gorily, orangutana, paviána, kočkodana a lemura. Již brzy také budeme vědět, z čeho se skládal neandrtálec.Taková databáze umožní sledovat evoluční změny v řadě lidoopů a vydělit specificky lidské geny.“

A zde, podle výzkumníků, může začít to nejzajímavější.

Pokud tyto jedinečné lidské "stavební kameny života“ se spojí s geny našich chlupatých předků, můžeme získat genetický "hybrid opice-člověk.“

Samozřejmě, nikoli pro zábavu.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK