UFO

Je na katedrále astronaut?

Po internetu se šíří fotografie kamenného astronauta na středověké katedrále ve španělské Salamance a nyní i foto chrliče, záhadně podobného filmovému Vetřelci.  Co to znamená? Byli kameníci v roce 1532 takoví vizionáři, že věděli, jak bude vypadat dnešní astronaut? Nebo jde o další důkaz dávné návštěvy mimozemšťanů?

Ani jedno, ani druhé.

UFO: Létající přízraky století páry a elektřiny

vzdufo1Zkratka UFO pochází z anglických slov "neidentifikovatelné létající předměty". Většina lidí si pod ní dnes představí disk, v němž sedí malí šikmoocí mimozemšťané. Svá UFO ale mělo už 19. století - jen s tím rozdílem, že je většinou řídili zneuznaní šílení vynálezci verneovského typu a že vypadala jako vzducholodě, které tehdy právě začínaly dobývat oblohu.

 

Roku 1868 údajně spatřil záhadnou vzducholoď inžených Frederick Birmingham v australském Novém Jižním Wallesu. Dokonce prý mluvil s jedním členem posádky, který mu ukázal plány vzdušného plavidla. Podobné zprávy se zachovaly i z Velké Británie, kde svědci zase většinou soudili, že jde o německé špionážní aktivity. Skutečná horečka tajemných vzducholodí však koncem "století páry a elektřiny" vypukla v USA a v ničem si nezadala s psychózou UFO z poloviny 20. století.

 

"Hledám člověka!"

První zpráva o záhadném létajícím objektu pochází z listopadu 1896, kdy jakýsi Charles Lusk ze Sacramenta popsal jasné světlo putující mezi oblaky, které několikrát změnilo směr. Pak z něj vyšlehl soustředěný kužel ohmatávající zemi i mraky až nakonec jev zmizel za obzorem. Lusk ještě nemluvil přímo o vzducholodi, naznačil ale, že za světlem tušil stín podlouhlého tělesa. Další svědkové však již vypovídali konkrétněji.

Ještě téhož dne viděli podivné světlo i další občané Sacramenta. Podle nich vycházelo z velkého doutníkovitého tělesa se zavěšenou kabinou a dvěma vrtulemi, či lopatkovými koly na bocích. V noci pak kdosi zahlédl velkou stříbrnou vzducholoď mířící k San Francisku a 18. listopadu už záhadný stroj skutečně manévroval nad městem.

Greerův dokumentární film "Sirius" není žádná "bomba"

Tak jsem vyhodil zbytečných 10 dolarů na možnost  dívat se v noci na Greerův dokumentární film Sirius on-line z Word Premiere v Hollywoodu. Sledoval jsem ho, takže už nebudete muset.  

Většinou se jednalo o blábol, se silným anti-kapitalistickým tónem.  

Jak film začíná? Vidíme Greera jít do vysoké školy v Santa Monice, přičemž publikum je kontrolováno detektory kovů na zbraně. 

Většina z toho, co vidíme, nepřichází v nijakém smysluplném pořadí.  
Jsou uvedeny případy UFO a svědci způsobem, že sotva něco začne, tak začne něco dalšího. Není čas (nebo ani snaha) pro nějaké vysvětlování nebo analýzy.  Každý případ, a každé tvrzení, je pevně dané a neřeší se další vysvětlení nebo důkazy. 

"Struktura" filmu byla taková, že člověk by si mohl vzít téměř jakoukoli část a zaměnit ji s jinou, a divák by si toho sotva všiml. 

Některé věci, které jsou tam předloženy, jsou  většinou  velmi stručné, v nijakém smysluplném pořadí: 
•  Prezident Eisenhower varoval o moci vojensko-průmyslového komplexu 
•  Dr. Oppenheimer řekl: "Udělali jsme (atomovou bombu) brzy." 
•  starověcí astronauti 
•  spiknutí Federální rezervního fondu 
•  Spiknutí naftových společností  
•  Laurence Rockefeller řekl, že "odhalení" všechno změní 
•  skupina MJ-12, vládní spiknutí kolem utajování UFO  
•  video z letu raketoplánu z mise STS-48 
•  Dr. Lynne Kitei a světla nad Phoenixem nebyly vojenské světlice 
•  "Volné energie" a jejich propagátoři včetně T. Townsend Brown, Tom Valone, Tom Bearden,  Stanley Meyer, John Searl, Eugene Mallove, John Havrilla.  
•  Anti-gravitační a elektromagnetické vynálezy  
•  automobily, které mohou jezdit na vodu 
•  Spiknutí zednářů a Bohemian Grove

8. červenec - Den zprávy o havárii UFO u Roswellu

Uplynulo 66 let od Roswellskému incidentu, jak se události později začalo přezdívat. Té předcházela hlášení z různých koutů Nového Mexika o pozorování podivných létájících objektů diskovitého tvaru.

Ve videu byly použity materiály fotobanky Profimedia a Isifa. 


Autor: Andrea Maloveczká, střih: Vladimír Šimek

 

 

Pozor na tzv. kontaktéry!

 

Když se člověk zabývá záhadami, chtíc, nechtíc se setkává s věcmi, které celou problematiku zesměšňují. Přiznám se, že některé z nich jsme i já, jako kluk doslova „žral“, ovšem postupně jsem na ně začal mít jiný názor.

Když se někdo rozhodne napsat skeptický článek, pravděpodobně to může být ze dvou důvodů. Prvním důvodem je jeho bytostná nenávist k záhadám. Nejraději by všechno, co se týká UFO, mimozemšťanů, historických a jiných záhad smetl z povrchu zemského. Netajím se tím, že něco takového může kolikrát hraničit až s něčím patologickým.

Druhým důvodem skeptického článku je trochu jiný. Jeho autorem je zpravidla záhadolog, který se setká s něčím, co předmět jeho zájmu (tedy záhadologii) zesměšňuje či diskriminuje před veřejností. A to by byl případ i článku tohoto. Ovšem začnu takto:

Údajné zprávy o mimozemšťanech, kteří prý kontaktují obyčejné lidi a sdělují jim nejrůznější vesmírná poselství a informace, mne v pubertě doslova učarovaly. Ovšem, jak jsem dospíval, zjistil jsem, že ne všechno v této věci je údajně úplně košer. Vždyť například vyšlo najevo, že i jeden z nejznámějších kontaktérů, jakýsi Georgie Adamski si také všechno o svých „venušanech“ a jim podobných jen vymýšlel.

Foo - fighter - jev, který kráčí dějinami (3)

 

Za nejstarší anomální jev v celé historii lidstva můžeme považovat červené, oranžové i jinak zbarvené ohnivé koule, pohybující se volně v zemské atmosféře. Zjevují se tajemně a právě tak mizí.

Původ je neznámý.

Potíž s počítáním

mělo překvapující dohru, ale již po mnoha letech. Můj proreformní postoj zapříčinil, že jsem byl propuštěn ze zaměstnání a v normalizačních letech jsem se živil na velkoplošných drenážích.

Záhy jsem zjistil, že při vytyčování trativodů po 77 krocích nevím jak dál. Ze svízelné situace jsem si pomohl tak, že jsem po čísle 77 pokračoval "ráz, dva, 80" a pokračoval jsem. Cvičením jsem paměťovou bariéru překonal. Příhodu považuji (pro sebe) za důkaz, že pozorování koule skutečně proběhlo.

Na paprsky dnes pohlížím tak, že jich bylo použito ke změně směru pohybu koule, tak i média. Koule původně směřovala na severovýchod. V místě mého stanoviště stála. V době, kdy jsem byl ve skrytu, následoval její pohyb částečně zpět, kurs asi 200 st. Když jsem ji spatřil znovu, stála. Pak následoval pohyb východním směrem. Její barva byla špinavě bílá, se zeslabenou červenou září (aureolou), mizela za lesem. Protože záře jen zvolna doznívala, ještě jsem srdnatě popobíhal opačným ssměěrem, abych ji co nejdéle viděl. Pozorování pro mě skončilo tím, že asi za 2 minuty začalo nad lesem vycházet Slunce, vlevo od místa, kde koule zmizela.        

Co to bylo ?

I po tolika letech se znovu a znovu prám sám sebe, proč se koule vrchům u Češova nevyhnula, ale doslova je přeplazila. Jinak by byla pozorovatelná z větší dálky. Přitom na mé úrovni správně odbočila k jihu, podél Cidliny, a pak se opět vydala na východ. Dokonce se na příletové ose ke mně pohybovala přes další dvě návrší - proto pohyb cik-cak, i když terén terén v jižním směru byl výhodnější. Letěla tak nízko, že v mělkých údolích mizela. Většinou se pohybovala mimo osady.

Vyvstává zde otázka, proč i koule u Dalněgorska musela jít přes kótu 611. V obou případech to vypadá na chybu v poloze. V mém případě by šlo o chybu 6 - 7 km v dálce a odchylka k jihu (s časovým zpožděním) byla správná.

Foo - fighter - jev, který kráčí dějinami (3)

 

Za nejstarší anomální jev v celé historii lidstva můžeme považovat červené, oranžové i jinak zbarvené ohnivé koule, pohybující se volně v zemské atmosféře. Zjevují se tajemně a právě tak mizí.

Původ je neznámý.

Potíž s počítáním

mělo překvapující dohru, ale již po mnoha letech. Můj proreformní postoj zapříčinil, že jsem byl propuštěn ze zaměstnání a v normalizačních letech jsem se živil na velkoplošných drenážích.

Záhy jsem zjistil, že při vytyčování trativodů po 77 krocích nevím jak dál. Ze svízelné situace jsem si pomohl tak, že jsem po čísle 77 pokračoval "ráz, dva, 80" a pokračoval jsem. Cvičením jsem paměťovou bariéru překonal. Příhodu považuji (pro sebe) za důkaz, že pozorování koule skutečně proběhlo.

Na paprsky dnes pohlížím tak, že jich bylo použito ke změně směru pohybu koule, tak i média. Koule původně směřovala na severovýchod. V místě mého stanoviště stála. V době, kdy jsem byl ve skrytu, následoval její pohyb částečně zpět, kurs asi 200 st. Když jsem ji spatřil znovu, stála. Pak následoval pohyb východním směrem. Její barva byla špinavě bílá, se zeslabenou červenou září (aureolou), mizela za lesem. Protože záře jen zvolna doznívala, ještě jsem srdnatě popobíhal opačným ssměěrem, abych ji co nejdéle viděl. Pozorování pro mě skončilo tím, že asi za 2 minuty začalo nad lesem vycházet Slunce, vlevo od místa, kde koule zmizela.        

Co to bylo ?

I po tolika letech se znovu a znovu prám sám sebe, proč se koule vrchům u Češova nevyhnula, ale doslova je přeplazila. Jinak by byla pozorovatelná z větší dálky. Přitom na mé úrovni správně odbočila k jihu, podél Cidliny, a pak se opět vydala na východ. Dokonce se na příletové ose ke mně pohybovala přes další dvě návrší - proto pohyb cik-cak, i když terén terén v jižním směru byl výhodnější. Letěla tak nízko, že v mělkých údolích mizela. Většinou se pohybovala mimo osady.

Vyvstává zde otázka, proč i koule u Dalněgorska musela jít přes kótu 611. V obou případech to vypadá na chybu v poloze. V mém případě by šlo o chybu 6 - 7 km v dálce a odchylka k jihu (s časovým zpožděním) byla správná.

Foo - fighter - jev, který kráčí dějinami (2)

 

Za nejstarší anomální jev v celé historii lidstva můžeme považovat červené, oranžové i jinak zbarvené ohnivé koule, pohybující se volně v zemské atmosféře. Zjevují se tajemně a právě tak mizí.

Původ je neznámý.

Vlastní pozorování

Měl jsem možnost pozorovat objekt typu foo-fighter v roce 1938, 14 dní po podzimní rovnodennosti, asi 7 minut před východem Slunce. Že jsem byl na správném místě ve správný čas, se zdá být věcí náhody.

Probudil jsem se tehdy po páté hodině. Jako desetiletý, jsem neměl o těchto jevech ani tušení. Téměř skokem jsem stanul ve světě dospělých, musel jsem se sám rozhodovat.

Daný den běžel u nás, v menším hospodářství, ve svém rytmu. V kamnech hučel oheň. Na stěně odměřovalo čas dlouhé kyvadlo hodin. Ještě hořely petrolejové lampy. Táhlo mě to ven, ale nevěděl jsem kam a proč. Snad každých 5 minut jsem pohlédl na hodiny. Když otec odjel v 5:45 do práce, nastal ten správný okamžik. Vyběhl jsem z domova a asi na 10 minut jsem se bez dovolení vzdálil.

Zastavil jsem se na mostě přes řeku Cidlinu. Cíl jsem neměl. Sledoval jsem očima tok řeky a nedaleký les dotýkající se řeky. V tomto jižném směru Slunce nikdy nevychází. Avšak daleký obzor začal měnit barvu a rudnul.

Hoří - řekl jsem si. Záře se rozšiřovala. Nevím, jak jsem se tvářil, když záře na obzoru začala putovat sem a tam. Dnes vím, že to bylo úhlově o 3 - 5 st. Přeneseno do mapy, muselo být těleso, vydávající tuto záři, jihovýchodně od Kopidlna mezi obcemi Běchary a Židovice, následně mezi obcemi Vršce a Slavhostice a směřovalo přímo na Češovské vrchy. Vezmeme-li v úvahu výšku lesa u Češova, činí výškový rozdíl na 8 km vzdálenosti, 120 m. (*)

I dnes, kdy vím, jak vše proběhlo, si kladu otázku, proč šla koule právě přes vrchy (jsou jen 3,5 km dlouhé a max. 1,5 km široké), když se dají dobře obletět. Vrchy ční z krajiny, táhnou se od jihu na sever. Západní část vrchů je zalesněnější, východní je holá.

Jsou to návraty antických bohů?

 

havufomarmara.jpgPodle archeoastronautické hypotézy nejsou starověká božstva nic jiného než pozorování činnosti nějaké vyspělé civilizace. A nejinak to bude i s bohy řeckými. Můžou být současná pozorování UFO jejich návraty?

Kdo zná staré řecké báje a pověsti, ví, že i zdejší božstva používala jakési létající stroje. A některé z nich možná i havarovaly.

Jedna z nich se například vztahuje k bohyni Afroditě. 

Na jihozápadním pobřeží Kypru se nalézá jedinečný skalní útvar, známý jako Afroditina skála. Mimochodem, je to nejnavštěvovanější historické místo na Kypru. A právě k této skále se váže legenda o zrození bohyně krásy a lásky - Afrodity.

Dle staré antické báje se jednou stalo, že Uranův syn Kronos uřízl svému otci genitálie a odhodil je do moře. Ty oplodnily mořskou pěnu a z té se pak zrodila Afrodita. Na Kypr pak doplula v mušli ústřice.

V této pověsti máme hned tři věci poukazující na to, že mohlo jít o nějaký technický prostředek. Za prvé ty genitálie odhozené do moře ve skutečnosti nemusí být nic jiného než prastarý popis havárie nějakého podlouhlého předmětu, který se zřítil do moře. Naše současná letadla a rakety snad vypadají jinak? Za druhé Afrodita pak doplula ke břehu v mušli. Zde se mi chtíc, nechtíc vybavuje souvislost se současným pozorováním létajících talířů. A za třetí. Dnes víme, že pokud nějakou chemikálii vylijeme do vody, vznikne pěna. Nemůže být pěna popisovaná v báji ve skutečnosti směsí vody a zbytku pohonného materiálu tohoto stroje?

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK