test

Skeptici otestovali léčitele: dopadl katastrofálně

Milion korun. Přesně taková částka se nabízí v rámci akce nazvané Paranormální výzva Českého klubu skeptiků Sisyfos komukoliv, kdo v dvojitě zaslepeném experimentu prokáže existenci paranormálních schopností či jevů. Na konci března proběhl už pátý experiment. Tentokrát s léčitelem Petrem Vojtěchem, který provozuje diagnostiku zdravotního stavu na dálku.

Jaká je vaše cesta životem? Vyberte si „své“ dveře

Sluneční paprsky a otevřené dveřePro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět ZDARMA

Myslíte si, že o sobě víte opravdu všechno? Vyberte si jedny z dveří na obrázku a možná o sobě zjistíte něco, co vám dosud unikalo. Volby, které děláme podvědomě, dokážou o lidské duši hodně napovědět. Tento test osobnosti přinesla stránka connectiontocreative.com a stal se hitem na Facebooku. Své dveře si v testu vybrali lidé po celém světě, nyní máte tuto příležitost i Vy.

puertas

Výsledky testu v češtině najdete např. ZDE


 

Mozkové vlny umí odhalit myšlenky a vzpomínky

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek v angličtině:

New Brain Tech Reveals Past Thoughts and Memories
 

Strojový překlad do češtiny ZDE

 

 

Obr. zdroj


 

Chemikália z pekla? Pravda o aspartáme

Bolesti hlavy, oslepnutie, hnačky, zhoršenie zraku, náladovosť, bolesti brucha, problémy so spánkom, strata pamäte, slabosť, lokálne opuchnutia, zvracanie, svrbenie, problémy s dýchaním, strata citlivosti. Tak tieto údajné vedľajšie účinky aspartámu sa vám podarí vygúgliť a napísať za menej ako 30 sekúnd.

Našťastie ani jeden z nich nie je pravdivý. A môžeme to povedať s istotou. Aspartám jejedno z najdôslednejšie testovaných a skúmaných potravinových aditív. Napriek tomu zostáva jeho údajná škodlivosť jedným z najrozšírenejších mýtov o zdravej výžive. 

 


Čtěte více ZDE

Jste chytřejší než 5ti letý šimpanz?

VAROVÁNÍ! Příspěvek není vhodný pro čtenáře s nízkým sebevědomím a pro majitele střelných zbraní, kteří chovají šimpanze jako své mazlíčky. Právě těch druhých se chci zeptat: víte, co dělají vaši miláčci, když nejste doma? Přemýšlejte.

 

Otázka v nadpisu není pouze řečnická. Odpověď si raději pořádně promyslete, klid – nespěchejte. A možná si to ověřte na testu krátkodobé paměti.

TEST krátkodobé paměti

Neklesejte na mysli. Výsledky experimentu ukázaly, že lidé jsou schopní v 80% případů určit správné pořadí čísel, pokud jsou promítnuta na sedm desetin vteřiny. V případě, že doba expozice se zkracuje na čtyři nebo dvě desetiny, úspěšnost klesá až na 40%, šimpanz ovšem stále skóruje v 80% případů – jsme na tom tudíž všichni špatně, nejenom vy. Samozřejmě, výsledky testu paměti nelze zobecňovat na inteligenci, což se nám ověřilo už v psychologické historii.

Nespavci – 120 hodin spánkové deprivace

 

Třetinu života prospíme a dodnes pořádně nevíme, proč se to děje. Snad nejuznávanější je hypotéza, která říká, že spánek je zapotřebí k tomu, aby během něj tělo trochu vychladlo. Mozek totiž usilovně pracuje i v nejhlubších fázích spánku, kdy ležíme „v bezvědomí“, při snech má dokonce vyšší spotřebu kyslíku než za plné bdělosti.
 
Při studiu zaměřeném na význam spánku se používají nejrůznější metody a jednou z nich je sledování toho, co se děje, když spánek lidem nebo pokusným zvířatům znemožníme. S postupným rozvojem zobrazovacích metod lze dokonce „vymazat“ jen některé spánkové fáze a sledovat, co se v organismu odehraje, s REM spánkem to bylo možné již v šedesátých letech bez techniky.
 
 
Moderní výzkum spánku začíná v padesátých letech minulého století; předtím se všechny úvahy pohybovaly na úrovni dohadů, ať již o tom, co spánek skutečně je, nebo o podstatě snů. V roce 1953 dostal Eugene Aserinsky v rámci doktorandského studia úkol, aby sledoval behaviorálními metodami, co se děje u člověka ve spánku během celé noci. Protože neměl na výzkum žádné prostředky, použil jako první pokusnou osobu svého desetiletého synka Armonda. Zhruba po devadesáti minutách klidného spánku u něj zpozoroval rychlé pohyby očních bulbů za zavřenými víčky, jako by sledoval pingpongový zápas. První epizoda trvala osmnáct minut. Tak byl objeven REM (Rapid Eye Movement) neboli snový spánek.
 
 
Od té chvíle začaly růst spánkové laboratoře po světě jak houby po dešti, po zvláště vydatném v USA, protože program byl podpořen NASA v souvislosti s plánovanou cestou člověka na Měsíc. Žádný výzkum však neodpověděl na otázku PROČ spíme. Byl proto navržen reverzní model – spánková deprivace. Většinou šlo o tří- až pětidenní nespaní, ale již v roce 1965 si připsal sedmnáctiletý student Randy Gardner ve spánkové laboratoři přísně kontrolovaný rekord. Ten činil jedenáct dní, tedy přesně 264 hodin. Během pokusu občas halucinoval a čtyři dny trpěl utkvělou představou až charakteru bludu, že je slavný černošský fotbalista. Nakonec se ze všeho vzpamatoval a údajně žádné následky nikdy nepocítil.

Celý zdroj článku: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6189

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK