Technologie

Internet na kolech zvyšuje bezpečnost

 

Těžko říci, jak bude vypadat doprava za pár desítek let. Možná budou sedět za volanty roboti, možná ani nebudeme jezdit po silnicích, ale jen se vznášet ve vzduchu. Nebo bude i toto vše minulostí a z místa na místo se budeme přepravovat jen pomocí teleportu. Daleká budoucnost je zkrátka otevřená všem možnostem. Tu blízkou si však můžeme aspoň částečně představit díky vědcům společnosti Siemens. Ti na světovém kongresu ITS WorldCongress věnovaném inteligentní dopravě představili svou vizi dopravy budoucnosti, kterou demonstrovali na 45 km dlouhém dálničním úseku ve Vídni.

Každý s každým. Tak by v budoucnu měla vypadat komunikace prakticky mezi všemi účastníky dopravy.

Podél dálnice bylo nainstalováno na 150 senzorů a 150 kamer, které neustále monitorují dopravní situaci, stav vozovky a počasí. Veškeré podstatné informace, jako je snížená viditelnost, zpomalení jízdního pruhu apod., jsou pak bezdrátově přenášeny do vozů vybavených potřebnou technikou. Řidiče tak nemůže na silnici prakticky nic překvapit a ve srovnání s informačními tabulemi snižuje systém i riziko, že by informace přehlédl.

Cílem vývojářů je vytvořit tzv. internet na kolech – systém, který by umožnil komunikaci nejen mezi vozem a stávajícími či novými dopravními systémy, ale i mezi jednotlivými účastníky provozu navzájem. Vozidla by tak mohla například varovat ostatní řidiče v případě nehody, uzavření vozovky či pouze upozornit na červenou na semaforu. Kromě vyšší bezpečnosti by systém měl přinést i výrazné zefektivnění dopravy – jak z hlediska úspory času, tak spotřeby paliva.

Nanotechnologie

Belgický režisér Marc-Henri Wajnberg natočil pro Evropskou komisi dokument o nanotechnologii určený mládeži. Nenásilnou formou seznamuje se základy nového vědeckého oboru, jehož základní jednotkou je těžko představitelná jedna miliardtina. Putování mladé dvojice po evropských výzkumných ústavech je spojeno s hledáním odpovědí na řadu otázek, jež úvahy o tomto perspektivním oboru vyvolávají.

Nebezpečné „lajky“

Těžba dat se co nevidět stane mnohem lukrativnější než těžba drahých kovů – nastane éra, kde budou informace nad zlato

Z tlačítka „líbí se mi“ se stal digitální otisk 21. století, s jehož pomocí lze sestavit psychologický profil uživatele.

Ne každý na veřejnosti otevřeně mluví o své sexuální orientaci, víře či politickém přesvědčení. Britští vědci z univerzity v Cambridgi v rámci obsáhlé studie zjistili, že ani nemusí. Chování v kyberprostoru totiž tyto často choulostivé informace vyzradí za nás – a to s docela velkou přesností.

Konkrétně jde o užívání populárního facebookového tlačítka „lajk“ anebo „líbí se mi“. Facebooku bezstarostně každý den svěřujeme, které pořady sledujeme v televizi, jakou hudbu posloucháme, o která média se zajímáme i to, kam chodíme po práci na skleničku. Jenže z tlačítka „lajk“ se stal digitální otisk 21. století, s jehož pomocí lze vystopovat dokonce i to, jak vysoké máme IQ.

 

Éra skleněného uživatele

Odborníci z cambridgeského centra psychometriky pomocí, jak říkají jednoduchého algoritmu, prozkoumali téměř šedesát tisíc amerických uživatelů oblíbené sociální sítě. A zjistili, že pouze na základě toho, co se jim on-line v minulosti líbilo, lze velmi přesně určit nejen již zmíněnou sexuální orientaci, preferované náboženství či to, koho volí, ale třeba také to, zda je uživatel se svým životem spokojený anebo jestli užívá nějaké návykové látky.

Záhady světa A. C. Clarka 10. - UFO

Dokumentární seriál slavného vědce a sci-fi spisovatele A. C. Clarka z roku 1980 o 13 dílech, v nichž se věnuje různým tajemným fenoménům našeho světa, od yettiho a bigfoota, přes různé mořské i jezerní příšery až po starověké technologie.

Znova tu máme RFID chip

Povinné čipy, židovská tieňová vláda, totálna kontrola, satanské sily... toto všetko prezentuje obamova vláda, čo je v USA Obama je u nás identické s EU. Ožil hoax o očipovaní, tento nový nám veľmi pripomína hoax s pred rokov Pilharovej zastrašovacej kampane.

Vydaný hoax využíva bravúrny argument. Poukazuje na nedávne prijatie zákona v USA o povinnom očipovaní, prepojené  spojenectvá USA a EU okamžite evokujú myšlienku očakávania tohto kroku v EU, prípadne aj rýchle opustenie tohto "nebezpečného" spolku. Hoax tiež uvádaza - každý náš krok by mal byť sledovaný už v roku 2017.

Článok sa šíri lavínovitým efektom, napriek tomu, že v komentároch sú jasne uvedené fakty o tom ako je tento hoax je živý už od roku 2009 a sľuboval povinné očipovanie na rok 2013. (pozn. prekladateľa: nadpis videa s očipovaním do marca 2013 existuje aj na youtube) Nakoľko tu máme stanovený termín a zatiaľ sa nič nedeje, chlapci konšpirátori nám posúvajú termín očipovania do ďalšej päťročnice - až na rok 2017. Určite nám bude podané vysvetlenie, že toto oneskorenie nastalo vďaka ich úžasnej osvetovej činnosti. Ako aj svet neskončil vďaka transformácii a uvedomeniu si existencie 5D a galaktickej roviny. Postup podvodu je ako sa zdá všade rovnaký.

Zabudli však spomenúť presné znenie zákona a vyložili si ho po svojom. Zákon nielenže neprijali, ale vôbec v ňom nie je spomenuté celoplošné čipovanie občanov USA. Na čo nezabudli tak ako aj pri ostatných konšpiračných "dvôkazoch", je podvod! V roku 2007 ku každému článku pridali aj fotku. Na fotografiách je ale implantovateľný čip na meranie glukózy pre diabetikov, tento čip nie je povinný a nie je ani zadarmo.

Záhady světa A. C. Clarka 7. - Velká sibiřská exploze

Dokumentární seriál slavného vědce a sci-fi spisovatele A.C Clarka z roku 1980 o 13 dílech, v nichž se věnuje různým tajemným fenoménům našeho světa, od yettiho a bigfoota, přes různé mořské i jezerní příšery až po starověké technologie.

Co takhle biozlato?

 

Ve škole jsme se učili, že původ zlata je čistě anorganický a že se jedná o abiotický produkt. Co když ale jsou zlaté nugety výsledkem biochemických procesů, za jejichž vznikem stojí mikrobi? Hypotézu geomikrobiologie zlata vědci obhajují téměř středověkou alchymií. Přidávají živou substanci k jedovaté materii a z bublaniny jim po čase začnou vypadávat zlatinkyo čistotě 99,9 %. Tisk již píše o biotechnologickém farmaření a mikrobech snášejících „zlatá vejce“.
Kdysi zlato uložené ve sklepeních státních bank sloužilo jako garant hodnoty vydávaného oběživa. Jenže ho přestalo být dost a tak na bankovkách zmínka o krytí zlatem již delší dobu chybí. Mohly by být kryté prací, jenže u té jsme zase na štíru s poctivostí a tak hodnota papírků není dnes vázaná na žádnou cennost. Nelze se proto ani divit, že hlad po žlutém kovu setrvale roste. Mikrobiologové si pro ukázky zlatých zrnek vyrobených bakteriemi lepší dobu než je ta nynější, ani zvolit nemohli. A když k tomu ještě mezi řádky naznačují, že by to mělo jít i z odpadních, případně mořských vod, o nedostatek prostředků na své bádání se jistě bát nemusejí.
S poněkud šokující (pro nás na zubní můstek čekající pacienty ale potěšující zprávou), přichází finanční analytici ze společnosti Goldman Sachs – připravit se máme na “brutální pád”. Během několika příštích let má cena zlata klesnout o třetinu. Mají snad experti celosvětově uznávané investiční bankovní společnosti nějaké nové poznatky z laboratoří, kde pěstují “zlaté” bakterie?

Unikátní vzducholoď měří znečištění ovzduší nanočásticemi

Vědci porovnají výsledky měření stanice za desítky milionů korun ve městě automobilů Mladé Boleslavi s průmyslovou Ostravou.

Obyvatelé větších a průmyslových měst často ani nepotřebují jemné přístroje, aby poznali, že vzduch je plný takzvaného smogu. Jenže definice smogu není jednoznačná. V průmyslové Ostravě totiž lidé vdechují zcela jiné částice než například v Praze, kde je hlavním zdrojem znečištění doprava.

Běžné stanice, které měří přítomnost znečišťujících látek v ovzduší, jsou schopné zachytit jen větší prachové částice. Jenže vědci zjistili, že nejvíce jedovatých a karcinogenních látek se váže zejména na jemnější nanočástice. Nyní se chystají využít unikátní technologii, která je dokáže cíleně zachytit. A umí zjistit i původ znečištění.

 

Rozhoduje toxicita

Přítomnost nebezpečných látek v ovzduší sleduje a hodnotí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V takto malých částicích však přesný obsah toxických látek měřit neumí. Běžné přístroje měřící kvalitu ovzduší zachytí nespecificky všechny prachové částice o velikosti pod 10 mikrometrů (PM10) či ty menší než 2,5 mikrometru (PM2,5).

ČHMÚ sleduje kvalitu ovzduší s možným dopadem imisí na zdravotní stav obyvatelstva zejména vyhodnocováním hodinových koncentrací oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2), suspendovaných částic (PM10), osmihodinových klouzavých koncentrací oxidu uhelnatého (CO) a hodinových koncentrací a osmihodinových klouzavých koncentrací přízemního ozonu (O3).

Vědci však zjistili, že velikost částic vůbec nerozhoduje. Mnohem důležitější je jejich toxicita – jaké látky se na tyto prachové částice vážou. Přišli na to, že nebezpečné látky, například polycyklické aromatické uhovodíky, se vážou spíše na částice o velmi malém průměru než na větší. A to dokonce na nanočástice o průměru od jednoho do sta nanometrů, které běžné přístroje vůbec nejsou schopné zachytit.

Volná energie?

Říká se jim stroje na volnou energii, generátory Keshe nebo kohokoli jiného… Ale platí zde staré orientální přísloví – osel s hedvábnou čabrakou zůstává oslem.  Nesmysl zůstane nesmyslem, ať se obalí do jakýchkoliv pěkných povídaček. 
 

Od té doby, co lidé potřebují elektřinu, vynalézavé mozky hledají perfektní řešení: energii navždy bez potřeby paliva – perpetuum mobile.

Nákresy plánů strojů se stálým pohybem se nacházejí v celé historii a objevují se i dnes, možná více než kdy jindy.

Podívejme se na některé z nejslavnějších příkladů strojů na volnou energii, a na reakci veřejnosti. 

Především je třeba říci, že žádný stroj na volnou energii nemůže nikdy pracovat, ani nebude nikdy fungovat. To by mělo být jasné, i když přesvědčení o tom nadále přetrvává.

Perpetuum mobile by porušovalo zákony termodynamiky. Konkrétně, první zákon termodynamiky říká, že energie v nějakém uzavřeném systému zůstává konstantní. Podle tohoto zákona je celková energie izolované soustavy stálá (časově neměnná).

Energie tedy v izolované soustavě nemůže samovolně vznikat ani zanikat. Druh energie se však může měnit, např. mechanická energie může přecházet na teplo apod.

Druhý zákon termodynamiky říká, že entropie v každém izolovaném systému se může jen zvýšit, ale nemůže se snížit. Tento zákon zakazuje jakýkoli proces, ve kterém se teplo pohybuje z oblasti nižší teploty k oblasti o vyšší teplotě, nebo v případě, že teplo se převede čistě do práce.

Všechny koncepce volné energie jsou nemožné, protože porušují jeden nebo druhý zákon.

Nejběžnější koncept perpetua mobile je magnetický motor, kdy určité uspořádání permanentních magnetů má točit rotor, který má pohánět navždy nějaký jiný další prvek.

Degustujte víno – mobilem!

Co před pár týdny věštil gigant IBM, start-up Adamant Technologies počátkem roku představil: čipy, které mají schopnost cítit a chutnat.

O tom, že si chytré telefony pozvolna osvojují lidské smysly, dnes už nemůže být pochyb. Mobily mají mikrofony a aplikace pro rozpoznávání řeči, jinými slovy – mluví a slyší. Kamery jim pomáhají vidět, dotykové displeje a tříosé gyroskopy zase cítit. Díky GPS vědí, kde jsou. Paměťové karty a den ode dne vyspělejší procesory doprovází rostoucí paměť a schopnost „myslet“. Komunikovat mezi sebou mohou iPhone, Samsung a spol. prostřednictvím Bluetooth a wi-fi.

Nelze se tedy divit, že koncern IBM koncem minulého roku ve svémkaždoročním seznamu inovací, které mají potenciál v příštích letech změnit způsob práce, života i komunikace lidí (nazvaném IBM FIve in FIve), ohlásil příchod éry kognitivních technologií. Díky smyslovým schopnostem našich telefonů budeme dle amerických odborníků počítačového gigantu již brzy produktivnější, zdravější, rychlejší, rozhodnější a chápavější.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK