strach

Naše těla umějí předpovídat bezprostřední budoucnost

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět  ZDARMA

původní článek v angličtině:

Can Our Bodies Predict the Future?

 

Strojový překlad do češtiny ZDE

Článek na stejné téma v češtině a slovenštině najdete např. ZDE ZDE  

 Obr.zdroj


 

 

Užiteční pitomci ve spárech duševně nemocných

... Kdyby vás na ulici zastavil schizofrenik nebo paranoik a začal na vás chrlit svoje bludy, teorie a přesvědčení, asi byste se v jeho přítomnosti necítili moc dobře. V lepším případě byste se jen usmáli a taktně se vymluvili, že už musíte jít. Ale co když by k vám promlouval prostřednictvím obrazovky vašeho počítače? Dokázali byste to poznat a byli byste stejně nad věcí? ... Přijde vám to jako děsivá představa? ... A přitom vůbec nemusí být výjimečná. Duševně nemocní lidé v této moderní době nikam nezmizeli, jen se přesunuli na síť.


Podle Wikipedie asi 1% České populace trpí duševní nemocí zvanou schizofrenie (1% = 100 000 obyvatel). Jestli jste viděli film Čistá duše, tak víte, jak se taková nemoc projevuje.

Postižený trpí bludy, paranoiou, pocity, že je neustále pronásledován, je nesmírně vztahovačný a má tendenci zveličovat nepodstatné projevy svého okolí a považovat je za hrozbu pro svoji vlastní osobu. Jeho chování je zapříčiněno nadměrným příjmem informací, mezi nimiž nemocný mozek vytváří nesouvislé spoje a asociace. 

Eckhart Tolle říká, že každé ego je ze své podstaty schizofrenní, takže jsme v tom tak nějak vlastně všichni spolu, ale já bych se teď rád zaměřil na ty těžší případy a ne jen na schizofreniky, ale také na paranoiky, lidi s panickou úzkostí a lidi závislé na negativitě, kterých bude dohromady daleko víc než jen 1%.

Co takoví lidé dělají ve svém volném čase? Je asi hloupé si představovat, že jsou odděleni od běžné společnosti nějakou zdí. Duševně nemocní lidé v této moderní době nikam nezmizeli, jen se přesunuli na síť... Jestliže v reálném světě nikdo nenaslouchá vašim názorům, na síti najdete vždycky někoho - přes obrazovku počítače přece všechno vypadá daleko důvěryhodněji než jaké to doopravdy je. Z relativně zdravých lidí, kteří těmto duševně nemocným pak budou naslouchat a věnovat jim pozornost se pak mohou stát "užiteční idioti" chyceni ve spárech paranoie, strachu a úzkosti. Zpravidla se pak všichni začnou považovat za ty vyvolené, probuzené, zasvěcené, za ty, kteří znají pravdu - a to nesmírně brnká na strunky jejich ega, čímž ztrácí motivaci všímat si faktů, které by jejich přeludy vyvrátili a dostávají se tak do začarovaného kruhu, ovládaného strachem a pocitem "vím více než ostatní".

ČEHO NEJVÍCE LITUJEME PŘED SMRTÍ

Bronnie Ware pracovala mnoho let se starými a umírajícími lidmi, sdílela s nimi poslední chvíle života. Na svém blogu nyní zveřejnila pět nejčastějších věcí, kterých umírající lidé litují. Co může být větší inspirací pro naše současné životy relativně daleko od smrti?

Jak se Bronnie se svými klienty bavila o tom, čeho v životě litují, některá témata se začala opakovat. Na základě tohoto článku pak vyšla celá kniha „The Top Five Regrets of the Dying“.

1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.

To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.

Je potřeba se pokusit naplnit alespoň některé z našich snů. Jakmile ztratíte své zdraví, bude pozdě. Zdraví přináší svobodu, kterou si málo kdo uvědomuje.

2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.

Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.

Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.

David R. Hawkins - Mapa vědomí

David R. Hawkins, autor knížky Moc versus Síla přichází s pronikavým vysvětlením fungování lidských emocí, síly, moci, osobního růstu i rozvoje celé společnosti. Pomocí kineziologické metody 20 let měřil duševní stavy lidí na celém světě v různých situacích, čímž dospěl k následující škále. Pouhé zapamatování si a pochopení této tabulky může vnést do vašeho života čerstvý vítr a opuštění starých vzorců prožívání. Proč? Protože se za své prožívání můžeme rozhodnout převzít zodpovědnost.
 

    MAPA VĚDOMÍ    
  Názor na život Úroveň Měřítko Emoce
  Je Osvícení 700-1000 Nepopsatelné
  Dokonalý Mír 600 Blaženost
  Úplný Radost 540 Klid
  Prospěšný Láska 500 Úcta
  Smysluplný Rozum 400 Pochopení
  Harmonický Přijetí 350 Odpuštění
  Nadějeplný Ochota 310 Optimismus
  Uspokojivý Neutralita 250 Důvěra
  Přijatelný Odvaha 200 Potvrzení
  Náročný Hrdost/pýcha 175 Pohrdání
  Nepřátelský Hněv 150 Nenávist
  Přinášející zklamání Touha 125 Žádostivost
  Děsivý Strach 100 Úzkost
  Tragický Smutek 75 Lítost
  Beznadějný Apatie 50 Zoufalství
  Zlý Vina 30 Obviňování
  Bídný Stud 20 Pokoření

Cyril Höschl: Kto nerozumie svetu, verí konšpiráciám

Cyril Höschl (1949) je český psychiater a vysokoškolský učiteľ. Od roku 1974 pracoval vo Výskumnom ústavepsychiatrickom (Dnes Psychiatrické centrum Praha) v pražských Bohniciach, ktoré od roku 1990 vedie. V tom istom čase sa stal na sedem rokov dekanom 3. lekárskej fakulty Univerzity Karlovej. V rokoch 2004 – 2011 tiež pôsobil na Lekárskej fakulte Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. Je spoluautorom televíznych cyklov Záhady duše a Emócie a my, má pravidelnú rubriku v časopise Reflex. Je ženatý s výtvarníčkou Jitkou Štenclovou, s ktorou vychoval štyri deti.Živí ho psychiatria, ale hovorí, že celá medicína je sčasti veda, sčasti umenie a sčasti šarlatánstvo a hovorí len čiastočnú pravdu. Zdôrazňuje však, že akákoľvek alternatíva je horšia, pretože nezbiera dáta ani neprináša dôkazy a je založená len na iracionálnej viere. Riaditeľ Psychiatrického centra Praha profesor CYRIL HÖSCHL.

Minulú nedeľu skončil v Českej televízii váš seriál Emoce a my. Ktorá z emócií je pre ľudstvo najdôležitejšia?

To je veľmi ťažko povedať, pretože takmer pri každej vieme ukázať, aká je dôležitá pre celú fylogenézu ľudstva. Ak ju budeme brať za emóciu, tak to môže byť aj bolesť. Ľudia, ktorí z nejakých dôvodov bolesť necítia, čo je veľmi vzácna porucha, sa uškvaria na prvej peci, o ktorú sa oprú. Bolesť je včasným varovným signálom hroziaceho poškodenia organizmu. Ale podobne by sme mohli siahnuť po emóciách aj v čisto psychickom zmysle slova.

Napríklad?

Napríklad strach. Kto sa vôbec nebojí, spravidla sa nedožije vysokého veku, pretože podceňuje to, čo sa môže stať. A aj keď je väčšina strachov, ktoré máme, prehnaná či neopodstatnená, tá zostávajúca časť je nutná na to, aby sme prežili a zbytočne sa nevystavili nebezpečenstvu. Ale potom sú aj menej nápadné emócie, ako napríklad depresia.

Bojíte se smrti?

Nakladatelství Olympia v roce 2001 vydalo pozoruhodnou knihu "Bojíte se smrti?" autorky Evy Pavlatové. Smrt je něčím, co se naše materiální civilizace snažila skrýt do pozadí nebo vytlačit někam na okraj. Umírání bylo považováno za něco nepříjemně obtěžujícího, spojeného se zánikem bujného rozmachu moderní společnosti. Lidé dosud většinou umírají v nemocnicích, obklopeni moderní technikou a špičkovými odborníky, kteří mnohdy smrt považují za technické selhání odborné péče a nikoliv za přirozený konec života. Veškerá moderní věda a technika je však proti umírání a smrti naprosto bezmocná.

Publicistka Eva Pavlatová ve své knize shromáždila názory devatenácti známých i neznámých lidí, z nichž někteří prošli branou klinické smrti a vrátili se do života.

Čtenář jistě nebude se všemi názory souhlasit. Avšak každý názor ho může svým způsobem obohatit. Možná si uvědomí svoji vlastní smrtelnost a tím nalezne ten správný přístup k životu. Proč bychom si měli ubližovat a kazit si život nepodstatnými problémy, když jsme na tomto světě jen nakrátko? Nevíme, co bude zítra a kdy přijde náš čas. Proč tedy hromadit majetek a věci, jichž si ani nedokážeme užít? Proč mezi sebou vedeme boje, soupeříme a soutěžíme, místo abychom žili v sounáležitosti? Život je příliš vzácný na to, abychom ho ztratili v nepodstatné honbě za tak zvaným "úspěchem" a materiálním bohatstvím. Spisovatelka Marlo Morganová ve své knize "Poselství od protinožců" napsala: "Narodila jsem se s prázdnýma rukama. Zemřu s prázdnýma rukama. Život jsem poznala v jeho plnosti s prázdnýma rukama".

Stredovek neskončil, je tu stále s nami.

inkviziciaVždy som si kládol otázku ako bolo možné, že z rozvinutej antickej spoločnosti sa zrazu ľudstvo dostalo do doby temna. Sledujúc momentálnu úroveň ľudského poznania a zároveň aj nálady v spoločnosti či dianie na internete sa čudovať prestávam … začínam sa obávať, že budeme nútení si to zopakovať.

 

To ako neskutočne sa dnes nadáva prakticky na akúkoľvek vedu a výskum, je sila. Nadáva sa vo veľkom na modernú medicínu, na fyziku či chémiu, na rôzne technológie, ale aj na ekonomiku a ekonómov, či tak “obľúbené” sociálne a humanitné vedy … proste vo všetkom čo vyžaduje nejaký stupeň odbornosti sa zákonite musí objaviť nejaký veľký škaredý bubák, ktorý stojí za nenávisť až za hrob.

Ľudia si absolútne neuvedomujú že ich bežný každodenný život je skrz naskrz pretkaný dielom modernej vedy, práve vďaka tomu úžasnému pokroku, aký ľudstvo za posledných niekoľko storočí (ak nie skôr len desaťročí) spravilo.

Čo tam po tom že sa máme po materiálnej stránke lepšie ako kedykoľvek predtým. že naokolo nepadajú bomby, či nebehajú nájazdníci na koňoch s cieľom zabiť nás, znásilniť naše ženy a odviesť naše deti do otroctva. Že nad nami nik neplieska na poliach bičom a nemusíme makať od svitu do mrku len za kôrku z chleba. Že neumierame hladom, že najväčšie bubáky v podobe epidémii sú chrípka a nádcha a nie mor, týfus, kiahne, či obrna.

Nezáleží na tom. Podstatné je poriadne si zanadávať, odpľuť si horkú slinu nepsokojnosti (bohvie s čím) a hlavne nájsť si na tento účel vhodný terč.

Derren Brown: Strach a víra, díl první, CZ titulky

Derren Brown se pokusí přesvědčit skupinu jedinců o zázračném účinku léku zvaném Rumyodin, který však není tak úžasný, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Šmejdi - dokument 2013

Manipulace, nátlak, ponižování, agrese. Skryté kamery zachytily drsné pozadí předváděcích akcí pro seniory. Co se opravdu děje na populárních zájezdech s obědem zdarma? Praktiky, ze kterých mrazí. Lži a promyšlená manipulace, jejímž jediným cílem je donutit bezbranné staré lidi k nákupu předraženého zboží. Senioři ze svých nuzných důchodů splácí horentní sumy za často nekvalitní produkty. Někteří z nich se dušují, že už na žádnou akci nikdy nepojedou, jiní to nevydrží a jedou znovu. Co je žene? Zvědavost? Samota? Nebo závislost? Autorky tohoto filmu rok v převleku navštěvovaly akce, kde se důchodcům vymývají mozky a kde mladí lidé nejsou vítáni. Vedle autentických záběrů z předváděcích akcí a výpovědí poškozených seniorů přináší dokument i pohled psycholožky, právníka a dalších odborníků. Film tak poprvé komplexně mapuje tento nechvalný fenomén dnešní doby.

 

Pět způsobů, jak se zbavit svých největších obav

urlPro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

http://www.collective-evolution.com/2013/03/17/5-ways-to-rid-your-biggest-fears/#_

odkazy na překladače ZDE

 

 


 

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK