Společnost

Užiteční pitomci ve spárech duševně nemocných

... Kdyby vás na ulici zastavil schizofrenik nebo paranoik a začal na vás chrlit svoje bludy, teorie a přesvědčení, asi byste se v jeho přítomnosti necítili moc dobře. V lepším případě byste se jen usmáli a taktně se vymluvili, že už musíte jít. Ale co když by k vám promlouval prostřednictvím obrazovky vašeho počítače? Dokázali byste to poznat a byli byste stejně nad věcí? ... Přijde vám to jako děsivá představa? ... A přitom vůbec nemusí být výjimečná. Duševně nemocní lidé v této moderní době nikam nezmizeli, jen se přesunuli na síť.


Podle Wikipedie asi 1% České populace trpí duševní nemocí zvanou schizofrenie (1% = 100 000 obyvatel). Jestli jste viděli film Čistá duše, tak víte, jak se taková nemoc projevuje.

Postižený trpí bludy, paranoiou, pocity, že je neustále pronásledován, je nesmírně vztahovačný a má tendenci zveličovat nepodstatné projevy svého okolí a považovat je za hrozbu pro svoji vlastní osobu. Jeho chování je zapříčiněno nadměrným příjmem informací, mezi nimiž nemocný mozek vytváří nesouvislé spoje a asociace. 

Eckhart Tolle říká, že každé ego je ze své podstaty schizofrenní, takže jsme v tom tak nějak vlastně všichni spolu, ale já bych se teď rád zaměřil na ty těžší případy a ne jen na schizofreniky, ale také na paranoiky, lidi s panickou úzkostí a lidi závislé na negativitě, kterých bude dohromady daleko víc než jen 1%.

Co takoví lidé dělají ve svém volném čase? Je asi hloupé si představovat, že jsou odděleni od běžné společnosti nějakou zdí. Duševně nemocní lidé v této moderní době nikam nezmizeli, jen se přesunuli na síť... Jestliže v reálném světě nikdo nenaslouchá vašim názorům, na síti najdete vždycky někoho - přes obrazovku počítače přece všechno vypadá daleko důvěryhodněji než jaké to doopravdy je. Z relativně zdravých lidí, kteří těmto duševně nemocným pak budou naslouchat a věnovat jim pozornost se pak mohou stát "užiteční idioti" chyceni ve spárech paranoie, strachu a úzkosti. Zpravidla se pak všichni začnou považovat za ty vyvolené, probuzené, zasvěcené, za ty, kteří znají pravdu - a to nesmírně brnká na strunky jejich ega, čímž ztrácí motivaci všímat si faktů, které by jejich přeludy vyvrátili a dostávají se tak do začarovaného kruhu, ovládaného strachem a pocitem "vím více než ostatní".

Proč lidé tvrdošíjně věří věcem, které prostě nejsou pravda?

smutná ženaVýborný článek - doporučuji.

Brendan Nyhan se zabývá touto problematikou už dlouho. Zjistil, že některé domněnky se dají vhodnou argumentací skutečně opravit. Jde pouze o to, jak moc nám na nich záleží a jak moc k nim vztahujeme naši identitu. „Pokud jiná domněnka vážně neohrožuje naše vnímání světa, pak lze něco změnit. Ale pokud se vylučuje s jinou věcí, které hodně věříme, spíše se přikloníme k tomu, čemu věříme déle a více do hloubky. Když se nové informace neshodují s našimi domněnkami, tak nebereme v potaz nové informace,“ říká i novinářka magazínu New Yorker Maria Konniková.

Hranice času

Přestože je čas nehmotnou, abstraktní veličinou, vnímá člověk jeho existenci poměrně přesně. Vše v našem životě je určováno a ovlivňováno smyslem pro čas. Máme však co do činění s velmi úzkými mantinely.

Ale co když tyto dané hranice rozšíříme a začneme s časem manipulovat? Jak by se svět změnil, kdybychom čas urychlili? A co by nastalo, kdybychom čas přibrzdili?

Mohli bychom tak objevovat stále nové a překvapivé rozměry reálného světa. Jenže naše přirozené smysly k tomu nejsou uzpůsobené. Teprve využitím techniky dokážeme zviditelnit, co se odehrává mimo rámec našeho smyslového vnímání. K tomu potřebujeme vysoce citlivé zpomalovací kamery a technicky vyspělé urychlovací soustavy.

Tyto technické vymoženosti nám umožňují překračovat časové prahy. Za nimi se nám otevírá nová, neznámá skutečnost.

 

Time Limits

Dokumentární

Rakousko, 2008, 50 min

Internetové dezinformácie

Ak by ma niekto požiadal o charakterizovanie internetu v poslednom desaťročí jednou vetou, zrejme by som odpovedal takto: "Internet je úžasný zdroj pravdivých, ale čoraz viac aj nepravdivých informácií.".

Bohužiaľ každoročne sa kvantitatívny pomer medzi užitočnými informáciami a klamstvami znižuje. Roky som pevne veril, že nikdy nedospejeme do štádia, do ktorého sme už dospeli. Do štádia, keď dezinformácie primárne sa šíriace internetom sa začali vyskytovať na titulkách slovenských tlačových denníkov a týždenníkov (česť výnimkám). Ale toto je už iná téma...

Psychologický Hollywood

Psychologický HollywoodChceme čtenost. Chceme sdílení a lajky. Chceme v čtenáři vyvolat fajn pocit a fajn emoci. Ale co nám uniká? Že jsme zapomněli soustředit se na to, zda jsou takové rady skutečně účinné. Zda jsou životní příběhy skutečně pravdivé. Zda si jen nehladíme ego. Zda prospíváme, nebo škodíme.

Nedávno jsem četl o zajímavém výzkumu mezi autory nejprodávanějších knih o osobních financích – tedy o tom, jak se nezadlužit, jak ušetřit, jak kontrolovat výdaje... Všichni ve svých knihách radili vést si domácí účetnictví: vytvořit osobní rozpočet a zapisovat příjmy a výdaje. Výzkum však překvapivě zjistil, že naprostá většina autorů těchto knih a rad nic takového nepoužívá. A to ani v náznaku.

Nič nie je zložitejšie, ako nechať rizikové deti neočkované

MUDr. INGRID URBANČÍKOVÁ, MPH je mladá a energická lekárka, ktorú sme oslovili koncom minulého roka s prosbou o rozhovor. Našu facebookovskú stránku “Neverím mýtom o škodlivosti očkovania” jej nebolo treba špeciálne predstavovať a rozhovor nám ochotne poskytla. 

Venujete sa očkovaniu rizikových detí. Aké to sú?

Rizikové dieťa je každé dieťa, ktoré má nejaký konkrétny zdravotný problém, často chronický a doživotný. Jeho ochorenie môže byť mierne, kompenzované liečbou alebo naopak môže sa aj zhoršovať  a nikdy sa nevylieči úplne. Mnohé z týchto chronických ochorení ovplyvňujú buď priamo alebo nepriamo aj funkciu imunitného systému. Môže to byť v zmysle útlmu niektorých funkcií, ale aj nadmernej aktivácie v zmysle rozvoja alergických alebo autoimunitných mechanizmov v rámci jeho konkrétneho základného ochorenia.

Takéto deti sú na jednej strane náchylnejšie na niektoré infekcie, vyžadujú dlhodobú liečbu a na druhej strane môžu mať určité obmedzenia na podanie niektorých očkovacích látok, keďže je u nich vyššie riziko zase konkrétnych očakávaných vedľajších príhod, ktoré ich môžu ohroziť. Ale o tom všetkom sa vie dopredu, sú na to špeciálne odporúčania. Špecialisti, ktorí sa tým zaoberajú o tom vedia. Nie je pravdou, že lekárska obec má snahu tieto skutočnosti zatajovať, sú to úplné nezmysly.

Spomínate vyššie riziko nežiaducich príhod. Nie je jednoduchšie takéto deti neočkovať?

Rub a líc: Sametoví miliardáři

Publicistický magazín České televize zkoumá fenomény moderní doby z různých úhlů pohledu. Každý díl přináší několik příběhů na stejné téma a odkrývá jeho klady i zápory. Reportáže doplňují zajímavá fakta, historické souvislosti a další informace. Pořad vznikl ve stejné tvůrčí dílně jako známá 13. komnata. Autorkou projektu je Iveta Toušlová, spolutvůrci jsou Alena Müllerová a Juraj Šajmovič.

Sametoví Miliardáři  je hodně zajímavý dokument otom, jaký je pohled na život z druhé strany:

Andrej Babiš — David Beran — Karel Janeček

Věda- Kritické myšlení- Víra

Jaký je vztah vědy a víry z pohledu kritického myšlení? Existuje lepší metoda poznání světa než věda? Jaký je rozdíl mezi náboženskou vírou a přesvědčením o vědecké teorii? Může vůbec kritické myšlení přijmout víru?

Čeká nás „doba depresivní“?

Spotřeba antidepresiv v posledních letech soustavně roste. Jsou ale ti, kdo je užívají, skutečně nemocní?

Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil statistiku o vývoji užívání antidepresiv v české populaci mezi roky 2002 a 2012 a výsledky by měly inspirovat k řadě zamyšlení. Totiž: Zatímco v roce 2002 se distribuovalo takřka 53 milionů takzvané definované denní dávky, v roce 2012 to bylo už více než třikrát tolik: skoro 178 milionů. Podíváme-li se navíc na nárůst užívání antidepresiv v jednotlivých letech, zjistíme, že spotřeba antidepresiv roste poměrně kontinuálně – kulminace pravděpodobně zatím nenastala a lze očekávat další růst spotřeby.

 

Co si představit pod necelými 178 miliony definované denní dávky distribuované v Česku? Například to, že zhruba pět set tisíc Čechů by mohlo celý rok den co den trávit na antidepresivech – každý dvacátý člověk, kterého potkáme na ulici. Při jiném přepočtu bychom mohli říci, že na antidepresivech by mohl být každý občan České republiky, včetně nemluvňat, takřka 18 celých dní v roce.

Černobyl - Nultá hodina

posterTřiadvacet minut po jedné, ráno 26. dubna 1986, dělilo Evropu od nejhorší jaderné katastrofy už jen několik sekund. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu právě explodoval. V Sovětském svazu bylo černobylské trauma tak hluboké, že ho mnozí považují za první krok ke zhroucení komunistického režimu. Tento film vypráví minutu po minutě drama poslední hodiny předcházející této tragédii. Uvidíte příběh očima hlavních protagonistů, pracovníků elektrárny, kteří měli to štěstí a přežili i těch, kteří okamžitě nebo brzy po neštěstí na následky havárie zemřeli.


Té noci se v Černobylu protnuly dvě osudové okolnosti. Chybná konstrukce reaktoru a despotická a sebestředná povaha hlavního inženýra Anatolije Ďatlova. Řídící směna nevěděla téměř nic o tom, proč a za jakých podmínek je tento grafitový reaktor při nízkém výkonu tak nestabilní. Druhou riskantní okolností byla nepředvídatelnost chování ing. Ďatlova samotného. Je podoben technologii, kterou chce ovládat. Tuto noc se Ďatlov s reaktorem střetl v souboji síly, který je oba zničil. Jednatřicet minut po půlnoci se hádka kvůli hladině výkonu, při níž může začít bezpečnostní zkouška čtvrtého černobylského reaktoru, vyostřila...

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK