smrt

Mária podlehla rakovině, léčitelka trvá na svém: Nebylo to onkologické onemocnění!

Trendem posledních let je, že mnozí lidé upínají své naděje k alternativnímu léčitelství, ezoterice a mystice v domnění, že zachrání či jinak vylepší jejich životy. Není tedy divu, že čím dál častěji naletí kdejakému šarlatánovi a v lepším případě přijdou, „jen“ o peníze.

V tom horším o život.

Proč paní Marii rok a půl léčila na parazity, když měla v plicích metastázy? "Neboť onkologická onemocnění způsobují paraziti. Za tím si stojím. Tečka! "trvá na svém léčitelka Eva.

Tváří v tvář problému. Ministr varuje pacienty před šarlatány!

Případ pětačtyřicetiletého muže, který předčasně zemřel na rakovinu krve, protože se svěřil do „péče“ šarlatánů místo lékařů, vzbudil velký rozruch jak mezi laickou veřejností tak mezi lékaři.

Ministr zdravotnictví se proto rozhodl, že zpřísní pravidla pro léčitele. Chce, aby byli trestně odpovědní za to, když svými postupy ohrozí život pacienta. Dále uvažuje o tom, že by léčitelství bylo oficiální licencované povolání, jako v Německu. Léčitelé by museli mít základní přehled o anatomii na úrovni prvního ročníku medicíny a pokud by své klienty odrazovali od klasické léčby, byla by jim licence odebrána. Výsledkem by měla být ochrana vážně nemocných lidí, kteří ze zoufalství hledají pomoc v alternativní léčbě, a přitom mohou narazit na šarlatány, kteří zneužijí jejich situace a místo pomoci jim ještě přitíží nebo dokonce nepřímo způsobí jejich smrt.

První krok, který ministr již udělal, bylo založení webu, kde je možné šarlatána nahlásit.

Ale budou navrhovaná opatření účinná? Odradí to nepoctivce, nebo jen přitíží těm, kteří opravdu pomáhají?

Hosté: Svatopluk Němeček – ministr zdravotnictví, Pavel Klener – onkolog a hematolog 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, Laura Janáčková – psycholožka, léčitelé Jan Saavedra a Vladislav Biskup

Neviděli jste čtvrteční živé vysílání pořadu Máte slovo na téma léčitelé? Máte možnost ho zhlédnout ze záznamu ZDE

Sto zajímavostí o lidském těle

Lidské tělo je neuvěřitelně komplexní a složitý systém. Proto by nemělo být žádným překvapením, že dokonce i ty části těla a jejich funkce, které využíváme každý den, mají své bizarní a neuvěřitelné vlastnosti.

 

Mozek

Nervové pulzy se z mozku a zpět do mozku pohybují rychlostí 270 km/h.
Mozek spotřebuje stejné množství energie jako 10W žárovka. I ve spánku.
Lidská mozková buňka může pojmout 5x více informací, než je v kompletní encyklopedii. Vyjádřeno v číslech je kapacita mozku podle vědců až 1000 terabajtů (1 TB = 1000 GB).
Informace se v různých typech neuronů šíří různou rychlostí. Od 2 km/h až po 430 km/h.
Mozek je v noci mnohem aktivnější než ve dne. Zpracovává data získaná přes den.
Čím vyšší IQ, tím více sníte. Zároveň to však neznamená, že když nemáte sny, jste retardovaní. Zejména proto, že si své sny pamatujeme v průměru 2–3 sekundy po probuzení.
Mozek sám necítí bolest. Nejsou v něm totiž receptory bolesti.
Do mozku jde 20 % kyslíku z celkového množství v krvi. A to tvoří mozek 2 % z celkové tělesné hmotnosti.
Neurony během života rostou. Takže není pravda, že jenom odumírají. Rostou však jiným způsobem než normální tkáň
Osmdesát procent mozku je jen voda. Tedy ne kus masa, jak jej znáte z televize. Kdybyste z něj vyždímali všechnu krev a vodu, zůstala by jen trocha masa.

Co se děje při umírání aneb smrt a znovuzrození

LAMA OLE NYDAHL -- učitel buddhismu diamantové cesty: kniha smrt a znovuzrození - výstižný a stručný popis procesu umírání, kterým prochází každý člověk.

 

 

ČEHO NEJVÍCE LITUJEME PŘED SMRTÍ

Bronnie Ware pracovala mnoho let se starými a umírajícími lidmi, sdílela s nimi poslední chvíle života. Na svém blogu nyní zveřejnila pět nejčastějších věcí, kterých umírající lidé litují. Co může být větší inspirací pro naše současné životy relativně daleko od smrti?

Jak se Bronnie se svými klienty bavila o tom, čeho v životě litují, některá témata se začala opakovat. Na základě tohoto článku pak vyšla celá kniha „The Top Five Regrets of the Dying“.

1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.

To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.

Je potřeba se pokusit naplnit alespoň některé z našich snů. Jakmile ztratíte své zdraví, bude pozdě. Zdraví přináší svobodu, kterou si málo kdo uvědomuje.

2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.

Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.

Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.

Podle vědců kvantová teorie dokazuje, že se lidské vědomí v okamžik smrti přestěhuje do jiného vesmíru

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek  v angličtině: 

http://www.spiritscienceandmetaphysics.com/scientists-claim-that-quantum-theory-proves-consciousness-moves-to-another-universe-at-death/

odkazy na překladače ZDE

Strojový překlad z angličtiny do češtiny ZDE 

 

V češtině ve stručnosti k tématu třeba ZDE

Obr. zdroj


 

 

Bojíte se smrti?

Nakladatelství Olympia v roce 2001 vydalo pozoruhodnou knihu "Bojíte se smrti?" autorky Evy Pavlatové. Smrt je něčím, co se naše materiální civilizace snažila skrýt do pozadí nebo vytlačit někam na okraj. Umírání bylo považováno za něco nepříjemně obtěžujícího, spojeného se zánikem bujného rozmachu moderní společnosti. Lidé dosud většinou umírají v nemocnicích, obklopeni moderní technikou a špičkovými odborníky, kteří mnohdy smrt považují za technické selhání odborné péče a nikoliv za přirozený konec života. Veškerá moderní věda a technika je však proti umírání a smrti naprosto bezmocná.

Publicistka Eva Pavlatová ve své knize shromáždila názory devatenácti známých i neznámých lidí, z nichž někteří prošli branou klinické smrti a vrátili se do života.

Čtenář jistě nebude se všemi názory souhlasit. Avšak každý názor ho může svým způsobem obohatit. Možná si uvědomí svoji vlastní smrtelnost a tím nalezne ten správný přístup k životu. Proč bychom si měli ubližovat a kazit si život nepodstatnými problémy, když jsme na tomto světě jen nakrátko? Nevíme, co bude zítra a kdy přijde náš čas. Proč tedy hromadit majetek a věci, jichž si ani nedokážeme užít? Proč mezi sebou vedeme boje, soupeříme a soutěžíme, místo abychom žili v sounáležitosti? Život je příliš vzácný na to, abychom ho ztratili v nepodstatné honbě za tak zvaným "úspěchem" a materiálním bohatstvím. Spisovatelka Marlo Morganová ve své knize "Poselství od protinožců" napsala: "Narodila jsem se s prázdnýma rukama. Zemřu s prázdnýma rukama. Život jsem poznala v jeho plnosti s prázdnýma rukama".

KLÍČ K VELKÝM TAJEMSTVÍM ( Éliphas Lévi)

VELIKÉ TAJEMSTVÍ SMRTI.

Obáváme se často myšlenky, že i nejkrásnější život musí skončiti a děsíme se příchodu onoho strašlivého neznámého, nazývaného smrtí, která nás zbavuje všech radostí života. Proč se rodíme, když život je tak krátký? Proč s takovou námahou vychováváme děti, když musí zemříti? Tak táže se lidská hloupost ve svých tak četných a tak smutných pochybách. Stejně tak by se mohlo ptáti lidské embryo před narozením do tohoto světa, které je vrhne do světa mu neznámého, osvobozuje je z jeho ochranného obalu. Pochopíme-li mysterium narození, nalezli jsme již klíč k velikým tajemstvím smrti.

Vtělený duch, přírodním zákonem vržený do matčina klína, probouzí se v něm pomalu, vytváří si potřebné orgány k životu, které neustále rostou, ale právě svým růstem zapřičiňují i konec svého života v matčině klíně. Nejšťastnější dobou v životě embrya jest, když spočívá ve tvaru jednoduché larvy v obalu, kde plave ve vyživující a utvářející šťávě. Tehdy jest volné a nepřístupné cizím vlivům, žije ze všeobecného života a přijímá od přírody dojem vzpomínek, které později určí tvar jeho těla a vzhled jeho obličeje. Tuto šťastnou dobu můžeme nazvati dětstvím embryonatu.

Pak přichází doba jinošství, lidský tvar stává se zřetelnějším a tvoří se pohlaví; v mateřském životě nastává obdoba stejných změn budoucího mládí s nejasným sněním. Placenta, vnější a skutečné tělo plodu, cítí, že něco v ní klíčí, něco co hotoví se vyvstati, při čemž ji roztrhne. Dítě vstupuje pak zřejměji do života snů, jeho mozek obrácený jako zrcadlo vůči matce, vyvolává četnými podněty představy, které sděluje svým údům. Matka jest dítěti tím, čím nám jest Bůh, to jest neznámou a neviditelnou prozřetelností, které se chce dítě vyrovnati ve všem dokonalém, co v ní obdivuje. Má svůj důvod v ní, žije jí a nevidí ji, nemůže jí porozuměti ani ji pochopiti a kdyby umělo filosofovati, snad by i popíralo její existenci a inteligenci a spílalo jí, poněvadž jest mu bolestivým vězením a strojem bránícím mu ve svobodě. Stále a stále se pohybuje více, obává se a cítí, že jeho život hasne. Přichází hodina strachu a křeče, pouta padají a no cítí, jak se řítí v propast neznáma. Padá, bolestný pocit je pronikne, obklopí je cizí chlad, vydá poslední vzdech, který se však mění v první dětský pláč pozemského člověka. Dítě jest mrtvo životu embryonálnímu, aby se zrodilo životu lidskému! Ve stavu embryonálním zdála se mu placenta býti tělem a ona byla skutečně zvláštním embryonálním tělem, nepotřebným pro jiný život, které v okamžiku zrození bylo odvrhnuto jako nepotřebné smetí.

Delpassův experiment - vědecký pokus, který odhalil záhadu smrti?

Díky dosud utajovaným experimentům se dostala věda až na okraj posmrtného světa, který byl dosud jen doménou mystiky.

K nejpřekvapivějším odhalením přírodovědců zkoumajícím hranici mezi životem a smrtí patří bezesporu

Delpassův efekt.

 

Fyzik a počítačový odborník Jean Jasques Delpasse a neurolog William Jongh van Amsynck pracovali na počátku sedmdesátých let v rámci speciálního výzkumného projektu USA ve kterém se pokusili dokázat existenci dosud neznámé bioenergie. Přitom zcela nečekaně učinili významný vědecký objev.

Vše začalo tím, že se Delpasse kontaktoval s dr. Grey Walterem, provádějícím toho času výzkum v oblasti biofeedbacku, tedy postupu při kterém se funkce těla považované dosud za nekontrolované, dají vědomě řídit. Své pokusy prováděl ve speciálním středisku, s převážně starými lidmi, trpícími hypertonií. Tyto osoby s vysokým tlakem mačkali při nich v relaxovaném stavu spínač a na obrazovce se objevoval určitý obraz. Walter přitom pomocí elektrod snímal jejich křivky mozkového proudu na EEG. Současně se vždy krátce před tím, než pokusná osoba zapnula spínač, na EEG projevil proudový náraz, který nazval "vlnou připravenosti". Poté dr. Walter mozkové elektrody spojil přes zesilovač s televizním přijímačem a adaptoval tak "vlnu připravenosti" jako běžný televizní signál. Pokusná osoba již nemusela mačkat spínač, stačilo jenom chtít jej zapnout a monitor se rozsvítil.

Lidské tělo 7 - KONEC ŽIVOTA

Vynikající dokument BBC o zázraku, jménem „lidské tělo". Moderní animace a trikové zpracování dovolují co nejlépe pochopit genialitu tohoto „stroje", díky němuž naše vědomí může zažívat lidské bytí, a učit se tak souvislostem pozemského i vesmírného života.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK