Zájem vědecké obce ale upoutal pouze jediný bájný hominid z afrického kon­tinentu, u nás ne­správně nazývaný Bondova opice, jehož stopy co do velikosti si nezadají s údajnými stopami amerických bigfootů. Jedná se o jedny z největších lidoopů, zvané Bili Apes nebo Bondo Mys­tery Apes, z pralesní oblasti Demokratické republiky Kongo, dříve Zaire (Zair), kde se nachází téměř padesát procent všech lesních porostů Afriky. Pojmenování těchto primátů má původ v místním názvu zalesněné oblasti Bili-Gangu Forest, ležící mezi řekou Ubangi na severu a ře­kou Kgm na jihu, která nese jméno nedaleké obce Bili, nacházející se asi 200 km východně od městečka Bondo (má asi 18.000 obyvatel) s malým letištěm, jež tvoří základnu pro výpravy do oblasti bilijských pralesů, do­stupné pouze terénními vozy. A to jen v době, kdy cesty nejsou v důsledku dešťů  rozbahněné.  

Na existenci těchto primátů prvně vědeckou obec upozornil v roce 1908 belgický důstojník Le Marinel, který zastřelil poblíž Bonda dvě obrovité opice. Jejich neobvyklé lebky (dvě další lebky s patrným sagitálním hřebenem byly objeveny v opuš­těné chatě) odvezl do Belgie, kde byly uloženy v tervurenském Královském muzeu pro centrální Afriku. V roce 1927 kurátor muzea Henri Schoutenden primáty určil jako nový poddruh gorily (Gorilla gorilla uellensis) a pojmenoval je podle řeky Uelle, která soutokem s řekou Mbomu vytváří již zmiňovanou Ubangi. O dva roky později však jeho klasifikaci zavrhl americký prima­tolog Harold J. Cooling, který rezolutně prohlásil, že tyto lebky nemohly pocházet z oblasti Bondo na severu Belgického Konga, neboť tam se žádné gorily nevyskytují. Došel tehdy k zá­věru, že lebky s největší pravděpodobností byly přivezeny odjinud a tudíž daným primátům ne­patří pojmenování podle řeky Uelle. Australský antropolog prof. Colin Groves zkoumal jednu z těchto lebek znovu v roce 1970, kdy došel k závěru, že je prakticky k nerozeznání od lebek zá­padních goril.