Vždy existují dvě možnosti, jak přistupovat k tomu, co nás v životě potká. Můžeme se cítit nepochopení ostatními, neustále ublížení, sklíčení, slabí. Nebo si můžeme uvědomit, že jediný, kdo má tu moc něco měnit ke své spokojenosti, jsem já sám a nikdo jiný. Protože nikdo za vás šťastný nebude, to musíte vy sami.

Co potřebuji právě teď, aby mi bylo dobře?

Necítíte se někde nebo s někým dobře? Nejste spokojeni ve vztahu či práci? Druhý to na vás nemusí poznat, a i kdyby... Pokud se chováte, jako by vám to nevadilo, proč by s tím měl něco dělat?

Když dáváte přednost potřebám ostatních, nemělo by to být na váš úkor. Lidé, kteří delší dobu upřednostňovali zájmy ostatních, určitě ví, že tudy cesta nevede. Pokud oponujete, že nechcete nikomu ublížit, ráda bych vám vysvětlila, že není důvod k obavám.