rasismus

SERIÁL: Žid, který velel Hitlerovu letectvu (2)

milch0Základem nacistické ideologie byl exaltovaný rasismus a nenávist k Židům - přesto někteří z "neárijců" zastávali v Třetí říši významná postavení. Nejvýš se pravděpodobně vypracoval polní maršál Erhard Milch, který se stal po Hermanu Göringovi druhým nejmocnějším mužem německého letectva.

 

Státní sekretář ministerstva letectví, polní maršál - tak znělo pracovní zařazení a vojenská hodnost Erharda Milcha na vrcholu jeho slávy v Třetí říši, kde byl odpovědný především za řízení produkce letadel a vývoje nových typů. Ministr zbrojního průmyslu Albert Speer o něm napsal: "Byl chytrý a rychle chápající... V prvních měsících mého působení ve funkci ministra byla pro mne jeho rada nepostradatelná. Brzy se z toho vyvinulo srdečné přátelství, které trvá dodnes."

Novinář Walter Suskind poznal Milcha až v nezáviděníhodné pozici svědka (a současně i obžalovaného) při Norimberském procesu. Pro list Süddeutsche Zeitung ho popsal těmito slovy: "Podsaditý muž ne nepodobný představě amerického symbolu Johna Bulla. Silná osobnost, bystrý, empatický a přitom nepostrádající smysl pro humor."

Je rasismus přirozený?

Rasismus je přirozený. To jsem si uvědomil, když mi bylo šest let a viděl jsem prvního černocha. Přestože má Brazílie po Nigérii největší počet černochů (devadesát milionů) na světě, v nejjižnější části Brazílie, z níž pocházím, bylo v sedmdesátých letech jejich procentuální zastoupení velmi nízké a na sever od nás, pokud se na nějakého černocha narazilo, byla to uklízečka, zloděj nebo žebrak.

Pro ty lidi ze severnější části, jak jsem později pochopil, nebyl černoch člověk jako oni, ale právě ta uklízečka nebo člověk, který vykonává podřadnější práce. Připadalo mi to na místě, koneckonců ti černoši neuměli číst, nedodržovali základní hygienické návyky, byli líní, když měli možnost, tak kradli. Ale pro nás na jihu, kde statisíce německých přistěhovalců začaly po roce 1842 obsazovat půdu, byly uklízečkami vždy spíš blonďaté a modrooké holky s příjmeními jako Müller, Neugebauer, Schmidt, Fischer… Takže pro mě negramotní, neschopní a smradlaví byli Němci.

Ale když jsem šel poprvé do školy, objevil se první černoch v mém životě. Já jsem utekl, schoval se a klepal se. Proč, když jsem s nimi neměl žádnou špatnou zkušenost? Ze stejného důvodu, proč jsem utekl o rok dříve před Santa Clausem, když mě nutili sedět na jeho klíně: nevypadal jako někdo z mé rodiny, ani mého okolí. A samozřejmě i díky evoluci, kdy v nás zůstal strach z lidí z jiných kmenů, dokud nezjistíme, zda nemáme něco společného a není v našem zájmu navzájem si neubližovat. Otázka je, zda jsme dostatečně chytří a zralí na to, abychom zjistili, že ten „negr“ mi nebude ubližovat. A pokud ano, tak to nebude tím, že je to černoch.

Nedlouho poté jsem zblízka poznal celou řadu černochů, když moje matka vyhrála u soudu svůj feministický boj za právo na rozvod, který byl v katolické Brazílii do roku 1977 zakázán, rozvedla se a odstěhovala se z přepychu do chudší části města. Takže od svých sedmi let jsem patřil do dvou diametrálně odlišných společností a trávil jsem týden mezi chudými a víkendy mezi bohatými.

Od té doby pro mě černoši nebyli ani divní, ani méněcenní a ani nebezpeční, nýbrž mými kámoši (ale Němky pro mě nadále byly negramotné uklízečky)…

Pokračování článku: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/fabiano-golgo.php?itemid=12867

 

Poznámky k Breivikovi, rasismu a xenofobii

 

Častokrát se mi přihodilo, že někdo z mých “frendů“, známých (a občas i přátel) na Facebooku sdílel nějaké prvoplánově působivé nacionalistické video, jež obvykle sestávalo z ingrediencí jako slavná minulost, velké bitvy proti cizákům, smutná přítomnost, cizinci zabírající náš životní prostor a výzva k akci. Obrázky, hesla, vhodně vybraná monumentální hudba… Eklhaft! Jedno takové video, u něhož romantičtí nacionalisté bezpochyby slintali blahem, vytvořil i ten norský blonďatý psychopat Breivik. Myslím, že je na čase, abych jednoznačně a tentokrát bez jakýchkoli jinotajů a metafor, objasnil svůj pohled na tyto věci.

K Breivikovi

Nemá moc smysl, abych se obšírněji zaobíral Breivikem. Jeho čin je absolutně nepřijatelný a kdokoli, kdo se k němu jakýmkoli způsobem přihlásí (a jeden z mých “frendů“ tak skutečně učinil!), nebo jej jakýmkoli způsobem obhajuje, je zcela mimo rámec jakékoli diskuse (a já jsem ochoten diskutovat o spoustě kontroverzních věcí!) a z mé strany se dočká jen a pouze (psycho)hygienického opatření.

Myslím si dále, že je moc dobře, že Breivik působí tak charismaticky, protože se třeba aspoň někomu rozsvítí a uvědomí si, čeho jsou charismatičtí psychopati také schopni, a snad si na těch 93 mrtvých vzpomenou, až si zase otevřou nějaké to xenofobně-nacionalistické videjko na YouTube a bude jim najednou stydno je šířit… Ale asi jsem naivní…

Ještě ad Breivik a zednářství: Přesně jak jsem čekal, stačilo 24 hodin, aby se celé tragédie chopili hlasatelé konspiračních teorií a už se píše o tom, že Breivik byl zednáři a ilumináty naprogramován a bla bla bla. Zednářství pochopitelně přitahuje různé typy lidí a Breivikovi byla asi blízká romantická legenda o zednářích coby následovnících templářů. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že základním étosem zednářství je osvícenský humanismus a rovnost náboženství, mezi zednáři najdeme stoupence mnoha různých vyznání včetně muslimů, a Breivikův čin lze jednoznačně považovat za zcela protikladný zednářskému ideálu podstatné jednoty lidstva. A ostatně i kdyby byli zednáři ďábelskou spikleneckou organizací usilující o světovládu, což nejsou, opravdu by byli tak hloupí, aby vyslali někoho, kdo se k nim otevřeně hlásí, aby spáchal tak odsouzeníhodný čin? Je také poněkud bizarní, že Breivik je vnímán nácky jako bílý hrdina a konspiračními teoretiky jako stoupenec “židozednářského“ sionismu…

Dosti však toho zmrda a přejděme k dalším tématům.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK