pravda

Michael Shermer: Souprava na detekci nesmyslů

„Když jsme vyrůstali, bývali jsmě poměrně důvěřivými, věřili jsme téměř čemukoli, co nám lidé říkali, především autoritám, dospělým, učebnicím, politikům, televizi, youtube, internetu. Je to celé moře informací, které nás zaplavuje a jak můžete poznat rozdíl mezi tím, co je pravdivé a co není? Jak to poznáte? ... “smiley

Děkujeme opět čtenáři Petrovi za tip yes

Proč lidé tvrdošíjně věří věcem, které prostě nejsou pravda?

smutná ženaVýborný článek - doporučuji.

Brendan Nyhan se zabývá touto problematikou už dlouho. Zjistil, že některé domněnky se dají vhodnou argumentací skutečně opravit. Jde pouze o to, jak moc nám na nich záleží a jak moc k nim vztahujeme naši identitu. „Pokud jiná domněnka vážně neohrožuje naše vnímání světa, pak lze něco změnit. Ale pokud se vylučuje s jinou věcí, které hodně věříme, spíše se přikloníme k tomu, čemu věříme déle a více do hloubky. Když se nové informace neshodují s našimi domněnkami, tak nebereme v potaz nové informace,“ říká i novinářka magazínu New Yorker Maria Konniková.

Prečo Pravda zvíťazí a súčasne o tom, ako sa u nás začal stredovek budovať

Tento vstup je o tom, prečo Pravda zvíťazí a súčasne o tom, ako sa u nás začal stredovek budovať.

"Médiá nám zamlčujú celú pravdu!" Mohli by ste si vypočuť z úst či klávesníc niektorých internetových sveto-teoretikov. Vadí im, keď sa z médií dozvedajú informácie nekompletnej kvality, kde nezaznieva "celá" "Pravda". Hm... Naozaj im to vadí? Nie, nevadí im to naozaj, len ako-kedy. Niekedy, keď im to nevadí ale naopak vyhovuje, im vyhovuje, že médiá vôbec existujú a že im celú pravdu neposkytujú. Lebo im to vyhovuje a to stačí.

Televízia Joj odvysielala reportáž, za ktorú sa hanbiť nemusí. Teda televízia formátu Joj, ak sa vôbec za niečo ešte hanbí, tak za toto sa nemusí, pretože toto je presne to, čo hrá na strunky ich divákov. Dráma ako dvere od stodoly, kde nejaká mladá (čo si vôbec mladý človek dovoľuje niekde pracovať) úradníčka (nemôže byť normálna už len preto) odoberá (niečo niekomu berie) s policajným doprovodom (to sú tí, čo tu vykonávajú teror na slušnom obyvateľstve) otcovi (otec, tá pravá súčasť tradičnej a jedinej dobrej rodiny) dieťa (výsledok lásky dvoch heterosexuálnych ľudí dokonalej tradičnej rodiny), ktoré bolo odovzdané do opatery matke (tá druhá časť dokonalej tradičnej rodiny).

Televízia Joj dostala čo chcela, dostala ľudí do vývrtky. Nikoho netrápi že:
1. Prečo úrad poslal úradníčku a policajtov?
2. Prečo súd rozhodol o pridelení dieťaťa matke?
3. Prečo otec neodovzdal dieťa matke?
4. Prečo otec a matka, členovia samotného zhmotnenia dokonalého zväzku medzi dvoma ľuďmi vlastne nie sú spolu a to až tak, že dieťa malo z odoberania a zásahu traumu?
5. Prečo nezaznel názor matky?
6. Prečo nezazneli dôvody prečo?

Sekta (3)

Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 




Peklo ... jak to tam může vypadat...

Pro pochopení, čeho jsme se s manželkou stali živými svědky, je třeba si uvědomit jedno.
Následovat živého člověka na cestě za poznáním Pravdy, se podobá zamilovanosti. Zamilovat se do svého vůdce, znamená zamilovat se do svého cíle! Do cíle nejvyššího a tedy nejkrásnějšího. A v takovém případě vydáváme ze sebe to nejlepší. Veškerou svou důvěru, pokoru a poslušnost. Je to oddání se svému cíli bez osobní odpovědnosti.

Znamená to vidět ve svém vůdci jen to nejlepší a nevidět nic nesprávného. Je to stav, který vznikne jako následek touhy po uskutečnění našeho snu. Touhy, která je silnější než schopnost vidět realitu. Touhy slepé víry!


Šambhala se neotvírá každému...

 

shambhalaLegenda o Šambhale je jednou z těch, která svou popularitou již dávno překročila hranice Východu. Seriózních vědeckých prací, které se tímto tématem zabývají, není mnoho. O to více je cenná práce burjatského vědce Andreje Strelkova, který se jí zabýval ve své dizertaci.

Šambhala je legendární země, popsaná ve starých textech.

Avatumsaka sútra učí, že lidstvo si od počátku pletlo pravdu se lží. Proto bylo vytvořeno tajné učení, které ochraňují velcí učitelé v Himalájích.

Podle hinduistické Bhagavatapurány přijde budoucí vykupitel Kalki-avátar z města Šambhala, které leží severně od pohoří Kailás v Himálájích. Jiní hovoří o Šambhale jako ostrově, plném krásných paláců, uprostřed jezera v nektaru.

Kandžur (VII. Kniha) a Tandžur, dvě nejdůležitější díla tibetského buddhismu, tvrdí, že nejvyšší tajné učení “kalačákra”, pochází přímo ze Šambhaly. Pančhenláma, vedle dalajlámy náboženská hlava Tibetu se sídlem v Šigace, je v bezprostředním spojení s tímto duchovním centrem.

Třetí Pančhenláma, který žil v 18. století, sepsal rukopis s názvem “Cesta do Šambhaly – dračí cesta”.

Údaje o Šambhale jsou i dnes označovány za tajné a jsou prý známy jen lámům s nejvyšším zasvěcením.

Podle dalších pověstí a legend v ní žijí mudrci, převyšující svým intelektem i fyzickými možnostmi běžného člověka. Je to takový magický svět, který k sobě přitahuje neobyčejné lidi, světce i dobrodruhy.

Tak i krátce po Říjnové revoluci se vydal Šambhalu hledat Nikolaj Konstantinovič Roerich (1874-1947), malíř, filozof, spisovatel a bojovník za mír. Expedice začala v kašmírském Šrínagaru v roce 1925 a trvala 3 roky. I když expedice měla oficiálně za cíl prozkoumat země a lid Střední Asie a jejich kulturní odkaz, z dopisů a knih vysvítá skutečný cíl výpravy: hledání této legendární země. Aby dnes byla cesta náležitě očerněna, tvrdí se, že expedice byla financována NKVD.

Scientologie, pravda o lži (TV film)

Scientologii někteří považují za náboženství, disponující metodami, které pomáhají nalézt odpovědi na otázky pozemského bytí, vlastní pravdu o životě i o nich samotných.

Svědectví bývalých scientologů nám však poodhalí temné stránky tohoto společenství. Aktéři našeho vyprávění se dříve či později ocitli v soukolí, které je semlelo lidsky, fyzicky, finančně i morálně.

Scientologii přirovnávají k rakovině. Stali se součástí sdružení, které je postupně odloučilo od rodiny, kolegů i přátel. Ve svých příbězích popisují procesy, během níž byli připraveni o veškeré úspory a uvrženi do ohromujících dluhů, v ohrožení bylo jejich zdraví i život, který v některých případech dokonce vyhasl, a to zcela zbytečně. 

 

Umění skočit

 

"Když budete vědomí a budete usilovat o udržení si harmonie, budete každou událost ve svém životě brát tak, jak k vám bude přicházet, budete ji přijímat, ale nebudete na ni reagovat, nebudete s ní bojovat, nebudete ji potlačovat, jenom ji přijmete. Přijímání je, jak sami zjistíte, jednou z nejdůležitějších věcí, které vám pomáhají harmonii udržovat. Je to takové to "aha", které také přijímání jiným způsobem vyjadřuje. Zkuste tedy všechny své prožitky, pokud to jde, vnímat jako jedno velké objevné "aha". nechávat věci volno plynout, prociťovat změny ve svém energetickém systému a znovu nalézat rovnováhu."

 
Jeden súfijský mistr řekl nebo napsal: "Pokud naleznete čchi, nepotřebujete žádné metody." "Čchi" je čínské slovo označující harmonii a základní životní esenci, což je jedno a totéž, stejně jako sanskrtské slovo prána označuje jak esenci, tak harmonii.
 
Naleznete-li harmonii, naleznete pravdu. Naleznete Boha.

Debbie Ford -Temná stránka hledačů Světla

Temná stránka hledačů světlaTemná stránka je zasutá hluboko pod naše vědomí, schovaná před námi i před ostatními. Zpráva, kterou z tohoto srytého místa dostáváme, je prostá: něco je na mně špatného. Nejsem v pořádku. Nikdo mne nemá rád. Nezasluhuji si to. Za nic nestojím. Spousta z nás těmto zprávám věří. Věříme, že když se zblízka podíváme na to, co leží hluboko v nás, najdeme cosi strašného.

Odmítáme se podívat dost hluboko a pořádně, protože se bojíme, že objevíme něco, s čím nedokážeme žít. Bojíme se sami sebe. Bojíme se každé myšlenky a každého pocitu, který jsme kdy potlačili. A řada z nás už tento strach ani nevnímá, už ho vidíme jen podle jeho odrazů. Promítáme ho do světa, do našich rodin a přátel, i do lidí zcela cizích. Je v nás tak hluboko zasutý, že jediný způsob, jak sním můžeme zacházet, je buď ho ukrýt, nebo popřít.

Stávají se z nás podvodníci, kteří klamou sebe i ostatní. Natolik se v tom zdokonalujeme, že opravdu zapomínáme, že nosíme masky, abychom ukryli své autentické já. Věříme, že jsme ty osoby, které vídáme v zrcadle. Věříme, že jsme naše těla a naše mysli. Dokonce i po letech neúspěšných vztahů, kariér, diet a snů dál potlačujeme tyto zneklidňující vnitřní vzkazy. Namlouváme si, že jsme v pořádku a všechno se zlepší.

Dáváme si klapky na oči a zátky do uší, abychom své pohádky, které jsme sivytvořili, udrželi při životě. Nejsem v pořádku. Nikdo mne nemá rád. Nezasluhuji si to. Za nic nestojím. Místo potlačování svých stínů přitom potřebujeme ne skrývat, vlastnit a vítat ty věci, kterýmse nejvíc bojíme čelit.

Slovem „vlastnit" myslím uznat, že vám určitá vlastnost patří. „Právě ve stínech jsou ukryty klíče," tvrdí spirituální učitel a autor Lazaris. „Stín také drží tajemství změn, změn, které vás mohou ovlivnit na buněčné úrovni, změn, které mohou ovlivnit přímo vaši DNA." Naše stíny drží podstatu toho, kdo jsme. Drží naše nejcennější dary. Když čelíme těmto aspektům nás samých, osvobozujeme se, abychom zažili naši úžasnou celistvost: dobré i špatné, temné i světlé. Jedině přijetím všeho, čím jsme, si zasloužíme svobodu volby, čím v tomto světě budeme. Dokud budeme skrývat, maskovat a projektovat, co je uvnitř nás, nemáme žádnou svobodu existence a žádnou svobodu volby.

Pravda je neschůdná země

 

Nemůže se přijít k ní přes nějakou organizaci, přes nějakou víru, přes nějaké dogma, kněze nebo rituál, ne přes nějaké filozofické znalosti nebo psychologickou techniku. Máme to najít přes zrcadlo vztahu, přes chápání obsahu vlastní mysli, přes pozorování a ne přes analýzu intelektuála nebo sebepozorující pitvu.

Budete-li sledovat v tomto zrcadle svoji vlastní osobu, svoje myšlenky a pohnutky, pak budete mít chuť je korigovat. Budete říkat: "To je dobré, to je špatné, musím dělat toto a ne tamto." Při takovém přístupu něco odsuzujete nebo naopak ospravedlňujete, a tím to, co vidíte, vlastně převracíte. Zatímco v případě, pozorujeteli v Zrcadle pouze svůj postoj vzhledem k lidem, myšlenkám a věcem, jestliže skutečnost jenom vidíte, bez ospravedlňování, bez odsuzování, bez přijímání, pak zjistíte, že již samotný tento vjem má v sobě svůj vlastní čin. To je počátek sebepoznání. Udržovat tento stav bez shromažďování. Protože jakmile shromažďujete, tak z tohoto nashromážděného středu odsuzujete. Sebepoznávání není procesem shromažďování, nýbrž procesem objevování ve všech možných chvílích a situacích, ve vztazích s lidmi, věcmi, myšlenkami.

Pravda nemá cestu, v tom je její krása. Je vlastním žitím. Cesta vede pouze k nehybné, mrtvé věci. Jakmile zjistíte, že pravda je něco živého, něco v pohybu, co nemá pevné místo a nelze to nalézt ani v chrámu, ani v mešitě, ani v kostele, a že vás k tomu nepřivede církev ani učitel, ani filozof, pak také zjistíte, že tato živá věc je to, co jste vy: vaše zlost, násilí, křeč, zoufalství a starosti, se kterými žijete. Pravda je v porozumění tomu všemu.

Jiddu Krišnamurtí

 

Zdroj: http://www.jiddu-krishnamurti.net

 

Bláhové snění (6.) Sedm iluzí k ohlupování davů

Transformace iluze v realitu je strategií všech padouchů všech dob, všech věr a všech nauk. Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.

Iluze vítězí nad skutečností a iracionalita nad rozumem tak, že se stávají davovou vírou a skupinovou emocí, většinovým názorem a samozřejmostí, o nichž nelze, a proto ani nesmí pochybovat. Transformace iluze v realitu je osvědčená strategie všech organizovaných padouchů všech dob, všech věr a všech nauk.

Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. Kdo o ní pochybuje, je bludař, kacíř, služebník ďáblův, zpátečník, podvratník, záškodník. Kdo nejde s námi, je proti nám. Kdo nevěří v globální oteplování, je vrah planety. Kdo nevěří ve věčnou spásu evropského nadstátu, je šovinista s nacistickými sklony. Kdo pochybuje o blahodárnosti záplavy cizích kultur na úkor domácí, je rasista.

 

Aby iluze mohla zůstat skutečností a lež pravdou, potřebuje vymýtit pochyby a umlčet pochybovače. A nahradit realitu bláhovým sněním dávajícím ovládaným davům falešné naděje.

Sedm bláhovostí

Zrovna, když jsem se pouštěl do pokusu sestavit výčet bláhovostí tvořících živnou půdu pro padouchy k ohlupování a ovládání davů, zjistil jsem ke svému lenošskému potěšení, že mě v tom předběhl anglický filozof Roger Scruton. Ten jich ve své knize The Uses of Pessimism and The Danger of False Hope (Použití pesimismu a nebezpečnost falešné naděje) vyjmenoval sedm. Na lepší by nikdo přijít nedokázal.

Celý zdroj článku: http://www.ceskapozice.cz/magazin/o-svete-bez-padouchu/blahove-sneni-6-sedm-iluzi-k-ohlupovani-davu

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK