poznání

Stručná historie bylinářské medicíny - Kořeny áyurvedského systému lékařství

Áyurvedský systém lékařství a bylinářské medicíny v Indii má své kořeny ve 3. tisíciletí př.n.l. v himalájském pohoří. Podle legendy se v jedné himalájské jeskyni setkali nejmoudřejší muži Indie, kteří hovořili o svých léčebných uměních. Tito muži přicestovali z různých částí Indie a přinesli s sebou domorodé znalosti léčivých bylin, které se dosud předávaly ústní tradicí. Na tomto velkém setkání své znalosti spojili do společného díla, které nazvali "Áyurveda" (sanskrtské slovo "ayus" znamená "život", slovo "veda" znamená "poznání").

Áyurvedský systém poznání se předával ústní tradicí z učitelů na jejich žáky po další tisíce let. Poznání postupně rostlo, jak každý áyurvedský lékař doplňoval vlastní poznatky a zkušenosti. V 1. století našeho letopočtu áyurvédský systém zapsal lékař Charaka. V té době, stovky let před zrozením evropské medicíny, áyurvedská medicína měla specialisty v psychiatrii, pediatrii, gynekologii, v ušním, nosním a krčním lékařství, v oftalmologii (očním lékařství), v chirurgii, toxikologii a na těhotenství.

Áurvedský systém zřejmě předcházel všem ostatním lékařským tradicím, zřejmě včetně čínské medicíny. Dokonce před uvedeným legendárním setkáním se znalosti bylin a bylinářské medicíny šířily z Indie do celého světa. Semena některých rostlin z Indie byla nelezena také v hrobkách egyptských faraónů. Cestovatelé přenášeli znalosti o indických bylinách přes Tibet do Číny. Arabové obchodovali s indickými bylinami ještě před vznikem islámu. V době krále Šalamouna královny ze Sáby Izraelité nakupovali indické byliny a koření.

Buddha - 2. část - dokument CZ

,,Jenom sám člověk zlo koná, jenom sám se poskvrňuje. Jenom sám se zlu vyhne, jenom sám se člověk očistí. Čistota a nečistota závisejí na nás samých, nikdo nemůže druhého očistit.'' -- Dhammapada 165.

Buddhismus není náboženstvím v pravém slova smyslu, neboť není systémem víry a uctívání, díky nějaké podřízené vázanosti k nadpřirozenému bohu. Buddhisté nejsou otroky nějaké knihy nebo jakéhokoliv jedince. Ani neobětují svou svobodu myšlení, aby se stali stoupenci Buddhy. Mají plnou volnost, aby uskutečnili svou vlastní svobodnou vůli a rozvíjeli své poznatky až k rozsahu, kdy sami dosáhnou buddhovství. Neuctívají jakýkoliv obraz v očekávání světské nebo duchovní přízně, ale projevují svoji úctu tomu, co tento obraz představuje. Buddha od svých přívrženců nevyžadoval slepou víru. Ta je nahrazena důvěrou založenou na poznání. Buddhismus není ani filosofií, neboť ta se zabývá hlavně poznáním a nestará se o provádění, zatímco buddhismus klade zvláštní důraz na praxi a realizaci.

Buddha - 1. část - dokument CZ

,,Jenom sám člověk zlo koná, jenom sám se poskvrňuje. Jenom sám se zlu vyhne, jenom sám se člověk očistí. Čistota a nečistota závisejí na nás samých, nikdo nemůže druhého očistit.'' -- Dhammapada 165.

Buddhismus není náboženstvím v pravém slova smyslu, neboť není systémem víry a uctívání, díky nějaké podřízené vázanosti k nadpřirozenému bohu. Buddhisté nejsou otroky nějaké knihy nebo jakéhokoliv jedince. Ani neobětují svou svobodu myšlení, aby se stali stoupenci Buddhy. Mají plnou volnost, aby uskutečnili svou vlastní svobodnou vůli a rozvíjeli své poznatky až k rozsahu, kdy sami dosáhnou buddhovství. Neuctívají jakýkoliv obraz v očekávání světské nebo duchovní přízně, ale projevují svoji úctu tomu, co tento obraz představuje. Buddha od svých přívrženců nevyžadoval slepou víru. Ta je nahrazena důvěrou založenou na poznání. Buddhismus není ani filosofií, neboť ta se zabývá hlavně poznáním a nestará se o provádění, zatímco buddhismus klade zvláštní důraz na praxi a realizaci.

Sekta (3)

Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 




Peklo ... jak to tam může vypadat...

Pro pochopení, čeho jsme se s manželkou stali živými svědky, je třeba si uvědomit jedno.
Následovat živého člověka na cestě za poznáním Pravdy, se podobá zamilovanosti. Zamilovat se do svého vůdce, znamená zamilovat se do svého cíle! Do cíle nejvyššího a tedy nejkrásnějšího. A v takovém případě vydáváme ze sebe to nejlepší. Veškerou svou důvěru, pokoru a poslušnost. Je to oddání se svému cíli bez osobní odpovědnosti.

Znamená to vidět ve svém vůdci jen to nejlepší a nevidět nic nesprávného. Je to stav, který vznikne jako následek touhy po uskutečnění našeho snu. Touhy, která je silnější než schopnost vidět realitu. Touhy slepé víry!


Svět vyšších dimenzí - Tertium organum II.

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět zdarma

Petr Uspenskij, matematik, filozof a žák ruského mystika G. Gurdžijeva, se proslavil dílem Tertium Organum - Klíč k záhadám světa, které poprvé vyšlo v roce 1912. Jedná se o vysoce obsažné dílo, jež je podle autorových vlastních slov klíčem k tajemství času a vesmíru a snaží se vysvětlit mnohé jevy a skutečnosti, které jsou pro nás často nepochopitelné: okultismus, lásku, oduševnělost přírody, hlasy kamenů, matematiku nekonečna, mystickou teozofii, vesmírné vědomí i zrození výjimečného člověka. Širokému spektru témat dominuje abstraktní matematická teorie a filozofie.V druhé části se autor velmi podrobně věnuje pohledu vědy na náš existující svět a tomu, proč právě věda nepojímá tento svět globálně, ale pouze v jeho trojrozměrné podobě. Dokládá existenci vyšších dimenzí, a navíc polemizuje s některými obecně známými matematickými dogmaty.

Ukázka z knihy:

 

Svět vyšších dimenzí - Tertium organum II. by LIVRO.CZ

Duchovní pýcha

 

Člověk může být pyšný pouze na své vědomosti. Nikoliv na své poznání. Často ale své vědomosti, považuje za poznání. Za své poznání však také považuje mnohé představy a abstraktní fantazie, které jeho mysl s nabytými vědomostmi vyprodukovala. Jakákoliv představa je však jen důkaz, že člověk nic nepochopil, že jen jeho mysl vytvořila cosi, co mu dalo „logickou odpověď“ a klid na mysli. Člověk totiž potřebuje, touží mít jasno, dychtí po porozumění, často ale za takovou cenu, že si vykouzlí fantazie.

Nyní mluvím z čistě duchovního hlediska. Poznání, tedy mám na mysli otevření se Bohu skrze své srdce, nespočívá ve „skládání“ informací na hromadu, nebo v jejich syntéze. Z toho vzniká akorát tak „duchovní guláš“. Proto jsou někteří duchovně zaměření lidé tak „úzkoprsí“, s vážností omezení pouze na okruh svého myšlení, které se pohybuje v nabytých duchovních myšlenkách. Dělají si ze svých představ svým způsobem vlastně modlu, vytváří si vlastně vlastní náboženství, aniž by si to vlastně mnozí uvědomili, skládají někdy dokonce ze zcela protichůdných informací, často čerpaných z různých odlišných duchovních tradic nebo učení. Neuvědomují si, že každé takové učení, filosofie nebo náboženství je svým jedinečným uzavřeným systémem, který poskytuje v zásadě kompaktní duchovní cestu, avšak také s mnohými rozdíly v průběhu cesty a v zásadě z určitého úhlu pohledu i ve výsledku cesty. Vše se v zásadě odehrává pouze v jejich mysli, možná v pocitech.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK