pokora

Respice finem

O samotě, opuštěnosti, moudrosti a pokoře starých žen. Velká cena na MFF v Oberhausenu 1968. Autorský dokument Jana Špáty

Respice finemRespice finemRespice finemRespice finem

Filmový esej o životě osamělých žen dožívajících v chaloupkách Orlických hor.
Jan Špáta komentuje svůj vrcholný dokument Respice finem (Mysli na konec): „Při natáčení, v roce 1967, mě bylo třicet pět let. Byl to věk, kdy jsem se i já vyrovnával s problémy života a smrti. Bylo to téma mého srdce. Pravda, je v něm vyjádřený i můj vztah k matce a k domovu. Jsou tam skryté moje citové vazby. Trápil mě tehdy vztah dětí a rodičů. Staří lidé zůstávají osamělí, to je koloběh života. Jistě i oni opouštěli své rodiče a jejich děti budou opuštěné jejich dětmi. Je to těžké, ale je třeba se s tím vyrovnat“.

 

Sekta (3)

Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 




Peklo ... jak to tam může vypadat...

Pro pochopení, čeho jsme se s manželkou stali živými svědky, je třeba si uvědomit jedno.
Následovat živého člověka na cestě za poznáním Pravdy, se podobá zamilovanosti. Zamilovat se do svého vůdce, znamená zamilovat se do svého cíle! Do cíle nejvyššího a tedy nejkrásnějšího. A v takovém případě vydáváme ze sebe to nejlepší. Veškerou svou důvěru, pokoru a poslušnost. Je to oddání se svému cíli bez osobní odpovědnosti.

Znamená to vidět ve svém vůdci jen to nejlepší a nevidět nic nesprávného. Je to stav, který vznikne jako následek touhy po uskutečnění našeho snu. Touhy, která je silnější než schopnost vidět realitu. Touhy slepé víry!


Kam se poděla pokora, tolerance a úcta?

 

V dřívějších dobách byl duchovně hledající člověk odkázán na několik inspirovaných knih osvícených mystiků nebo filozofů, mohl strávit mnoho času v některém z četných klášterů a pokud měl skutečně osudové štěstí, tak se možná setkal i s osvíceným mistrem osobně. Také život byl mnohem těžší. Aby se obyčejný člověk mohl věnovat studiu některé duchovní nauky, musel mít patřičné vzdělání nebo doporučení. Pokud nebyl hmotně zajištěn, musel poměrně tvrdě pracovat aby přežil a zajistil si alespoň základní životní potřeby. Jak asi těžký musel být život člověka, který se rozhodl zasvětit svůj život poznání Pravdy. Většina nauk byla jen pro zasvěcené, kteří museli prokázat svou připravenost splněním řady zkoušek.

Dnes žijeme v moderní době, která nám přináší nebývalý rozmach médií od tištěné knihy až po video dokumenty dostupné pro každého prostřednictvím televize a internetu. Nepřeberné množství nauk se denně dostává ke svým čtenářům. Vše je snadno dostupné i pro obyčejného člověka aniž by musel nejdříve studovat na univerzitě, bez nutnosti projít zasvěcením a nemusí ani prokazovat svou připravenost a loajálnost k vybrané nauce. V posledních desetiletích prošel člověk nebývalým rozvojem intelektu, vědecký rozvoj přináší téměř neustále nové překvapivé objevy a stále vznikají také nové směry a teorie.

Duchovním hledajícím se dnes může stát prakticky každý. Stačí jen vybrat si nauku, která je nám nejbližší, pořídit si potřebné knihy a můžeme začít se studiem. Své nabyté zkušenosti můžeme  porovnávat prostřednictvím internetu s kýmkoli na světě. Může se zdát, že dnešní člověk má svou duchovní cestu mnohem schůdnější než tomu bylo dříve. Na druhé straně je zde mnoho aspektů, které musí překonat chce-li na cestě opravdu pokročit. Jednou z překážek na cestě hledání je bezesporu přízemní charakter s nebývale sebevědomým a domýšlivým  egoismem. Většinu hledajících přitahují především techniky, které vedou k získání mimořádných schopností. Snaží se probudit hadí sílu, rozvinout jasnovidné schopnosti, usilují o komunikaci s duchovními sférami nebo hledají zkratku která je k cíli snadno a rychle dovede.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK