Počasí a podnebí

Za objasněním záhady kulového blesku stojí křemík

Čínským vědcům se „o chlup“ podařil objev, o který se stovky let snažila dlouhá řada fyziků, meteorologů i amatérských badatelů. Dokázali zachytit spektrogram kulového blesku a zjistit jeho podstatu. Vědci z Northwest Normal University z Langzhou v Číně 23. července lovili blesky: Zaznamenávali jak klasické fotografie, tak černobílé záběry (citlivější snímač s patrně širším dynamickým rozsahem) a především pořizovali jejich spektrogramy. Z jejich pohledu šlo o rutinní část výzkumu, kterou ale v unikátní pozorování změnil vznik kulového blesku přímo před jejich očima a především před zapnutými přístroji.

Krom obrovského štěstí, že před jejich zraky kulový blesk vznikl*, měli štěstí i v tom, že se jej podařilo zachytit - promítl se totiž na okraj snímače, k úplnému konci zbývalo 20 „pixelů“.

 

Planeta Země v roce 2100

Jak bude Zem vypadat za 100 let?

Jak daleko postupuje globální oteplování?

Jaké katastrofické události můžou v budoucnosti čekat na lidstvo?

Dokument povídá o globálním oteplovaní a jeho vlivu na životní prostředí i naší společnost, při čem vychází ze simulovaných budoucích podmínek na Zemi vytvořených superpočítačem Earth Simulator v Japonsku.

Na Zemi byl kdysi žár 60 stupňů

Globální oteplování v minulosti silně ohřívalo naši planetu.

Nová práce klimatologů vrhla světlo na povahu největšího masového vymírání v historii Země.

Článek britských, německých a čínských klimatických vědců, zveřejněný v časopise Science (1), poskytuje opravdu apokalyptický obraz - neživé oceány, souše pokrytá stepi a savanami (stromy uschly přehřátím) světadíly bez sebemenších viditelných zvířat a především všude se chvějící se závoj horkého vzduchu. Podle výpočtů by mohla teplota oceánů v tropech překročit 40 stupňů Celsia, a na souši by překročila 50 stupňů. Přitom nejde o maximální teplotu během dne, ale o roční průměrné hodnoty: ve dne by bylo vedro ještě větší, ale v noci by docházelo k ochlazení. Teplota vody by jen zřídka poklesla pod 30 stupňů. Při teplotě 40 stupňů horko zabíjí mořský plankton, poté umírá většina ryb a plazů.

Smrtí planktonu a suchozemských rostlin se snižuje fotosyntéza, která vyrábí nejen kyslík, ale také absorbuje oxid uhličitý. Snížení fotosyntézy vedlo k dalšímu zvýšení koncentrace CO2 a zesílení skleníkového efektu a tím tedy i k dalšímu oteplení – a bludný kruh se uzavírá.

Pozvánka (aj) pre chemtardov. Deň otvorených dverí SHMU

Pozívame každého na deň otvorených dverí SHMU. Aj chemtardov kde môžu vzniesť svoje erudované otázky ohľadne contrai... čččooo to píšem? :O chemtrails HAARP a manipulácie počasia. Skúsime nájsť (pozvať so sebou - osud.biz) aj nejakého chemika aby padli aj otázky ohľadne octovania na úrodnú pôdu. Srdečne vás očakávajú....

Malá doba ledová: Krutá zima

Teploty výrazně poklesly. Byla taková zima, že z oblohy padali mrtví ptáci. Všude zuřily mrazivé bouře. Někteří lidé umrzli počátkem září, něco takového se tak často nestává. Mezi 14. až 19. stoletím zasáhla lidstvo malá doba ledová. Může se to opakovat?

Někteří vědci tvrdí, že ano.


Od roku 1300 do roku 1850 trvalo období kataklyzmatické zimy, které mělo na lidstvo obrovský dopad. Vedoucí světoví klimatologové zhodnocují poslední klimatické změny a předpovídají, kdy může další takové období nastat.

 

Vražedná pole: bitva za zásobení farem s intenzivním chovem zvířat

Neviditelný řetězec destrukce sahá od evropských farem až do jihoamerických deštných pralesů, kde obrovské plantáže sóji, určené jako krmivo pro evropská kuřata, krávy a prasata, vytlačují původní živočišné druhy a zhoršují důsledky změny klimatu. Aby měla sója více místa, jsou ze své půdy vysídlovány tisíce lidí. Původní obyvatelé jsou vyháněni a dochází k mýcení pralesa. Tento přelomový snímek zkoumá dopady pěstování sóji v Jižní Americe. Ukazuje, jak drobné farmaření, které prospívá lidem i životnímu prostředí, prohrává v boji s velkoprůmyslovým přístupem a pesticidy, jež otravují venkovské komunity, vodní zdroje i přírodu.

 

Na Indii se žene cyklon o velikosti Francie

K Indii se blíží nejsilnější cyklon od roku 1999. Tamní úřady už proto začaly s evakuací více než 200 tisíc obyvatel z pobřežních oblastí států Urísa a Ándhrapradéš. Podle meteorologů zasáhne cyklon Phailin indické pobřeží ve večerních hodinách místního času. Síla větru se může pohybovat mezi 200 až 300 kilometry za hodinu. Aktuálně cyklon pokrývá plochu odpovídající zhruba Francii.

 

 

TC Phailin je zatím jednou z nejsilnějších bouří historie. Je údajně adeptem na rekordmanku. Bouře zatím na nejvyšším, 5.stupni S-S škály a jako "pětka" pravděpodobně zasáhne pevninu. Východní pobřeží Indie čekají těžké časy.

Motivované odmietanie a spochybňovanie vedy



Výsledky vedeckej práce smerujúce k odhaľovaniu skutočného stavu vecí v tomto zložitom svete nikdy neboli, až na pár výnimiek, veľmi populárne, či už v zástupoch „obyčajných“ ľudí alebo v kruhoch vládnucej elity. Bolo tomu tak v minulosti, a je tomu tak, žiaľ, aj v dnešnej uponáhľanej dobe.
 
Má to samozrejme svoje „opodstatnené“ dôvody, ktoré podobne ako dobre vyladený hodinový stroj fungujú takmer dokonalo už celé stáročia. Pre obyčajných ľudí sú vedecké výsledky často krát nielen príliš zložité a v obrovskom nápore informácií aj neprehľadné, ale aj ťažko aplikovateľné v bežnom živote. A prečo? Bez sprostredkovaného a prívetivého manuálu ako spracovávať, ale najmä ako využívať nadobudnuté informácie v bežnom živote, je získavanie tzv. „veľkého obrazu“ alebo nadhľadu v danej oblasti ťažká drina, vyžadujúca si tak dostatok času, ako aj prístup k hodnoverným a serióznym informačným zdrojom. Problémom je jedno aj druhé, no nielen to. Ak už aj nejakým zázrakom dôjde k preniknutiu ku skutočnému obrazu reality, často krát to skončí len pri apatickom pokrčení ramien a vyrieknutí frázovej otázky „Čo s tým Ja sám môžem robiť?“, prípadne hľadaní stráviteľných a zdôvodniteľných argumentov utvrdzujúcich nás o opaku. 

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK