Osobnosti

Julius Lukeš a tasemnice

Kdo chce nějaké skutečné informace a ne šarlatánský poplach, ať si pustí tento pořad. Pan vědec si sám aplikoval tasemnici. To by ho asi paní Bláhová nepustila ani za dveře...

„Ze všech organismů na světě je většina parazitů,“ říká profesor Julius Lukeš. V České republice se u široké veřejnosti zapsal tím, že snědl tasemnici, ve vědeckém světě svým výzkumem. Zaměřuje se především na zkoumání Trypanosomy (přenáší ji moucha Tse-tse), která způsobuje spavou nemoc, tedy tzv. „hrob bílého muže“.

Jaké nemoci parazité způsobují a proti jakým naopak chrání? S léčbou jakých chorob mohou pomoci? A proč si prof. Lukeš myslí, že jsou parazité „hezcí“? Parazitolog Julius Lukeš, profesor Jihočeské univerzity, člen Učené společnosti ČR, bude vaším hostem v sobotu od 20.05.

Podívejte se kliknutím na odkaz níže...

http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hyd...

(Napsal uživatel Kosta dne 25. Únor 2015 - 12:12. - děkujeme....)


 

U.G. Krishnamurti:Tajemství osvícení - Iracionální názory muže zvaného U.G. - 1. část

Tohle je nejspíše ta nejupřímnější kniha prosta všech nesmyslů, která kdy byla napsána o  pravdě, po které tolik  "duchovních hledajících" pátrá  -  většina guruů ji nazývá "osvícení",  U.G. Krishnamurti jí říká  "přirozený stav". U.G. v tomto výběru sepsaných konverzací trvá na tom,  že takzvané osvícení je čistě  biologickým úkazem, že pouze tehdy, když  jsme naprosto oproštění od kultury, nepřirozených návyků, úvah  o bohu a od intelektu, teprve tehdy může tělo svojí vlastní "mimořádnou inteligencí" osvobodit lidskou bytost, aby mohla být v přirozeném stavu.  

U.G. tímto způsobem žil od chvíle, kdy  se mu  přihodilo to, co nazýval "kalamitou" na jeho  49. narozeniny ve Švýcarsku. Od  té doby se  stal široce známým v Evropě i v Indii  jako  jeden z lidí s přehledem hovořících o tomto tématu. Rozhovory s U.G. jsou neformální a probíhaly kdekoli, kde se zrovna nacházel. Nemá žádný příbuzenský vztah  s Jiddu Krishnamurtim, slavným duchovním vůdcem, jehož učení kdysi  obdivoval, ale  nyní  je považuje za "zastaralé kecy". Je pravděpodobně tím nejkontroverznějším ze všech odborníků na toto téma, ať už mezi  guruy či nikoli.  Bývá nazýván "pobuřujícím", "nesnesitelným" i "prorokem anti-moudrosti".

 

 

Tajemství Osvícení je novým, unikátním, neocenitelným společníkem na  cestě pro všechny, kteří  ji kráčejí nebo přemýšlejí, že by se na ni vydali.  Vypráví příběh muže, který zná  "posvátný byznys"  jako  vlastní  boty a odkrývá upřímným a transparentním způsobem, jak se stal svobodným nikoli díky, ale i přes to, že duchovními praktikami strávil celý život. - Alice Furlaud

 

Na mé učení, chcete-li to tak nazývat, se nevztahuje žádné autorské právo. Můžete ho kopírovat, šířit, tlumočit, překrucovat, komolit a dělat cokoli dalšího chcete, dokonce ho  můžete  vydávat za  své  vlastní,   bez  nutnosti mého souhlasu nebo  svolení od kohokoli jiného. - U.G.

George Orwell: Vstříc evropské jednotě

George Orwell umění - George Orwell Fabrizio CassettaV souvislosti s Evropskou unií padá jméno britského spisovatele George Orwella tak často, že by nebylo bez zajímavosti si přečíst, co si o ní skutečně myslí. Co to kecáš, Filipe? George Orwell zemřel v roce 1950, Evropskou unii nezažil a přece není možné, aby například v roce 1947 napsal do politického čtvrletníku Partisan Review esej Towards European Unity, jejíž předpověď budoucnosti připomíná současnou realitu EU tak moc, až to chvílemi děsí!” No, vlastně, je to přesně tak, jak říkáš, drahý imaginární čtenáři a možná budeš i překvapen, že Orwellův názor na současnou EU není zdaleka tak temný, jak se ti drtivá většina euroskeptických bloggerů snaží vnutit. Nuž, posuď sám:

George Orwell

 

Vstříc evropské jednotě

Překlad: Filip Bořivoj Schneider

Socialista je dnes v pozici lékaře, který léčí beznadějný případ. Coby doktor má povinnost udržovat pacienta naživu a tedy předpokládat, že má alespoň nějakou šanci na uzdravení. Jako vědec musí čelit faktům a tedy přiznat, že pacient pravděpodobně zemře. To, co jako socialisté děláme, má význam jen když předpokládáme, že socialismus může být nastolen, ale když se zastavíme a zvážíme, co se pravděpodobně doopravdy stane, musíme, myslím, přiznat, že naše šance nejsou příliš veliké. Kdybych byl sázkařem, zhodnocoval možnosti a vynechal z rovnice svá přání, nevsadil bych na to, že civilizace přežije několik následujících století. Jak já to vidím, jsou před námi tři možnosti:

OSHO - Guru bohatých ľudí

... Popis udalostí v ďalších rokoch zodpovedá diagnóze duševnej choroby. Rajneesha niekoľko rokov trápili silné bolesti hlavy, nechutenstvo, depresie. Behával dvadsať kilometrov denne, aby cítil vlastné telo, potom hodiny meditoval. V marci 1953 zažil dvadsaťjedenročný mladík čosi, čo nazval osvietením, stav, v ktorom sa všetko „stalo žiarivé, živé a krásne“. Sedem dní sedel v extáze, už nebojoval, len čakal a pozoroval, čo sa s ním deje. Sadol si pod strom na záhrade a cítil sa „dokonale šťastný“. Rodičia sa obávali o jeho duševné zdravie, áyurvédsky lekár im však povedal, že ich syn práve prešiel dôležitým obdobím psychického vývoja a vynoril sa z neho.

Maniodepresívna osobnosť je u samozvaných duchovných vodcov častá. Obdobia eufórie a depresií sa striedali. Od marca 1974 sa utiahol do ústrania na niekoľko týždňov, v roku 1981 sa začalo jeho triapolročné „obdobie ticha“, kedy nekomunikoval s nikým, nečítal, len osamote sledoval na videu grotesky. Depresie sa pokúšal preklenúť alkoholom, sedatívami, hovorí sa aj o hašiši a rajskom plyne. Liekmi tlmil aj bolesti chrbtice. Celý život ho trápila cukrovka, astma a alergie.

Roku 1960 sa stal asistentom na univerzite v Džabalpure, zároveň cestoval po Indii a prednášal, pričom poslucháčov šokoval tým, ako napáda všetkých a všetko. „Lekár je potrebný vtedy, keď sú ľudia chorí. Takže povolanie lekára je plné vnútorných konfliktov. Lekár navonok ľudí lieči, ale vo vnútri dúfa, že budú chorí. A keď vypukne epidémia, ďakuje Bohu za prácu. Takisto kazatelia. V hĺbke srdca žiaden z nich nechce, aby bola nemorálnosť vyhubená, pretože keby sa tak stalo, kazateľ by bo

Paradox volby

Psycholog Barry Schwartz se zaměřuje na klíčový princip západních civilizací: svobodu volby. Podle Schwartzova úsudku nás možnost vybírat si činí nikoli svobodnějšími, ale paralyzuje nás; nejsme šťastnější, ale naopak méně spokojení.

Příklad s nakupováním nových džín, který Barry Schwartz popisuje ve své přednášce, přesně vystihuje jeden z problémů dnešní doby. Dříve jste neměli na výběr – džíny neseděly a byly nepohodlné, ale jelikož nebyly jiné možnosti, nebylo co řešit. Ušetřili jste čas a jestli bylo komu nadávat za ty špatné džíny, byla to celá společnost – „oni“. Tohle si my, kteří patříme do generace Husákových dětí, nemůžeme pamatovat, ale starší ročníky si vzpomenou. Vždyť komunistický režim to dotáhl ještě o krok dále – nebylo co kupovat, ani za co. Dnešní doba naopak nabízí tolik možností, že v podstatě neustále musíme dělat rozhodnutí se špatným pocitem, že možná nekupujeme to nejlepší, co lze sehnat. A ten špatný pocit pramení ze selhání – z toho, že společnost nám dává tolik možností a my nejsme schopni si vždy vybrat tu nejlepší.

„Svatý“ Mandela? Ne tak rychle!

Prezident Barack Obama jej přirovnal k Georgi Washingtonovi. Chris Matthews z kabelového zpravodajství MSNBC o něm prohlásil, že je „možná největším světovým hrdinou“. Lasvegaský deník Guardian Express vypustil to „možná“ a v nadpisu článku rovnou uvedl: „Nelson Mandela, největší světový hrdina“. Od roku 2012 jsou k dispozici důležité nové důkazy ve výjimečné knize historika Stephena Ellise Vnější mise – ANC v exilu, 1960-1990 (External Mission: The ANC in Exile, 1960-1990). Dr. Ellis, profesor působící na Svobodné univerzitě Amsterdam, není konzervativec ani obhájce apartheidu; je bývalým vědeckým pracovníkem při Amnesty International a v Jižní Africe se zabýval Mandelou jmenovanou Komisí pravdy a usmíření. Popravdě řečeno, zdá se, že se hodně snažil, aby Mandelovu angažovanost u SACP ukázal v co nejlepším světle. Nicméně, fakta hovoří sama za sebe – a jsou odsuzující.

Cyril Höschl: Kto nerozumie svetu, verí konšpiráciám

Cyril Höschl (1949) je český psychiater a vysokoškolský učiteľ. Od roku 1974 pracoval vo Výskumnom ústavepsychiatrickom (Dnes Psychiatrické centrum Praha) v pražských Bohniciach, ktoré od roku 1990 vedie. V tom istom čase sa stal na sedem rokov dekanom 3. lekárskej fakulty Univerzity Karlovej. V rokoch 2004 – 2011 tiež pôsobil na Lekárskej fakulte Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. Je spoluautorom televíznych cyklov Záhady duše a Emócie a my, má pravidelnú rubriku v časopise Reflex. Je ženatý s výtvarníčkou Jitkou Štenclovou, s ktorou vychoval štyri deti.Živí ho psychiatria, ale hovorí, že celá medicína je sčasti veda, sčasti umenie a sčasti šarlatánstvo a hovorí len čiastočnú pravdu. Zdôrazňuje však, že akákoľvek alternatíva je horšia, pretože nezbiera dáta ani neprináša dôkazy a je založená len na iracionálnej viere. Riaditeľ Psychiatrického centra Praha profesor CYRIL HÖSCHL.

Minulú nedeľu skončil v Českej televízii váš seriál Emoce a my. Ktorá z emócií je pre ľudstvo najdôležitejšia?

To je veľmi ťažko povedať, pretože takmer pri každej vieme ukázať, aká je dôležitá pre celú fylogenézu ľudstva. Ak ju budeme brať za emóciu, tak to môže byť aj bolesť. Ľudia, ktorí z nejakých dôvodov bolesť necítia, čo je veľmi vzácna porucha, sa uškvaria na prvej peci, o ktorú sa oprú. Bolesť je včasným varovným signálom hroziaceho poškodenia organizmu. Ale podobne by sme mohli siahnuť po emóciách aj v čisto psychickom zmysle slova.

Napríklad?

Napríklad strach. Kto sa vôbec nebojí, spravidla sa nedožije vysokého veku, pretože podceňuje to, čo sa môže stať. A aj keď je väčšina strachov, ktoré máme, prehnaná či neopodstatnená, tá zostávajúca časť je nutná na to, aby sme prežili a zbytočne sa nevystavili nebezpečenstvu. Ale potom sú aj menej nápadné emócie, ako napríklad depresia.

Hawkingův paradox

Anglický fyzik a profesor na univerzitě v Oxfordu Stephen Hawking (1942) je jedním z nejznámějších lidí na Zemi a jednou z mála skutečných "celebrit" mezi vědci. Je předním odborníkem v oblasti fyziky černých děr, kosmologie a kvantové teorie gravitace. Ve svých dvaadvaceti letech onemocněl vzácnou neuromotorickou poruchou; postupně přestal ovládat končetiny a má problémy s řečí. Přesto se stal živoucím ztělesněním génia. Ovlivnil tisíce odborníků a miliony laiků. Jedna z jeho prvních knih - Stručná historie času - se stala bestsellerem. Je srovnánván s Albertem Einsteinem. Přesto někteří fyzikové vyjádřili pochybnosti o některých Hawkingových tezích. Zvláště jeho teorie informačního paradoxu vyvolala jednu z nejlitějších intelektuálních bitev nedávné doby. Dokumentaristé BBC se vydali po stopách tohoto konfliktu a pokusili se divákům přiblížit stav věci v oboru zdánlivě tak abstraktním, jakým je teoretická fyzika.

Respice finem

O samotě, opuštěnosti, moudrosti a pokoře starých žen. Velká cena na MFF v Oberhausenu 1968. Autorský dokument Jana Špáty

Respice finemRespice finemRespice finemRespice finem

Filmový esej o životě osamělých žen dožívajících v chaloupkách Orlických hor.
Jan Špáta komentuje svůj vrcholný dokument Respice finem (Mysli na konec): „Při natáčení, v roce 1967, mě bylo třicet pět let. Byl to věk, kdy jsem se i já vyrovnával s problémy života a smrti. Bylo to téma mého srdce. Pravda, je v něm vyjádřený i můj vztah k matce a k domovu. Jsou tam skryté moje citové vazby. Trápil mě tehdy vztah dětí a rodičů. Staří lidé zůstávají osamělí, to je koloběh života. Jistě i oni opouštěli své rodiče a jejich děti budou opuštěné jejich dětmi. Je to těžké, ale je třeba se s tím vyrovnat“.

 

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK