Náboženství / Sekty

8 Super šarlatánů

Následující seznam těch nejvykutálenějších z vykutálených, těch, kteří zbohatli na lidské touze hledat lepší život, lásku, chytřejší dítě či menší zadek, je důkazem, že na nejistých a ztracených lidech a jejich nenaplněných ambicích bohatnou nejen náboženské sekty. Seznamte se s nejlepšími.

 

 

 

 

Bible versus Darwin

Země se zrodila asi před pěti miliardami let. Teprve o mnoho milonů let později se na ni objevily první formy života. Začal proces, který vyvrcholil vývojem rostlinstva a živočišstva. Nakonec se objevil člověk. Vědci nazvali tento proces "evolucí". Tuto teorii formuloval před více než sto padesáti lety Charles Darwin. Opačným pólem pojetí vzniku Země a života na ni představuje "kreacionismus ", víra ve stvoření tak, jak je popisuje Bible. Zvláště v posledních letech se v USA i v západní Evropě skupiny kreacionistů aktivují.

 

Sekta (9)

Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 




f) Frázovitý jazyk

Součástí strategie zhoubného kultu je naroubovat do vyznavače takové fráze, které mu umožní na maximálně možnou míru posuzování světa. Tyto fráze poskytují okamžitý výklad čehokoliv, co kultistu potká. K tomu dochází „zbožšťováním" slov či frází, které v jednoduché zkratce nesou univerzální odpověď na cokoliv.

Sektářské fráze jsou tedy poměrně rozsáhlé programy, řešící skrze slovo či krátkou větu co nejširší oblast obtížných otázek či řešení. Tyto fráze se „nasazují" v momentě, kdy je zapotřebí vyvstavší situaci pojmenovat a vyřešit způsobem, který je žádoucí pro tvůrce této fráze. Jsou to tedy náhražky osobní živé zkušenosti a je zároveň pochopitelné, že běžná mluva mesiášova se těmito frázemi musí přímo hemžit, aby byly v kultistovi stále pevněji usazovány pro další použití.

Sekta (8)

Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 




e) Kult vyznání svých vin

Pokud někdo z vás pročetl knihu D., brzy přišel najeden pozoruhodný fakt. Králce před tím, než do čtenáře začal městnat poučku za poučkou, provedl D. krátkou, intenzivní zpověď. Ta je skutečně zajímavá a plasticky ukazuje mesiáše v barvách, řekněme, silně nelichotivých. Toto sebemrskačství se objevuje v knize ještě tu a tam na místech, kdy je potřeba poukázat na to, zeje možné odstranit všechny nectnosti, protože on je odstranit dokázal. Tyto opakované zpovědi měly být důkazem usilovné práce na sobě, která vyústila v opětovném dosažení jeho původní „Božské" čistoty. Šlo však o něco jiného. „Křičí-li kdokoliv v roli kajícníka, může následně povstat jako soudce" přesně dle hesla „čím více se obviňuji, tím větší mám právo vinit druhé". Anebo „když jsem bez viny, mohu házel kamením!"

Uvedený trend byl zaveden i v sektě. Prvním počinem, který D. vyžadovali na zájemcích o skupinu, bylo sebeobvinění ze všech možných i nemožných prohřešků. Tyto informace, většinou v písemné formě, si D. pečlivě schovávali jako alibi ve smyslu hesla, „cokoliv řeknete může být použito proti vám." Je jasné, že čím více o vás někdo ví tím snáze může s vámi manipulovat. Proto byly nejoblíbenější otevřené" dopisy, ústní informace, „svědectví" donášejících kultistů apod. Zároveň šikovně a nenápadně vedli své případné budoucí oběti k písemným osvědčením, že jim dali peníze dobrovolně.

Létající stroj z mayské pyramidy

Řada výjevů zobrazených na uměleckých dílech starých civilizací vzdoruje snaze vědců o vysvětlení.

Zatímco oficiální archeologie je proto obvykle zařadí do všeobjímající přihrádky náboženských motivů, lovci záhad v nich stejně snadno spatřují památku na návštěvu mimozemských astronautů.

Mezi nejznámější artefakty tohoto druhu patří kamenná deska z mayské pyramidy v mexickém Palenque.

Mayská civilizace se objevila ve střední Americe již koncem druhého tisíciletí před počátkem našeho letopočtu. Patří nejen k nejzajímavějším, ale také k nejzáhadnějším kulturám starého světa. 

Mayové stavěli honosné chrámy a pyramidy, pěstovali matematiku (patrně jako první na světě zavedli nulu) a astronomii, měli podivný složitý kalendářní systém odkazující do velmi vzdálené minulosti. Jejich jazyk není podobný žádnému jinému na této planetě. Některé jejich báje a mýty lze při troše snahy interpretovat jako vzpomínky na kosmické návštěvy, jiné jako památníky zániku Atlantidy. Nemělo by proto překvapit, že hledači mimozemšťanů v čele s Erichem von Dänikenem staré Maye přímo zbožňují. Oficiální archeologové je za to stejně upřímně nenávidí.

Sekta (7)

Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 





d) Požadavek čistoty

V sektě D+D vedlo požadování „čistoty" k posedlosti. Čistota nám byla skloňována v kdejakém případě a vzory čistoty byly předkládány, kdykoliv to jen šlo. Je to celkem pochopitelné, je-li „nečistota" zdrojem sebeobviňování, hanby, hledání příčin nezdarů v sobě, stane se v rukou „vůdce" nejmocnějším nástrojem k ovládnutí „vedeného". Pokud je dovedně a cíleně uplatňován, je požadavek absolutní čistoty nikdy nekončícím procesem a tedy nikdy nekončícím týráním psychiky vyznavačů kultu.

Zcela příkladně to dokumentovali D. Zpočátku, dokud se ještě „nerozkoukali" a neochutnali slast tyranie vůči druhým, byla pravidla v sektě v celku jednoznačná a zdánlivě trvalá. Ve velmi krátké době jsme ovšem zjistili, že se mění, zpřísňují a upravují vždy, když byla potřeba někoho ponížit či ubít samostatnost. V jednom dni se argument vymyslel a aplikoval a za 14 dní tentýž argument se stal protiargumentem. Navozoval se tím neustálý zmatek, nejasnosti a tím i závislost na „božských" záměrech obou spasitelů.

Nejasnosti se staly průvodním znakem, námi nepochopené dokonalosti!!!

Sekta (6)

Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 




c) Existenční provizorium

Většina zhoubných sekt tvrdí, že kdo nepřijme jejich učení, žije jen ve zdánlivém světě zla, stínu, temna a venkoncem nemá nárok na existenci. Ruku v ruce s těmito postoji kráčí katastrofické vize, zemětřesení, nemoci, války, Apokalypsa. Ovšem ti, kdo učení sekty poslušně a plně přijmou a žijí podle něho, jsou chráněni, vyvoleni, mohou se spasit apod. Sekta je tedy „život", mimo ni je „nicota". Každé neuposlechnutí „zásad" je cesta do pekel a opustit ji znamená osobní likvidaci. Téměř vždy se problém lidstva řeší broděním po kolena v mrtvolách.

Stejně tomu bylo u D+D.

Služba je to, co je nutno právě teď udělat pro osobní blaho mesiáše. Takže kdo v tomto selže, přednostně bude zničen, zblázní se, zešílí apod. Mimo tento výčet vás ještě může potkat smrt vašich blízkých, AIDS a spousta dalších „Božích" trestů, pokud nebudete „mesiáše" poslouchat.

Protože je současný svět jen provizoriem, hned jak na to budeme mít peníze, odebereme se o kus dále, s cílem - severní Itálie (některé sekty se stěhují do Kanady, někdo do Indie, někdo je odnášen ufony....). Na místě si potom založíme osadu, vesnici, město a budeme žít krásně až do smrti při společné práci na spasení zbytku světa. Proto už netřeba se o nic zdejšího starat, o něco se snažit, někomu pomáhat, důležité je vše prodat, nahromadit co nejvíce peněz a tyto odevzdat na společné konto, které spravuje vždy mesiáš, anebo jemu absolutně oddaná osoba.

Vědu škrtí desatero zastaralých dogmat

RUPERT SHELDRAKE

Newtonova mechanika přežila svou užitečnost a brzdí myšlení ve fyzice, biologii a medicíně. Stane se z vědecké komunity něco jako inkvizice?

Současnou tuhou a místy agresivně vášnivou debatu vědy a náboženství roztíná psychologií a parapsychologií ovlivněný anglický biolog a biochemik Rupert Sheldrake jedním velkým šlehem: věda je plná klamů. Jeho nejnovější kniha The Science Delusion: Freeing the Spirit of Enquiry (Vědecký klam. Jak osvobodit ducha výzkumu) si nebere servítky při odhalování faktu, že tvrdé jádro dnešní vědecké komunity se ve střežení svých privilegií za podpory vlád a mezinárodních institucí chová jako v minulosti inkvizice v hájení svaté pravdy a potírání kacířství.

Podle Sheldraka tím tato vědecká komunita dnes stejně jako církev tehdy znemožňuje další vývoj bádání a je sama sobě překážkou, vězením a svěrací kazajkou. Navíc nastolila systém dogmat, která Sheldrake v úvodu shrnuje v „desatero vědecké víry“:

Sekta (5)

Vyprávění o smyslu života, které dovedlo autora knihy až do sekty. Poučení z této cesty je zároveň odpovědí na chaos dnešních dnů a návodem, jak ho řešit. 





b) Kontrola prostředí

Teď už stačilo jen napsat a nabídnou spasiteli pomoc. Stalo se a od tohoto okamžiku doslaly věci závratný spád. Během krátké doby byli u nás doma skutečně jako doma. Co bylo naše, bylo i jejich. Co bylo jejich, bylo i naše. Zatím....

Svoboda volby je to první, co jsme v sektě ztratili. Touto ztrátou dochází k vnitřnímu boji mezi původním, tj. nekultovním a nynějším kultovním já.

Ztráceli jsme soukromí, vlastní názory, vlastní zodpovědnost, vlastní tvář. D+D nás tlačili k okamžitému přerušení práce, děti neměli chodit do školy, neměli jsme chodit k lékaři, neměli se stýkat s těmi, kteří ještě nebyli v sektě. Měli jsme chodit spát až ve dvě ráno, měli jsme rozprodávat majetek, měli jsme, měli jsme a měli jsme. Spousty doporučení, které se ovšem s postupem času stávaly pokyny, později příkazy a nakonec bezpodmínečné rozkazy. Původní „tichá doporučení" se vyvinula v tyranské, absolutistické, vyděračské a násilnické akce a to přesně v přímé závislosti na poklesu naší soudnosti k jednání obou „spasitelů". Pomalu se měnil jejich vztah k majetku, protože čím dál více bylo vidět, že na vše si činí osobní nárok. Zůstat na chvílí sám nebylo už možné, pod kontrolou bylo i vzájemné stýkání se v sektě. Bylo mluveno jen o schválených tématech, bylo zakázáno se neorganizovaně navštěvovat.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK