Na zamyšlení

Čeká nás „doba depresivní“?

Spotřeba antidepresiv v posledních letech soustavně roste. Jsou ale ti, kdo je užívají, skutečně nemocní?

Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil statistiku o vývoji užívání antidepresiv v české populaci mezi roky 2002 a 2012 a výsledky by měly inspirovat k řadě zamyšlení. Totiž: Zatímco v roce 2002 se distribuovalo takřka 53 milionů takzvané definované denní dávky, v roce 2012 to bylo už více než třikrát tolik: skoro 178 milionů. Podíváme-li se navíc na nárůst užívání antidepresiv v jednotlivých letech, zjistíme, že spotřeba antidepresiv roste poměrně kontinuálně – kulminace pravděpodobně zatím nenastala a lze očekávat další růst spotřeby.

 

Co si představit pod necelými 178 miliony definované denní dávky distribuované v Česku? Například to, že zhruba pět set tisíc Čechů by mohlo celý rok den co den trávit na antidepresivech – každý dvacátý člověk, kterého potkáme na ulici. Při jiném přepočtu bychom mohli říci, že na antidepresivech by mohl být každý občan České republiky, včetně nemluvňat, takřka 18 celých dní v roce.

Forerův efekt: proč jsme ochotni zaplatit podvodníkům?

Lidé vždycky hledali něco, co je přesahovalo. Paranormální jevy se staly nedílnou součástí naší společnosti. Horoskopy vídáme na každém rohu. Kdekdo o sobě prohlašuje, že je médium schopné mluvit s duchy, předpovídat budoucnost či zázračně léčit. A tak využívajíce nepříznivé sociální situace oběti zázračná média požadují za své zázraky zaplatit často nehorázné sumy, čímž podporují jeden marketingový podvod za druhým. A lidé platí. Vlastně nemusí být ani zoufalí a ani nemusí věřit na zázraky. Proč? Proč lidé věří pochybným vykladačům karet, rádoby expertům či vesmírným léčitelům – tedy všem těmhle podvodníkům, kterých je bezpochyby většina? A proč jsou lidé ochotni za jejich služby zaplatit obrovské sumy peněz?

Forerův efekt

Z velké části za to může psychická manipulace. Jedním z mnoha způsobů manipulace naší psychiky je právě využití Forerova efektu. Definovat jej není jednoduché, neb hranice tohoto efektu jsou de facto neomezené. Nejjednodušší bude asi napsat, že je to tendence přijímat vágní a obecné popisy za přesné a specializované k naší osobnosti, (Heřt, 2007) přičemž obecné popisy bývají často založeny na stereotypech (Hartl, 1993) a musí mít universální validitu, která se dá aplikovat na kohokoli. (Forer, 1949) Strožejší definice říká, že je to jiný názvem pro subjektivní validaci.[1] (Carrol, 2011)

Duchovné príčiny ochorení… Evidence-Based medicine vs. Alternative pseudomedicine

Na stránkach alternatívnej pseudomedicíny sa často stretávam s tvrdeniami typu: “Problémy s pečeňou sú výsledkom nerovnováhy medzi prímanými slasťami života a rozdávaním radosti vo svojom okolí…”, “Poruchy trávenia sú odrazom vnútorného napätia a neschopnosti odpustit druhému človeku…” atď atď, podobné tvrdenia sa dajú aplikovať z pohľadu alternatívnej pseudomedicíny na každé ochorenie. Aký by bol teda reálny pohľad?!...

História KGB (dokument)

História KGB ako sovietskeho výboru štátnej bezpečnosti siaha ďaleko pred studenú vojnu. Obdoba KGB, len pod iným menom ČEKA, začala fungovať hneď v prvých dňoch októbrovej revolúcie v roku 1917. V znaku mala štít a meč. Štít symbolizuje obranu a meč boj proti nepriateľom. KGB prebrala aj znak, ale neskôr /1985/ sa rozhodla meč z erbu odstrániť aby napravili povesť svojej organizácie. Štáb ČEKY sa nachádzal v Moskve na ulici Boľšaja Ľubjanka č. 11. V súčasnej dobe sa hlavná budova KGB nachádza na Dzeržinského ulici.

 

Pokud by se vám video nenačítalo, můžete ho zhlédnout ZDE

 

 

Kupředu levá, kupředu pravá

Jsou mladí, zapálení pro ideály, politiku... a jednou nám možná budou vládnout. Oceňovaný dokument režisérky Lindy Jablonské o členech levicového Komunistického svazu mládeže a pravicových Mladých konzervativců.


Kdo jsou mladí lidé, kteří nám mohou za pár let vládnout? Režisérka Linda Jablonská sleduje činnost mladých konzervativců a komunistů v období před parlamentními volbami v roce 2006. Co najdete v knihovničce mladé levice a co u mladé pravice? Dovedli by si jedni představit, že by chodili s člověkem, který kope za druhou stranu? Jaké mají rodinné zázemí, co je k politice přivedlo? A hlavně – co se stane, když se sejdou všichni dohromady, třeba na 1. máje?


David z Komunistického svazu mládeže by po vyhraných volbách nejradši odjel s traktorem budovat kolchoz, s Veronikou se seznámili na zájezdu po stopách Slovenského národního povstání. Jirka by bral post ministra vnitra, Honza se klaní památce sestřeleného sovětského letce, Marek obětuje veškerý volný čas kandidatuře na předsedu Mladých konzervativců a druhý Honza dal mamince k Vánocům plakát Václava Klause. Ve filmu se tak obrazně potkávají Stalin, Che Guevara a Miroslav Grebeníček s Georgem Bushem a Václavem Klausem, panelákové 1+1 stojí proti luxusnímu darovanému bytu a revolta proti rodičům kontrastuje s pokračováním v otcovské tradici. Ať už se šestice hrdinů dokumentu Kupředu levá, kupředu pravá dívá nalevo nebo napravo, všichni si k problémům, které věk kolem dvacítky obnáší, přibrali navíc starost o věci veřejné.


Mohla by to celé být jen zábavná hra na politiku, kdyby někteří z hrdinů filmu už teď skutečně nefigurovali na kandidátkách parlamentních stran. Pokud chcete vědět, jakým způsobem hodlají ovlivňovat věci, které se týkají nás všech, Kupředu levá, kupředu pravá vás s nimi seznámí. Za deset let by totiž mohlo být pozdě.

Kupředu levá, kupředu pravá - dokument (www.SLOVENSKO.co.uk)

ČEHO NEJVÍCE LITUJEME PŘED SMRTÍ

Bronnie Ware pracovala mnoho let se starými a umírajícími lidmi, sdílela s nimi poslední chvíle života. Na svém blogu nyní zveřejnila pět nejčastějších věcí, kterých umírající lidé litují. Co může být větší inspirací pro naše současné životy relativně daleko od smrti?

Jak se Bronnie se svými klienty bavila o tom, čeho v životě litují, některá témata se začala opakovat. Na základě tohoto článku pak vyšla celá kniha „The Top Five Regrets of the Dying“.

1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.

To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.

Je potřeba se pokusit naplnit alespoň některé z našich snů. Jakmile ztratíte své zdraví, bude pozdě. Zdraví přináší svobodu, kterou si málo kdo uvědomuje.

2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.

Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.

Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK