Mýty a fakta

Keltští druidové: mezi výmysly a skutečností

kelt1O věšteckém umění Keltů a magických praktikách jejich kněží - druidů - se toho dnes můžete dočíst hodně, často však nesmyslů. Většina sebejistých pojednání o keltském náboženství a magii totiž vznikla v časech novověkého romantického vzepětí, často na základě středověkých legend o králi Artušovi, nebo podle irského, skotského a welšského folkloru, v němž měly keltské tradice přežívat.

O věrohodnosti  leckterých  sebejistých pojednání o Keltech a druidech svědčí i to, že často považují megalitické stavby (včetně slavného Stonehenge) za keltské svatyně - i navzdory tomu, že ve skutečnosti tu prokazatelně trčely k nebi dávno před Kelty. V horším případě pak mají podobná tvrzení o keltské víře původ v době zcela nedávné, kdy se takzvané keltství stalo masovou a někdy i docela výnosnou módou.

Druidové sami nesměli o svých praktikách, znalostech a víře pořizovat žádné písemné záznamy. Řecký spisovatel Diogénes Laertios žijící v 3. století n.l. (ne, nebyl to ten, co přebýval v sudu, ale jen jeho jmenovec) konstatuje, že stejně tajnůstkářští byli i v ústním projevu. Takže jediné skutečně autentické zprávy o nich pocházejí pouze od antických autorů - a není jich mnoho. I ty ale musíme brát s výhradami. Jednak proto, že Řekové a Římané byli v té době civilizačně mnohem pokročilejší a keltskému způsobu myšlení nerozuměli o moc lépe než my rozumíme amazonským indiánům.

kelt2A jednak i proto, že Římané se snažili keltská území ovládnout a keltské kněze (druidy) právem považovali za přímou překážku své moci. Jak se na vyspělejší kulturu sluší a patří, nebojovali proti nim jen železem, ale také ideologicky, tedy prostřednictvím překrucování skutečnosti a lží.

 

obr: Keltský kněz - druid na podl eromantických představ z 19. století

 

 

Totéž pak - jen s opačným znaménkem - dělají dnes "novodobí Keltové", takže zjistit, jak to ve skutečnosti bylo třeba s krvavými lidskými oběťmi, v nichž si měli druidové libovat, je velmi těžké.

Dnes víme jen to, že druidové představovali jakousi inteligenci keltského etnika a současně nejspíš jeho jediný jednotící prvek. Jejich kasta totiž měla jaksi "nadnárodní" charakter a pravidelně pořádali něco na způsob dnešních mezinárodních konferencí, kam se sjížděli z rozsáhlých oblastí keltského osídlení.

Řecký učenec Diodóros Sicilský (přibližně 90-27 př. n. l.) zaznamenává, že měli moc zastavit bitvu probíhající mezi keltskými kmeny. Na své poslání se prý připravovali 20 let. Zajímavé je i to, že archeologům se mezi keltskými hroby nepodařilo rozeznat žádné, které by bylo možné považovat za místo posledního odpočinku druidů.

Wicca: čarodějnické ohně jedenadvacátého století

wicca1Nejrůznějších myšlenkových, duchovních i náboženských hnutí v poslední době vzniká víc než hub po dešti a začíná v tom být trochu zmatek. Jedním z nich je proud wicca - novodobé čarodějnictví, v němž jedni vidí tmáře, druzí blázny a třetí málem sexuální devianty. Skutečnost je ale obvykle o dost jiná.

 

Stále častěji se i u nás vedle tradičních křesťanských svátků slaví i takové, které mají ještě starší původ a dlouho to vypadalo, že navždy patří minulosti. Nejznámější jsou ohně, které v poslední dubnovou noc vzplanou ohně na kopcích aby u nich v nevázaném veselí mnozí oslavili svátek čarodějnic, nebo také pálení čarodějnic, což - ač významově tragicky protichůdné - dnes už naštěstí splynulo v jedno, vyjadřujíc smířlivé vyhasnutí dávných náboženských vášní. Dalším znovuzrozeným svátkem jsou oslavy letního slunovratu, což je jakási předkřesťanská obdoba svatojánské noci. Nezřídka se to odehrává u pravěkých menhirů, či kromlechů a jiných megalitických staveb, které bývají omylem považovány za dílo Keltů. Poslední dobou ale přibývá lidí, kteří slaví i další pohanské slavnosti - a někteří z nich to berou velmi vážně.

 

Kult rohatého boha

V USA například prožívá nebývalý rozmach hnutí wicca, které samo sebe označuje za novopohanství a středověké čarodějnice považuje za inspirativní vzory pro své počínání. Ohlas zámořského wiccanství pak je zřetelný i u nás, kde se k němu hlásí řada takzvaných celebrit a za jehož svéráznou odnož můžeme považovat i novodobé "české Kelty".

Nič nie je zložitejšie, ako nechať rizikové deti neočkované

MUDr. INGRID URBANČÍKOVÁ, MPH je mladá a energická lekárka, ktorú sme oslovili koncom minulého roka s prosbou o rozhovor. Našu facebookovskú stránku “Neverím mýtom o škodlivosti očkovania” jej nebolo treba špeciálne predstavovať a rozhovor nám ochotne poskytla. 

Venujete sa očkovaniu rizikových detí. Aké to sú?

Rizikové dieťa je každé dieťa, ktoré má nejaký konkrétny zdravotný problém, často chronický a doživotný. Jeho ochorenie môže byť mierne, kompenzované liečbou alebo naopak môže sa aj zhoršovať  a nikdy sa nevylieči úplne. Mnohé z týchto chronických ochorení ovplyvňujú buď priamo alebo nepriamo aj funkciu imunitného systému. Môže to byť v zmysle útlmu niektorých funkcií, ale aj nadmernej aktivácie v zmysle rozvoja alergických alebo autoimunitných mechanizmov v rámci jeho konkrétneho základného ochorenia.

Takéto deti sú na jednej strane náchylnejšie na niektoré infekcie, vyžadujú dlhodobú liečbu a na druhej strane môžu mať určité obmedzenia na podanie niektorých očkovacích látok, keďže je u nich vyššie riziko zase konkrétnych očakávaných vedľajších príhod, ktoré ich môžu ohroziť. Ale o tom všetkom sa vie dopredu, sú na to špeciálne odporúčania. Špecialisti, ktorí sa tým zaoberajú o tom vedia. Nie je pravdou, že lekárska obec má snahu tieto skutočnosti zatajovať, sú to úplné nezmysly.

Spomínate vyššie riziko nežiaducich príhod. Nie je jednoduchšie takéto deti neočkovať?

Požíračka mrtvých, aneb Kde se vzaly čarodějnice

 

 

carof1Čarodějnice nejsou fenomén středověku či raného novověku, jak by se mohlo zdát podle existence čarodějnických procesů – byly tu už dávno před tím. Proti některým starověkým provozovatelkám tohoto řemesla  byly ty pozdější jen hodně slabý odvar, přestože většinou končily mnohem hůř. Ledacos naznačuje, že fenomén ženského čarodějnictví souvisí s vymezováním sociální úlohy žen na přelomu matriarchátu a patriarchátu – tedy téma, které zajímá i dnešní feministky.   

 

Čarodějnice znalo už starověké Řecko. Nepochybně nejslavnější je Medea, která hrála významnou roli při výpravě Argonautů za zlatým rounem. My si tu teď ale nebudeme vyprávět všeobecně známé antické báje - místo toho nabídnu raděj horor.

Mimořádnou koncentrací čarodějnic se v Řecku mohla pochlubit především Thesálie na severovýchodě země. A největší slávy mezi nimi si vydobyla Erichto; ovšem byla to sláva tak trochu nechutná.

Rentgenová Nataša

O Rusce Nataše Demkinové (1987) se v roce 2004 rozšířilo, že má schopnost vidět skrz lidské tělo, a tím určit diagnózu nemocných.

 

Drobná blondýnka, studentka, pochází z města Saransk, ležícího asi 600 kilometrů východně od Moskvy.

Za jejím neobvyklým darem přicházejí stovky lidí, aby jim poradila s tím, s čím si často nevědí rady zkušení lékaři.

Je to směšné a absurdní, tvrdí většina vědců a lékařů, jiní Natašu podezírají, že nejde o nic jiného než o nějaký trik. Nataša však prošla i náročnými testy u vyhlášené odbornice, doktorky Iriny Kachan.

Při zkoumání nakreslila kompletní žaludek jednoho z porotců a přesně označila místo, kde má žaludeční vřed. Ani to "porotu" nepřesvědčilo. Dovedli ji tedy k lůžku těžce nemocné ženy. A Nataša přesně určila všechny její neduhy. Sdělila lékařům i takové detaily, které předtím neviděli na ultrazvuku.

Unesený boeing a iPhone v zadku? Milovníkům konspirací stačí málo

Vlevo "původní" fotografie, vpravo "vylepšená" fotografie, která podle zastánců...Je to prázdná fotka, ale média už jsou plná spekulací o tom, co znamená. Novinář specializující se na spiknutí ji našel na anonymním fóru a teď si stojí za svým: černá fotka dokazuje, že letadlo unesla armáda a drží cestující jako rukojmí.

Čtěte více: http://technet.idnes.cz/konspiracni-teorie-mh370-iphone-fotka-ze-zaklady-garcia-pfy-/tec_technika.aspx?c=A140404_174212_tec_technika_pka

 


 

NEBEZPEČNÉ ONKOŠARLATÁNSTVO

sucroseDnes budeme pitvať čerstvý prírastok na už spomínanej stránke, ktorá je zlatou studnicou pavedy a šarlatánstva (pozn.: v čase napísania tohto textu sa v názve dotyčného článku spomínalo “vyliečenie” rakoviny)

Autor článku opäť naráža na svoj fatálny nedostatok medicínskych a biochemických vedomostí (v jednej z diskusií tvrdil: „Vodík vo vode nie je toxický, ale v kyseline kyanovodíkovej ano. “) a taktiež na fakt, že prevezme akúkoľvek hlúposť, na ktorú na internete narazí.

Pôvodným autorom článku „Dr.“ – ale Dr. chiropraktiky. K tomu viac netreba.

Článok mieša dokopy dve veci: Warburgov efekt a Warburgovu hypotézu.

A to je celý kameň úrazu. Problémom je, že len jedna z týchto dvoch vecí je ešte aktuálna.

Najprv trochu biochémie:

Duchovné príčiny ochorení… Evidence-Based medicine vs. Alternative pseudomedicine

Na stránkach alternatívnej pseudomedicíny sa často stretávam s tvrdeniami typu: “Problémy s pečeňou sú výsledkom nerovnováhy medzi prímanými slasťami života a rozdávaním radosti vo svojom okolí…”, “Poruchy trávenia sú odrazom vnútorného napätia a neschopnosti odpustit druhému človeku…” atď atď, podobné tvrdenia sa dajú aplikovať z pohľadu alternatívnej pseudomedicíny na každé ochorenie. Aký by bol teda reálny pohľad?!...

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK