Mýty a fakta

Igor Cibula : Predsudky a mýty o spravodajských službách

  • Zdroje a metódy spravodajských služieb, ciele a taktika tajných operácií aj činnosť spravodajcov sú skryté pred verejnosťou.
  • Literatúra a popkultúra zobrazuje činnosť spravodajských služieb takým spôsobom, že vzniká deformovaná predstava o ich možnostiach a pôsobení na spoločnosť.
  • Konšpiratívny charakter činnosti spravodajských služieb inšpiruje výklad historických udalostí podľa teórie sprisahaní, ktorá im pripisuje zveličený vplyv na vývoj a zmeny v spoločnosti.
  • Prax zneužívania spravodajských služieb najmä v totalitných režimoch umocňuje vedomie o ich vplyve na spoločnosť a zároveň ovplyvňuje predsudky voči službám.

Teória sprisahaní

  • Je založená na náklonnosti ľudí ku konšpiračným teóriam. Ich základom je intelektuálna obmedzenosť, objektívna neinformovanosť a chorobná podozrievavosť. Obvykle býva aj ľahko zrozumiteľná.
  • Konšpiracionizmus vychádza z predpokladu, že náhody neexistujú, zdanie klame, cieľom všetkého je moc, prospech ukazuje na pôvodcu (cui bono?) a sprisahania poháňajú históriu. Ľudská myseľ hľadá kauzalitu i tam, kde nie je koncept príčinnosti – vzťahu príčiny a účinku.
  • Konšpiracionizmus možno charakterizovať znakmi, ako sú záhadnosť, zastretie zdrojov, plagiáty a falzifikáty, vnútorná rozpornosť, záplava údajov, nekorektný výber faktov a zložité konštrukcie.
  • Konšpiracionizmus možno rozpoznať na základe znalosti fungovania spoločenských mechanizmov, poznania histórie a zdravého rozumu.
  • Konšpiračné teórie sú akousi alternatívnou teóriou moci. Inšpirujú ich psychologické, epistemologické alebo sociálne faktory.

Zastřelený neandrtálec?

V celé řadě knih (1) a internetových stránek se uvádí, že Britské muzeum (Natural History) v Londýně uchovává lebku neandrtálce, který žil před 38.000 lety v Broken Hill (dnes Kabwe v Zambii). Lebka, nalezená v roce 1921 má na levé straně kruhový otvor o průměru 8 mm. 

Není prý přitom možné, aby otvor byl proveden kopím, a navíc, na opačné straně lebky parietální kost chybí, přesně tak, jako při skutečném zásahu střelou do hlavy. Byly navrženy dvě řešení: buď lebka patřila neandrtálci, který zde žil ještě v posledních stoletích, a byl zastřelen Evropany, nebo pušky existovaly v Africe už v paleolitu.

Obr. 1,2 Lebka z Kabwe: zastřelený neandrtálec ...

A skutečnost?

Je skutečně možné vidět bez očí? Je to trik a nebo skutečnost? Aktualizace 29.9. 2014

 

Aktualizace 29.9. 2014

Pan Leoš Kyša vystoupil jako protistrana v pořadu Sama doma 29.9.2014

 Podívejte se ...

Klub skeptiků – Leoš Kyša

 

 

 

 

 

 

Je skutečně možné vidět bez očí? Je to trik a nebo skutečnost? Dokáže někdo pomocí Komissarovy metody naučit nevidomé znovu vidět?

Skeptik Leoš Kyša je přesvědčen, že metoda Marka Komissarova je podvod! 

Mark Komissarov při své veřejné prezentaci uvádí, že mnoho nevidomých již naučil znovu vidět bez užití očí, pomocí své metody přímého vnímání z okolí. Pokud se ale ptáte po konkrétních osobách, které by měli skutečně vidět bez očí, nenajdete ani jednu.


V rámci projektu Paranormální výzva jsme se rozhodli prověřit poctivost často diskutované metody přímého vnímání z okolí, kterou vyučuje na svých seminářích Mark Komissarov a jeho žáci. Komunikovali jsme s desítkami absolventů těchto seminářů.

Nikdo z dospělých absolventů, dokonce ani sám autor metody Mark Komissarov, který metodu vyučuje, nebyl schopen předvést své schopnosti. Vždy se s dovednostmi prezentují pouze děti, které užívají tutéž metodu jako skeptik Leoš Kyša, demonstrující trikovou podstatu metody na tomto videu. 

 


 Aktualizace 26.9. 2014

Pan Leoš Kyša vystoupí jako protistrana v pořadu Sama doma dne 29.9.2014, který bude ČT vysílat od 12.30 do 14:00.

Další informace vám samozřejmě poskytneme po odvysílání.

Michael Shermer: Souprava na detekci nesmyslů

„Když jsme vyrůstali, bývali jsmě poměrně důvěřivými, věřili jsme téměř čemukoli, co nám lidé říkali, především autoritám, dospělým, učebnicím, politikům, televizi, youtube, internetu. Je to celé moře informací, které nás zaplavuje a jak můžete poznat rozdíl mezi tím, co je pravdivé a co není? Jak to poznáte? ... “smiley

Děkujeme opět čtenáři Petrovi za tip yes

Barry L. Beyerstein, Ph.D. : Jak grafologie klame lidi

.....Pokud si grafologie v rozsáhlých, přísně kontrolovaných testech vede tak bídně, jak
její kritici tvrdí, jak je možné, že tolik inteligentních, vzdělaný
ch lidí jí stále tolik věří? Jak bylo zmíněno výše, síla osobní zkušenosti často předčí tabulky a grafy, zejména v oblasti celkového pohledu na svět [30]. Naděje a nejistota vyvolávají silné psychologické procesy, které dávají prostor podnikavcům z všemožných okultních a pseudovědeckých oblastí týkajících se posuzování charakteru. Jejich tvrzení mohouna pozadí každodenního shonu vypadat pozoruhodně konkrétně a přesvědčivě, ale nejsou. Falešný pocit, že něco hluboce poučného nám bylo sděleno astrologickým, grafologickým nebo jasnovideckým výkladem vzniká druhem poznávacího skluzu,pro něhož se vžil termín Barnumův (nebo též barnumský) efekt. Synonymy jsou
"subjektivní validační efekt" nebo "osobní validační efekt". Prvně zmíněné pojmenování odkazuje na slavného amerického showmana P.T.Barnuma, který propagoval následující heslo: "Pro každého něco mám." Jak prokázala řada studií, lidé mají sklony neustále interpretovat vágní pozitivní zobecněná tvrzení způsobem, který je vztahuje k jejich vlastnímu životu [26]
. Už jste někdy rozlomili pečivo s lístkem pro štěstí, jehož sdělení jste nějakým způsobem nebyli schopni vztáhnout ke své osobě? Fascinující na tom je, že čteme konkrétní sdělení prakticky bez vědomí, že by vznikala na základě našich asociačních procesů, místo toho je přisuzujeme schopnosti vhledu u osoby, která rozebírá naši osobnost. To není
pouhá důvěřivost.
Pramení to z přehnaného uplatňování jedné z našich nejužitečnějších poznávacích schopností
-
schopnosti vidět smysl v závalu nijak
nesouvisejících
informací, které denně přijímáme. Ve skutečnosti jsme se stali natolik
dobří ve fabulování souvislostí a scénářů z naprosto nesouvisejících informací, že
někdy vytváříme smysluplné závěry z úplných nesmyslů. Lidská povaha je tak složitá a
chování jednotliv
ce tak rozmanité, že na pozadí vždycky existuje něco, co bude
pasovat na tvrzení člověka, který nám bude věštit či o nás vypovídat. Psychologové
mají bohaté poznatky ohledně sociálních a kognitivních proměnných, díky kterým se
barnumovská obecná tvrzení zd
ají konkrétní a mající vysokou osobní výpovědní
hodnotu....

Vitamín C – mýty a fakty

VitamincV súčasnosti zažíva céčko tzv. Boom. Veľa ľudí o ňom číta na rôznych fórach, diskusiách o zdraví a podobne. Nedávno sa mi dostala do rúk kniha s názvom “Vitamín C a megaskorbická liečba” (autor: Peter Tuhársky), ktorá sa tvári vedecky a poukazuje na až neuveriteľné (priam biblické) liečebné možnosti céčkom. Dá sa povedať, že obsahuje všetky existujúce (vedecky aj nevedecky podložené) indikácie jeho využitia. Prišlo mi to ako skvelý nápad, napísať akúsi recenziu tejto knihy a tým zároveň potvrdiť alebo vyvrátiť niektoré bežne šírené tvrdenia.

Skôr než prejdem k samotnej knihe, rád by som sa zastavil pri všeobecných informáciách, ktoré sa bežne učí každý lekár, biológ, chemik, farmaceut, veterinár alebo iný vedec v rámci prírodovedných odborov.


Čo je to vitamín C? Kyselina askorbová (čo je chemický názov céčka) alebo tiež askorbát, je vo vode rozpustný vitamín, ktorý je pre život človeka nevyhnutný. Slovo vitamín samo o sebe znamená, že si telo túto látku nevie samo vyrobiť a musí ju teda prijať v potrave. V rámci živočíšnej ríše sme smoliari, okrem nás, ľudí, nemajú túto schopnosť iba dva druhy tzv. vyšších primátov, niektoré vtáky a hlodavce. Ostatné živočíchy majú enzým, ktorý je schopný biosyntézy askorbátu. Prečo to tak je, je ťažko povedať. Pravdepodobne sme túto schopnosť stratili v procese evolúcie nejakou mutáciou.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK