mimozemský život

Stehenní kost mimozemšťana na Marsu: lovci záhad jsou vzrušeni nad údajným důkazem mimozemského života

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek v angličtině:

Alien thigh bone' on Mars: Excitement from alien hunters at 'evidence' of extraterrestrial life
odkazy na překladače ZDE

 

Strojový překlad do češtiny ZDE

Článek na stejné téma v češině např. ZDE a ZDE


 

Agrosymboly: mimozemšťané nebo podvodníci?

kruhy1O žních končí nejen vegetační sezóna zrnin, ale také možnost, aby se mimozemšťané výtvarně vyjádřili způsobem sobě vlastním - tzv. kruhy v obilí (agrosymboly, crop circles, neboli CC, jak říkají znalci). Ta letošní byla mimořádně chudá; buď to posádky létajících talířů omrzelo, nebo jejich snahu zastínily jiné události tradiční "okurkové sezóny". V každém případě ale jde o fenomén, který stojí za pozornost.

 

 

Kruhy v obilí se poprvé vyskytly na počátku 70. let minulého století poblíž legendární megalitické stavby v anglickém Stonehenge. Jev se postupně šířil po celém světě a v posledním desetiletí nejsou žádnou výjimkou ani zprávy od nás. První český kruh v obilí byl zaznamenán v roce 1993 u obce Kolinec v jižních Čechách a vzbudil tehdy značný rozruch.

 

Mimozemšťané se zdokonalují

Časy, kdy se neznámí tvůrci bavili vytvářením jednoduchých kruhů, jsou už dávno pryč. Dnes se na polích objevují precizní a přitom komplikované obrazce, mezi nimiž nechybí složité fraktálové útvary či jiná grafická vyjádření matematických a fyzikálních zákonitostí. Také z estetického hlediska jsou některé současné výtvory v obilí velmi působivé.

kruhy2

 

 

obr: Náměty některých agrosymbolů souvislost s UFO přímo sugerují. Opravdu ale vypadají mimozemšťané právě takhle?

 

 

Jde opravdu o práci mimozemšťanů, jak tvrdí ufologové a lovci záhad, nebo o jakousi venkovskou obdobu městských grafitti, s nimiž mají "kruhy" překvapivě mnoho společného?

Odpůrci mimozemské hypotézy argumentují nejen tím, že příslušníky jiných civilizací u kruhů nikdo nikdy nenachytal, ale především mnoha případy odhalených podvodníků, kteří obrazce vytvářeli. V několika případech se padělatelé přihlásili sami, aby záležitost zesměšnili.

Záhadologové přesto i nadále věří, že alespoň část kruhů je pravá. Dokonce tvrdí, že je již dokáží od falsifikátů bezpečně rozeznat. Podle nich se pravý kruh pozná tak, že polehlá stébla nejsou zlomená, ale dál pokračují v růstu. Soudí proto, že padělky byly sice vytvořeny prostým udupáním, uválením a podobnými metodami, je zde však i dost kruhů, na jejichž vzniku se podílela nějaká neznámá energie.

Tyto pravé kruhy údajně mají i další pozoruhodné vlastnosti. Před vytvořením některých z nich prý svědkové viděli nad polem tajemná světla. Uvnitř obrazců se některým lidem dělá nevolno, případně mají halucinace, zatímco jiní se naopak uzdravují z neduhů, nebo prožívají zvláštní euforii. Má tu být zvýšená radioaktivita, magnetické anomálie, jsou slýchat zvláštní praskavé zvuky, hynou mouchy, neštípou komáři a podobně.

Existují mimozemšťané? Ať raději ne…

Vědci se domnívají, že objev mimozemského života může vést k ohrožení lidstva.

Teorie Velkého filtru říká, že obydlené exoplanety se dříve nebo později stanou pohromou pro Zemi


Podle názoru řady vědců existuje limit, druh bariéry, které brání vzniku inteligentního života. Říká se tomu Velký filtr. Pokud najdeme inteligentní život, bude to znamenat, že Velká bariéra je před námi, a nějaká katastrofa vesmírných rozměrů čeká na lidstvo a na mimozemšťany.

Velký filtr byl opět připomenut v polovině dubna 2014, kdy byl oznámen objev planety Kepler-186f, která se nachází v souhvězdí Labutě, 492 světelných let daleko. Je zvláštní v tom, že se jedná o první exoplanetu, která se příliš neliší velikostí od Země, a co je nejdůležitější, pohybuje se v tzv. "obyvatelné" zóně, tj. v takové vzdálenosti od své hvězdy, že může mít na svém povrchu tekoucí vodu a případně i život.

Za pomoci Velkého filtru se vědci snaží vyřešit Fermiho paradox, který zní takto: proč nemůžeme najít mimozemskou civilizaci, navzdory skutečnosti, že existují téměř stovky miliard solárních systémů, kde může být život?

Nepřítomnost seriózních údajů o existenci mimozemských civilizací naznačuje, že musí existovat nějaká bariéra, která zabraňuje vzniku vyspělé civilizace. Je možné, že od teoretické možnosti života na planetě do vývoje vyspělé civilizace, je velmi obtížný proces.

Mimozemští mikrobi v zemské atmosféře?

V britských novinách se objevil senzační titulek

„Mimozemský život byl nalezen v zemské atmosféře, říká vědec“ (1) a "Pravda je tam venku: britský vědec tvrdí, že našel důkaz mimozemského života". (2)

Tým britských vědců vedených Miltonem Wainwrightem z Oddělení molekulární biologie a biotechnologie na Universitě v Sheefieldu, zveřejnil článek v časopise Journal of Cosmology (3) o nálezu, který učinil na balónu, který se pohyboval ve výšce 27 kilometrů při posledním meteoritickém dešti Perseidů. Zachytil fragment diatom-mikroskopické jednobuněčné řasy a jiné "vzácné biologické entity", které mohly přijít na Zemi z vesmíru.

"Většina lidí předpokládá, že tyto biologické částice mohly jen vystoupat do stratosféry ze Země, ale je všeobecně známo, že částice takové velikosti se nemohou zvednout ze země do výšky, řekněme, 27 km. Jedinou známou výjimkou jsou násilné sopečné erupce, ale k tomu nedošlo v průběhu tří let, kdy jsme shromažďovali," uvedl Wainwright. (4)

Z toho vyvozuje, že "v případě neexistence mechanismu, který by velké částice mohl dopravit do stratosféry, lze pouze konstatovat, že biologické entity pochází z vesmíru. Došli jsme k závěru, že život neustále přichází na Zemi z vesmíru, že život není omezen na tuto planetu, a téměř jistě nepochází ze Země."

Wainwright a jeho kolegové upozorňují na to, že jsou nutná všechna opatření, aby se zabránilo možné kontaminaci naší planety cizími mikroorganismy, třeba cestou ledu z komety.

Můžeme být na pokraji katastrofy ze sci-fi rokánu Kmen Andromeda? (5)

 

Článek vyvolal oprávněné diskuse a polemiky. Navíc existují dvě klíčová podezření na mystifikaci.

Exoměsíce a mimozemský život

 

Mohl by být život na tzv. exoměsících, tj. přirozených satelitech obřích planet v cizích soustavách? Či naopak by nám exoměsíce mohly pomoci nalézt život na samotných exoplanetách?  Právě na exoměsíce a mimozemský život bych jsem se chtěl zaměřit tomto článku.

Ž i v o t   n a   e x o m ě s í c í c h ?

Před časem se na blogu idnes objevil článek kolegy blogera Pavla Dudra, který se zamýšlel na možností existence života na exoměsících obřích planet pohybující se  v zóně života cizích hvězd. Tento jeho článek vyzněl zcela kategoricky, že nikoliv. Měsíce mají v důsledku slapových sil vázanou rotaci, to znamená, že k planetě nastavují stále jednu stranu a tudíž se jedna otočka kolem osy rovná jednomu oběhu. Vzhledem k tomu, že jeden oběh satelitu trvá i několik dní, působí to velice nepříznivě na teploty na povrchu tělesa, které se tak například i na našem Měsíci pohybují od 130C ve dne a -170o.  Životu by nepomohlo ani to, kdyby těleso obíhalo velice blízko planety. To proto, že slapové síly by působili takovým způsobem, že by odsály vodní páry i atmosféru. Těmto názorům se nedá nic vytknout. Ovšem zeptal bych se trochu jinak: je vázaná rotace těles skutečně zákonitá?

Celý zdroj článku http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/249926/Exomesice-a-mimozemsky-zivot.html

 

 

Pozemský život je prý na špici vývoje života ve vesmíru. Fakt?

 

Kdo sleduje diskuzi vědců kolem života ve vesmíru, musí si připadat jako na houpačce. Jeden řekne to a jiný ono. Nedávno se tak nechal slyšet jistý Dimitar Sasselov, že naše lidstvo je prý na špici vývoje života ve vesmíru.

Sasselov je harvardský astronom původně z Bulharska, který nyní pracuje na Harvardské univerzitě a mimo jiné se podílí na práci kosmického dalekohledu Kepler, hledající exoplanety. V posledních dnech média zaplavily zprávy, že tento vědec přišel se zajímavým objevem. Současné pozemské lidstvo je prý na špici vývoje života ve vesmíru. Jak na to přišel? Vychází z toho, že 90 procent hvězd v galaxii je malých a nebo mladých na to, aby se u nich dokázala zformovat planeta, na které by mohl vzniknout život. Se zbývajícího množství hvězd mají Zemi podobné planety v obyvatelné zóně pouze dvě procenta. Z toho vyplývá, že života na pozemské úrovni musí být v galaxii hodně málo. A je tak i prý málo pravděpodobné, že by někde existovala civilizace vyspělejší než tady. (zdroj: http://www.ivesmir.eu/2012/02/zivot-ve-vesmiru-jak-to-tedy-je, wikipedie). Hold co se dá dělat, asi v tom vesmíru budeme přece jen sami.

Po stopách životonosných meteoritů

 

To, že život je rozšířen takřka po celém vesmíru, je názor, ke kterému se stále přiklání víc a víc vědců. A jednou z velice pravděpodobných hypotéz, vysvětlující vznik života na planetách, je tzv. „panspermie“. Pojďme si o ní říci něco víc.

Murchison.jpgHypotéza panspermie říká, že život na jednotlivých planetách se může vesmírem šířit  pomocí kosmických spór, které se tam zanesou za pomocí vesmírného materiálu od jinud (meteority, komety apod.). A není to zas tak nová věc. O něčem podobném přemýšlel už řecký filozof Anaxagoras v 5. století před naším letopočtem. V moderní době se touto teorii podrobněji zabývali takoví vědci, jako Švéd Jöns Jacob Berzelius, Lord Kelvin, Němec Hermann von Helmholtz, Svante Arrhenius (viz článek  Významní vědci se vyslovují pro život ve vesmíru) či Sir Fred Hoyle. A nedávno tuto hypotézu podpořil i tým vědců z NASA, vedený Michaelem Callahanem, který zkoumal uhlíkové sloučeniny z meteoritů. Přišel na to, že meteority obsahují adenin a guanin - dvě základní nukleové báze, jež jsou základem pro DNA. Kromě toho tam objevili i další chemikálie, které hrají roli v biologických procesech, například xantin nebo hypoxantin (zdroj:Život přišel z vesmíru, dokazuje NASA analýzou meteoritů)

 

Je to hypotéza velice zajímavá, která překonává skeptiky neustále omílanou věc, tedy složitost života. Tito lidé, kteří jsou skeptičtí ke vzniku života mimo Zemi, tvrdí, že život je tak složitý, že je málo pravděpodobné, že by se to tak měl zopakovat i jinde. Rádi ho pak například přirovnávají k písmenkům, z nichž je velice malá pravděpodobnost, že by se dokázala náhodně poskládat například do anglického slovníku. Tento osamocenionistický názor na vznik života ve vesmíru se však dá překonat dvěma způsoby. Jednak je to zákon opakování. Jestliže někde něco jde, je pravděpodobné, že na stejném či obdobném principu se to dokáže vytvořit i někde jinde. A druhý způsob je právě hypotéza „panspermie“. To proto, že i kdyby skutečně život vznikl před miliardami let na jednom jediném místě v galaxii, kosmické spóry se postarají o to, aby ho v dalších milionech a miliardách let rozšířili po celé galaxii. A pokud se dostanou na místo s příznivými podmínkami, zapustí tam svoje kořeny a rozšíří se tak život i tam.

Celý zdroj článku http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/245988/Po-stopach-zivotonosnych-meteoritu.html

 

Jak mapovat multivesmír

Originál je jen jeden a ten náš vždy zdarma

http://postbiota.org/pipermail/tt/2009-May/004968.html

odkazy na překladače ZDE

v češtině pak video

Brian Greene o teorii strun

 

 

Einstein by se divil
 
Zamyšlení nad knihou Briana Greenea Elegantní vesmír
Jiří Chýla
Centrum částicové fyziky,Fyzikální ústav AV ČR
 
 
 Brian Greene Struktura vesmíru
 

 

Svět potřebuje zažít pořádný šok!

autor: Libor Čermák

Je rok 2012. Svět se ještě nevzpamatoval z jedné krize a už začíná upadat do další. A není to jen krize ekonomická. Skoro až se chce říci: „Něco je shnilého ve státě pozemském.“

Ať už je to ona již zmíněná ekonomická situace nebo životní prostředí, morální hodnoty, ale i vztahy mezi lidmi. Nejmarkantněji to je to vidět buď na národnostní problematice nebo na vzájemných vztazích mezi tzv. „horní“, „střední“ a „nižší vrstvou“. Jako kdyby si lidé vůbec neuvědomovali, že všichni jsme jen a pouze členy jednoho pro nás společného živočišného druhu, jenž se nazývá„homo sapiens“. Vše dohromady to má za důsledek úpadek společnosti, jenž se nejvíc promítá právě do morální a do ekonomické roviny. Výsledkem je propletenec nazývaný „krize“. My ji pak nejcitelněji vnímáme právě na poli ekonomickém. Díky tomu všemu většina lidí ztrácí naděje, což řešení oné krize nahání jen do slepých uliček.

 

Ekonomové pak přicházejí s nejrůznějšími teoriemi, jak to celé řešit. Ať už to jsou tzv. „škrty“, či „braní bohatým“ nebo „ožebračování chudých“. Ale jak se zdá, zatím žádná z nabízených variant se nejeví jako ten správný lék. To mne přivádí k myšlence, že celý problém je daleko hlubší, než jen na rovině ekonomické. Dokonce se domnívám, že i ty masivní demonstrace proti poměrům a revoluční kvasy, které v současné době probíhají po celém světě (arabském, evropském, americkém , ruském a i jinde), a to i kdyby byly úspěšné, je to pořád jen slabý lék. Dle mého názoru je především třeba zásadním způsobem změnit myšlení lidí, a to rovnou na celé planetě. A to nejlépe tak, aby tato změna myšlení ovlivnila i vnímání samotného postavení člověka v univerzu jako takového.

 

Celý zdroj článku http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/238721/Svet-potrebuje-zazit-poradny-sok.html

Objevy planet v zóně života se množí

Není to tak dávno, kdy se mezi vědci spekulovalo, zda jsou i někde jinde ve vesmíru planety. O to víc spekulací tehdy doprovázela ta hypotéza, zda tam jinde může být někde i život. A dnes?

První exoplaneta, u hvězdy 51 Pegasi vzdálené 50 světelných let, byla kanadskými vědci objevena v roce 1988 a potvrzena švýcarskými vědci v roce 1994. Planeta má hmotnost 46 procent Jupitera a nalézá se ve vzdálenosti 0,05 astronomických jednotek (1 AJ= vzdálenost Slunce Země) od své centrální hvězdy. Z toho vyplývá, že tato planeta není pro vznik života vhodná, a i o to víc, že se jedná o plynného obra. A zřejmě proto, že se nalézá v souhvězdí „Pegas“, tak už má své neoficiální jméno inspirované řeckou mytologií. A to „Bellerophontes“, což je nevlastní syn korintského krále Glauka, kterému bohové seslali okřídleného koně Pegasa.

A pak to šlo s objevy dalších exoplanet jako jezdícím páse. Díky nejmodernějším vědeckým zařízením, jako jsou například spektrograf HARPS z Evropské jižní observatoře nebo dalekohled Kepler z NASA a mnohé další. Dnes se počet planet objevených mimo sluneční soustavu počítá již na tisíce. Je to úžasné, když sledujeme to, jak to, co ještě v 90. letech patřilo do říše snů, je dnes naprostou součásti našich znalostí o vesmíru.

Celý zdroj článku: http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/234875/Objevy-planet-v-zone-zivota-se-mnozi.html

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK