Lidské tělo

Zázrak z Brna na genitální vředy, zácpu i radioaktivitu

Svět je zachráněný! Konečně existuje lék na všechny choroby, který navíc čistí vodu, vysává negativní energii, zkracuje menstruaci, ruší radioaktivitu, rostou po něm houby, bělí prádlo, aktivuje třetí oko, odnaučuje psy štěkat, rozkládá kovy a likviduje genitální vředy. Je to "diamantová voda," upozornila mě na ni Veronika a já jsem se rozhodla její poselství šířit dál. Svět teď bude jiný. Všude budou jen šťastní lidé s krásnou aurou, v čistých rybnících budou žabky kvákat radostné "děkuji," a i slunce jistě začne víc zářit.

Diamantová voda vznikla díky jakémusi přístroji, který do obyčejné vody vložil nějaké kódy. Voda je samonásobitelná. Taky je zdarma a každý, kdo si pořídí jen deci tohohle zázraku, si ho pak může množit doma.

Je to jednoduché - lahvičku s diamantovou vodou postavíte vedle lahve s obyčejnou vodou z kohoutku a ona se z ní stane diamantová! Taky je možné nádobku s diamantovou vodou zatavit, dát do nádržky záchodu a ona se pak při každém spláchnutí bude šířit do kanalizace, vod, řek, moří a zachrání zemi! Někteří dobří lidé ji chodí taky lít do rybníků, aby její zázračné účinky pomohly přírodě.

"...vozím ji do pěti rybníků v okolí bydliště. Už za týden po první dávce vypadala hladina úplně jinak – tam, kde byla souvislá plocha řas a nečistot, bylo za týden vidět mnohem víc vodu, řas hodně ubylo. Tam, kde hladina byla čistší, se za týden rýsovalo dno. Pak to vše zamrzlo a zapadlo sněhem. Na jaře jsem viděla, jak hladiny září a zbytky nečistot jsou shromážděny v zákoutích u břehu. Plno ryb a žab. Slyšela jsem správně to žabí DĚKUJI?"

 
To nejdůležitější jsou ale léčebné účinky vody. Poté, co se do vody vloží úmysl, tedy vysloví se přání, jak by měla fungovat, začne mít právě ty účinky, které si přejete.

Jsou náboženské zážitky jen vedlejším účinkem chemie mozku?

Vědci ve Philadelphii se zabývají zkoumáním oblastí mozku, které jsou aktivovány během meditace. Lékaři na univerzitě v San Diegu a v Severní Karolíně studují, jak mohou epilepsie a jisté halucinogenní drogy vyvolávat náboženská zjevení. V Kanadě neurovědci používají speciálně upravené přílby, které vyvolávají "duchovní" zážitky u světských lidí.

Tato práce je součástí snahy vědců po celém světě lépe porozumět náboženským prožitkům, změřit je nebo dokonce reprodukovat.

Pomocí účinné mozkové zobrazovací techniky vědci zkoumají to, co mystikové nazývají nirvána a co křesťané popisují jako stav boží milosti. Vědci se ptají, zda je možno vysvětlit spiritualitu ve smyslu neuronových sítí, neurotransmiterů a chemie mozku.

Co vytváří ten transcendentální pocit jednoty s vesmírem? Výzkumníci naznačují, že by to mohla být snížená aktivita v temenním mozkovém laloku, která pomáhá při regulaci fyzické orientace a vnímání vlastního já.

Jakým způsobem vzbuzuje náboženství božské pocity lásky a soucitu? Snad je to díky změnám v předním laloku způsobeným zvýšeným soustředěním během meditace.

Proč mají mnozí lidé hluboký dojem, že náboženství změnilo jejich život? Snad na základě duchovních praktik aktivují spánkový lalok, který dává zážitkům osobní význam.

"Mozek je nastaven takovým způsobem, aby měl duchovní zážitky a náboženské prožitky," říká Andrew Newberg, philadelphský vědec, který napsal knihu"Proč Bůh neodejde". "Pokud nedojde k zásadní změně v mozku, náboženství a spiritualita tady zůstanou ještě hodně dlouho," říká. "Mozek je předurčen k tomu, aby měl tyto prožitky, a proto tolik lidí věří v Boha," dodává.

Tyto studie mohou dosahovat nejodvážnější hranice ve výzkumu mozku. Ale v závislosti na naší náboženské víře to také může být poslední kapka. Neboť zatímco Newberg a další vědci tvrdí, že se snaží překlenout propast mezi vědou a náboženstvím, mnozí věřící jsou uraženi představou, že Bůh je výtvorem lidského mozku a ne naopak.

AUTIZMUS

autismUž ani neviem ako dlho sa my, ale aj iné stránky venujeme téme očkovanie-autizmus. Iste sme si všetci toho o očkovaní prečítali naozaj dosť a, povedzme si úprimne, poniektorí máme toho už po krk.

Čo som si osobne všimol , vždy keď je nejaká stránka o autizme a očkovaní, nikdy nikde nie je možné nenatrafiť na nejakú kapitolu, kde by sa autizmus rozoberal samostatne ako chorobná jednotka z aspoň trochu vedeckejšieho hľadiska. Vždy sa to okresalo na citácie mamičiek :,, boli sme očkovať a o tri dni diagnostikovali mojej dcérke autizmus .“

Takže, učebnicový príklad Post hoc, ergo propter hoc, v preklade Potom, teda preto… Preto som sa rozhodol niečo málo spísať o autizme ako takom, bez vplyvu antivax trendu, módy a fanatických emócii. Samozrejme čo najviac evidence based medicine.

Vědci prověřili drahá homeopatika. Závěry jsou šokující

Vědci prověřili drahá homeopatika. Závěry jsou šokující  - anotační fotoÚčinnost homeopatik je nulová, takový je závěr nejnovější česko-francouzské studie, založené na kombinaci počítačových simulací. V ředěných roztocích, které právě homeopatie využívá, hrají jednotlivé složky „každá sama ze sebe“ a žádné efekty se neprojevují, potvrdily simulace.

„Ukazuje se, že vliv iontů solí je krátko dosahový a ani nepřekročí vlastní přímý obal," říká jeden z autorů výzkumu český vědec Pavel Jungwirt. Ten společně se svou francouzskou kolegyní vyvrátil představu lidí o tom, že homeopatika dlouhodobě působí na lidské zdraví.

Bullshithunter: Mlieko, prekyslenie a rakovina

kravaUž minule sme písali o tom, že celé slávne “prekyslenie” (teória že PH zo stravy nám rozhadzuje PH v tele) je len veľký šarlatánsky mýtus. Nepokryli sme však túto tému dokonale, takže sa k nej ešte vrátime. A trošku sa pozrieme aj na vegánskeho šarlatána Campbella, autora známej čínskej štúdie a jeho “výskum o mlieku”.

Veľmi obľúbeným bubnovaním na poplach z radov šarlatánov ako sú Tepperwein, Young, ale aj Campbell, je odvolávanie sa na to, že práve mliečne výrobky, ktoré dnes tvoria veľkú časť jedálnička u mnohých ľudí, sú to najhoršie.

Odvolávajú sa pri tom buď na tvrdenia o tom, že mliečne výrobky a mlieko nám znižujú PH(teória o prekyslení a alkalickej strave), alebo, že mliečne produkty spôsobujú rakovinu(Campbellov boj za “liečbu rakoviny vegánstvom”).

Vakcinácia proti chrípke chráni pred akútnym infarktom myokardu

Od roku 2009 sa objavujú správy, že pacienti, ktorí boli očkovaní vakcínou proti chrípke, majú znížené riziko výskytu akútneho infarktu myokardu. Predchádzajúce epidemiologické štúdie ukazovali, že chrípka je spojená so zvýšeným rizikom celkovej úmrtnosti a počtom hospitalizácii pre kardiovaskulárne choroby. Tiež ukazovali na zvýšený výskyt hospitalizácii pre akútny infarkt myokardu počas chrípkovej sezóny. Výsledky dosť presvedčivo poukazovali na zníženie rizika pre očkovaných ľudí s už stanovenou diagnózou kardiovaskulárneho ochorenia, menej presvedčivé dôkazy boli pre ľudí dovtedy bez známeho kardiovaskulárneho ochorenia. Miera zníženia rizika sa pohybovala od 20 % do 48 %.

Stručná historie bylinářské medicíny - Tibetská bylinářská medicína

Tibetská bylinářská medicína má svůj původ v místní lidové tradici (známé jako Bon), jejíž počátky leží ve 3. tisíciletí př.n.l. a která byla formálně zaznamenána lékařem Xiepu Chixi na dvoře tibetského krále Niechi Zanpu v roce 126 př.n.l.

Prvky tradiční čínské a indické (áyurvedské) medicíny byly doplněny až později. Áyurveda měla na tibetskou medicínu největší vliv. Indická medicína se do Tibetu dostala roku 254 návštěvou dvou indických lékařů. Během následujících století několik indických lékařů v Tibetu tyto znalosti obnovilo a rozšířilo.

Největší vliv z Indie do Tibetu pronikl v období přijetí buddhismu jako státního náboženství Tibetu. K tomu došlo během sjednocení Tibetu za vlády krále Songzana Ganbua (618 - 652). Buddhismus měl pro rozvoj indické medicíny v Tibetu velký význam. Áyurvedské principy, zejména princip tří doša (základních sil), se staly základem zkoumání a léčbu onemocnění těla. Buddhismus představoval důležitou duchovní součást léčby.

Legenda, jak se tibetská tradiční medicína dostala do Tibetu, souvisí s příběhem "Život velkého lékaře Yuthoga Yontena Gonpoa", jíž přeložil a uvedl ve své knize "Tibetská medicínaRechung Rinpoche. Podle legendy Tara (buddhistický bůh soucitu, který bývá ztotožňován s čínským bohem dobra Guan Yin) přikázal dvěma známým indickým lékařům, kteří se později stali nesmrtelnými, aby se vydali do Tibetu a učili místní lid svým dovednostem.

Stručná historie bylinářské medicíny - Kořeny áyurvedského systému lékařství

Áyurvedský systém lékařství a bylinářské medicíny v Indii má své kořeny ve 3. tisíciletí př.n.l. v himalájském pohoří. Podle legendy se v jedné himalájské jeskyni setkali nejmoudřejší muži Indie, kteří hovořili o svých léčebných uměních. Tito muži přicestovali z různých částí Indie a přinesli s sebou domorodé znalosti léčivých bylin, které se dosud předávaly ústní tradicí. Na tomto velkém setkání své znalosti spojili do společného díla, které nazvali "Áyurveda" (sanskrtské slovo "ayus" znamená "život", slovo "veda" znamená "poznání").

Áyurvedský systém poznání se předával ústní tradicí z učitelů na jejich žáky po další tisíce let. Poznání postupně rostlo, jak každý áyurvedský lékař doplňoval vlastní poznatky a zkušenosti. V 1. století našeho letopočtu áyurvédský systém zapsal lékař Charaka. V té době, stovky let před zrozením evropské medicíny, áyurvedská medicína měla specialisty v psychiatrii, pediatrii, gynekologii, v ušním, nosním a krčním lékařství, v oftalmologii (očním lékařství), v chirurgii, toxikologii a na těhotenství.

Áurvedský systém zřejmě předcházel všem ostatním lékařským tradicím, zřejmě včetně čínské medicíny. Dokonce před uvedeným legendárním setkáním se znalosti bylin a bylinářské medicíny šířily z Indie do celého světa. Semena některých rostlin z Indie byla nelezena také v hrobkách egyptských faraónů. Cestovatelé přenášeli znalosti o indických bylinách přes Tibet do Číny. Arabové obchodovali s indickými bylinami ještě před vznikem islámu. V době krále Šalamouna královny ze Sáby Izraelité nakupovali indické byliny a koření.

VITAMÍN C - Mýty vs. fakty

V súčasnosti zažíva céčko tzv. Boom. Veľa ľudí o ňom číta na rôznych fórach, diskusiách o zdraví a podobne. Nedávno sa mi dostala do rúk kniha s názvom “Vitamín C a megaskorbická liečba” (autor: Peter Tuhársky, link 1), ktorá sa tvári vedecky a poukazuje na až neuveriteľné (priam biblické) liečebné možnosti céčkom. Dá sa povedať, že obsahuje všetky existujúce (vedecky aj nevedecky podložené) indikácie jeho využitia. Prišlo mi to ako skvelý nápad napísať akúsi recenziu tejto knihy a tým zároveň potvrdiť alebo vyvrátiť niektoré bežne šírené tvrdenia.

Skôr než prejdem k samotnej knihe, rád by som sa zastavil pri všeobecných informáciách, ktoré sa bežne učí každý lekár, biológ, chemik, farmaceut, veterinár alebo iný vedec v rámci prírodovedných odborov.


Čo je to vitamín C? Kyselina askorbová (čo je chemický názov céčka) alebo tiež askorbát je vo vode rozpustný vitamín, ktorý je pre život človeka nevyhnutný. Slovo vitamín samo o sebe znamená, že si telo túto látku nevie samo vyrobiť a musí ju teda prijať v potrave. V rámci živočíšnej ríše sme smoliari, okrem nás ľudí nemajú túto schopnosť iba dva druhy tzv. vyšších primátov, niektoré vtáky a hlodavce. Ostatné živočíchy majú enzým, ktorý je schopný biosyntézy askorbátu. Prečo to tak je, je ťažko povedať. Pravdepodobne sme túto schopnosť stratili v procese evolúcie nejakou mutáciou.
Vitamín C je kofaktorom viacerých enzýmov v tele (čo znamená, že bez neho by tieto enzýmy nemohli plniť svoju funkciu) a má významný vplyv na tvorbu kolagénu. Medzi veľmi známe účinky patria antioxidačné vlastnosti – inhibuje oxidáciu iných molekúl, čo je dôležité keďže nedostatok antioxidantov (nielen céčka, ale aj vitamin E, glutatiónu, niektorých enzýmov atď.) spôsobuje oxidatívny stress, čo vedie k poškodeniu buniek.
Ak je céčka veľmi málo až žiadne (avitaminóza) vzniká ochorenie skorbut, ktoré sa prejavuje únavou, letargiou, bolesťami kĺbov, svalov, krvácaním (často z ďasien), poruchou hojenia, psychickými, neurologickými zmenami a v prípade neliečenia až smrťou. Našťastie je v súčasnosti veľmi zriedkavé. Existujú názory, že chronický nedostatok céčka je jednou z príčin aterosklerózy (link 2). Existujú štúdie, ktoré poukazujú na súvis mierne zvýšenej hladiny céčka so zníženým rizikom kardiovaskulárnych štúdií, no je potrebný ďalší výskum na jednoznačné závery (link 3). Terapeuticky sa používa iba ako prevencia skorbutu (dostatok céčka je v potrave, samozrejme, za predpokladu, že máme pestrý jedálniček), ako adjuvantná terapia sa používa pri rôznych, najmä infekčných ochoreniach, avšak sám o sebe ich nelieči!!!

Tak prejdime k veci! Celá knižka je pomerne dlhá a venuje sa rôznym témam, od histórie, medicíny, chémie až po biológiu, takže nie je v mojich silách nejako komplexne sa vyjadriť ku všetkému. Podrobnejšie rozoberiem iba medicínsku stránku. Celá kniha sa zameriava na intravenózne podanie megadávok Céčka, až okolo 30 g, a to aj pri terapii bežnej nádchy či chrípky. Len pre porovnanie, podľa WHO je odporúčaná denná dávka pre dospelého muža 90 miligramov, pre ženu 75 miligramov. Dávka sa zvyšuje v tehotenstve, niektorí odporúčajú zvýšiť dávku u fajčiarov atď. ale to stále ani zďaleka nedosahuje takéto megadávky.

Stručná historie bylinářské medicíny - Čínská bylinářská medicína

Čínská bylinářská medicína má tradici, která sahá až do 3. tisíciletí př.n.l. Objev léčivých bylin je v Číně připisován legendárnímu císaři Shen Nungovi (3000 let př.n.l.). Shen Nung je považován za otce čínského zemědělství. Podle legendy vyzkoušel na sobě stovky léčivých bylin a popsal jejich léčebné vlastnosti pomocí pojmů jako "han" (studený), "jeh" (horký), "wen" (teplý) a "liang" (chladný).

Znalosti bylinářské medicíny se ve starověké Číně původně předávaly z generace na generaci ústní tradicí. Nejstarší písemné záznamy se objevily koncem dynastie Shang (asi 1200 př.n.l.). Tyto písemné záznamy, označované jako Věštecké nápisy na kostech, byly nalezeny v posledním hlavním městě dynastie Shang, poblíž dnešního města Anyang v provincii Henan. Starověcí Číňané původně používali kosti pro různé záznamy o lovu, bitvách, počasí, slavnostních dnech a podobně. Ve Věšteckých nápisech lze nalézt také záznamy o nemocích, léčivech a léčebných metodách.

V dalším tisíciletí Číňané začali používat guinejská prasata pro testování léčebných a jedovatých vlastností různých bylin. Shromáždili tak postupně praktické znalosti odpovídající dnešním farmakologickým kategoriím, toxicitě a smrtelným dávkám různých bylin.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK