informace

Michael Shermer: Souprava na detekci nesmyslů

„Když jsme vyrůstali, bývali jsmě poměrně důvěřivými, věřili jsme téměř čemukoli, co nám lidé říkali, především autoritám, dospělým, učebnicím, politikům, televizi, youtube, internetu. Je to celé moře informací, které nás zaplavuje a jak můžete poznat rozdíl mezi tím, co je pravdivé a co není? Jak to poznáte? ... “smiley

Děkujeme opět čtenáři Petrovi za tip yes

Peníze: Svět podle Googlu

Google se už dlouho etabluje jako král internetu. Nejenže je jednou z nejúspěšnějších světových společností, ale patří i k několika málo firmám, které se mohou právem pyšnit tím, že změnily svět. Pohovoříme si s řadou lidí, kteří tvrdí, že jim Google změnil život, a někdy překvapivým způsobem.

 

 

 

Nebezpečné „lajky“

Těžba dat se co nevidět stane mnohem lukrativnější než těžba drahých kovů – nastane éra, kde budou informace nad zlato

Z tlačítka „líbí se mi“ se stal digitální otisk 21. století, s jehož pomocí lze sestavit psychologický profil uživatele.

Ne každý na veřejnosti otevřeně mluví o své sexuální orientaci, víře či politickém přesvědčení. Britští vědci z univerzity v Cambridgi v rámci obsáhlé studie zjistili, že ani nemusí. Chování v kyberprostoru totiž tyto často choulostivé informace vyzradí za nás – a to s docela velkou přesností.

Konkrétně jde o užívání populárního facebookového tlačítka „lajk“ anebo „líbí se mi“. Facebooku bezstarostně každý den svěřujeme, které pořady sledujeme v televizi, jakou hudbu posloucháme, o která média se zajímáme i to, kam chodíme po práci na skleničku. Jenže z tlačítka „lajk“ se stal digitální otisk 21. století, s jehož pomocí lze vystopovat dokonce i to, jak vysoké máme IQ.

 

Éra skleněného uživatele

Odborníci z cambridgeského centra psychometriky pomocí, jak říkají jednoduchého algoritmu, prozkoumali téměř šedesát tisíc amerických uživatelů oblíbené sociální sítě. A zjistili, že pouze na základě toho, co se jim on-line v minulosti líbilo, lze velmi přesně určit nejen již zmíněnou sexuální orientaci, preferované náboženství či to, koho volí, ale třeba také to, zda je uživatel se svým životem spokojený anebo jestli užívá nějaké návykové látky.

JAK SE LÉPE ROZHODOVAT

Dokumentární film o procesu rozhodování, jak ho lze vylepšit, co vše musíme brát v úvahu při každém rozhodnutí. Teorie vyhlídek - vysvětluje naše jinak iracionální rozhodnutí na základě odvážnějších rozhodnutí při pocitu ztráty, jak často a moc si zpětně racionalizujeme naše jinak špatná rozhodnutí? Priming - jak se nám dostávají do podvědomí různé informace a jak i drobnost změní naše chování a náhled na okolí. Na závěr perlička - může naše rozhodnutí mít souvislost s informacemi, které bychom vlastně neměli mít. Informacemi z budoucnosti?

JAK SE LÉPE ROZHODOVAT from GoschaTV on Vimeo.

Američané nevěří internetu. Jenže alternativy nám docházejí.

Internetoví uživatelé v USA mají strach z virů, podvodů i rozpadu partnerských vztahů. Co s tím, když při sledování televize zase hloupnou?

Překvapivých 98 procent Američanů nevěří informacím na internetu. Vyplývá to z aktuální studie analytické společnosti Harris Interactive. Podle tiskové zprávy firmy existují hned čtyři důvody, proč za velkou louží pochybují o digitálním obsahu: 59 procent respondentů odrazuje příliš mnoho reklam, 56 procent se obává, že jsou informace zastaralé, 53 procent se domnívá, že informace na internetu jsou účelové, a 43 procent zpochybňuje obsah neznámých stránek a fór.

Studie rovněž odhalila, že 94 procent dotázaných věří, že „se mohou stát špatné věci, když budou jednat na základě nepřesných informací, které nalezli on-line“. Mají strach z počítačových virů, podvodů, ztráty peněz, hodnověrnosti, a dokonce i rozpadu partnerského vztahu.

Eli Pariser: Pozor na internetové "informační bubliny"

 

Webové společnosti se snaží ze všech sil přizpůsobit své služby (včetně zpráv a vyhledávačů) co nejlépe našim potřebám, což přináší jeden nechtěný a nebezpečný důsledek: Jsme uzavřeni v "informační bublině" a zůstáváme nedotčeni informacemi, které nás mohou stimulovat a rozšířit naše obzory. Eli Pariser uvádí mnoho důvodů, proč mohou tyto personalizace být špatné pro nás samotné i pro demokracii.

Translated into Czech by Jiřina Laburdová
Reviewed by Martin Francis Gilbert Mášik

 

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK