imunita

Kanadský profesor Scott Napper propaguje pojídání holubů z nosu

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek vydaný 25.4. 2013 v angličtině:

Picking your nose and eating it may be good for you

Strojový překlad do češtiny ZDE

 

Článek na stejné téma v češtině najdete ZDE

 

Obr. zdroj


 

Jak stres ovlivňuje orgány našeho těla

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek v angličtině:

Stress puts double whammy on reproductive system

Chronický stres vede k poklesu libida i plodnosti. Vědci z University of California, Berkeley uvádějí, že stres zvyšuje hladinu stresového hormonu-kortizol, který inhibuje pohlavní hormon, dochází k potlačení počtu spermií. Nový výzkum objevil další vliv stresu a to přímo v mozku na reprodukční hormon s názvem „gonadotropin inhibitor hormonu" -GnIH. Hormon brzdí přímo produkci GnRH (gonadotropin-releasing hormone). Oba hormony (GnRH , GnIH) působí na reprodukční systém tlumivě.

 


Strojový překlad do češtiny ZDE

Článek na podobné téma v češině  ZDE


 

 

Co vyvolává rakovinu?

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

Když mudr-ci u někoho „diagnostikují“ rakovinu znamená to, že v jeho těle došlo k nerovnováze mezi výkonností imunitního systému a počtem rakovinových buněk. Jinými slovy, něco poškodilo jeho imunitní systém nebo něco způsobilo tvorbu příliš velkého množství rakovinových buněk, které přetížený imunitní systém nestíhá likvidovat.

 

Celý text najdete  ZDE


 

 

Až příliš reálný návod, jak vyšlechtit nadčlověka

Prasata pochrochtávající ve stájích americké biotechnologické firmy Revivicor vypadají na první pohled jako normální pašíci. Snad jen jejich „chlívek“ se mnohem více podobá laboratoři než běžné stáji. Prasata z Revivicoru jsou nejčistší prasata na světě. V jejich těle nenajdeme jedinou bakterii nebo virus.

Vědci je drží ve sterilních podmínkách, aby mohli buňky z jejich slinivek transplantovat pacientům s těžkou cukrovkou a neohrozili je přitom nějakou infekcí. Buňky obyčejného prasete by lidský imunitní systém okamžitě rozeznal jako cizí a nekompromisně by na ně zaútočil. Transplantovaná tkáň obyčejného prasete by zanikla dřív, než by stačily v diabetikově organismu vyloučit inzulin a korigovat cukrovku.

Buňkám nejčistších prasat světa nic takového nehrozí. Jsou tak trochu „polidštěná“. Vědci vnesli do jejich dědičné informace lidský gen a ten nežádoucí odmítavou reakci lidské imunitní obrany potlačí. Pacient dokáže díky tomu uzavřít s prasečími buňkami „imunitní příměří“. Prasečí slinivka mu na oplátku vyrobí inzulin a uleví od cukrovky.

Dostávajú deti príliš veľa vakcín? Odpoveď je: Nie.

 Jedným z argumentov antiočkovacej kampane je tvrdenie, že deti dostávajú príliš veľa vakcín, čo oslabuje ich imunitný systém. Veľmi zrozumiteľne vysvetľujú neopodstatnenosť tohto tvrdenia Dr.Mark Crislip (Portland, Oregon, USA) a Dr. Stephen Barrett (North Carolina, USA) v článku, ktorý v preklade uvádzame nižšie. Časť o povinnom očkovaní na Slovensku je doplnená zo slovenských zdrojov.

Originál článku môžete nájsť tu: Zdroj:http://www.quackwatch.com/03HealthPromotion/immu/too_many.html

Dostávajú deti príliš veľa vakcín? Odpoveď je: Nie.
Niektorí oponenti očkovania sa snažia tváriť, že nie sú proti očkovaniu, ale veria, že naraz by malo byť podávaných menej vakcín a že obdobia medzi jednotlivými očkovaniami (očkovacie schémy) by mali predĺžené.

Vakcíny dodávajú do tela len malé množstvo antigénu (látky, ktorá vyvoláva imunitnú protilátkovú odpoveď), alebo geneticky oslabené patogény, ktoré sa množia oveľa pomalšie a počas kratšej doby oproti ich ochorenie-vyvolávajúcim proťajškom. Výsledkom je, že telo „vidí“ akurát dostatočné množstvo antigénu na to, aby produkovalo protilátky, a to bez toho, aby muselo byť exponované plnej infekcii s trvaním 7 a viac dní. Napríklad, pri infekcii hepatitídou B je organizmus exponovaný 1100 mikrogramom antigénu za hodinu týždenne, vakcinácia proti hepatitíde B „dodá“ do organizmu celkovo (teda všetky tri dávky spolu) 30 mikrogramov antigénu (1). Ak by teda vakcíny mali na svedomí údajné ochorenia vyvolávajúce účinky v dôsledku príliš veľkého množstva podaných antigénov, nákaza ochorením, proti ktorému sa očkuje, by potom znamenala vznik oveľa závažnejších komplikácií ako vakcinácia.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK