hvězda

Běsnící Slunce

solar1V posledních dnech astronomové zaznamenali už třetí mohutnou bouři na Slunci - po té ze středy 9. září následovala hned další následující den a třetí v sobotu 13. září. Sluneční erupce mohou za určitých okolností způsobit výpadky telekomunikací, elektrických sítí a možná i zdravotní a psychické problémy citlivějších jedinců.

 

 

 

Přestože maximum sluneční činnosti mělo odeznít už před dvěma lety, naše hvězda zůstává stále neklidná. Ne každá z erupcí nás ohrožuje; nebezpečné jsou jen takové, které vystřelí proud nabitých částic směrem k Zemi. To se v posledních dnech Slunci podařilo hned třikrát za sebou a NASA oznámila, že erupce spadají do kategorie X - tedy nejsilnější.

solar5

 

 

obr: Pohled zblízka na sluneční bouři. Elektricky nabité částice plazmy se pohybují podél magnetických siločar

Foto: NASA

 

 

Důsledky ze středeční erupce se projevily ve čtvrtek v noci, kdy došlo k rozkolísání zemského magnetického pole a zesílení polární záře, která byla k vidění mnohem jižněji než obvykle. Tím ale naštěstí problémy zatím skončily. Podobně se bez větších následků obešly i dvě následující bouře.

"Odhadujeme, že geomagnetické bouře vyvolané současnými erupcemi dosáhnou síly G2 až G3," sdělil Bill Murtagh z Národního úřadu pro atmosférický a oceánský výzkum (NOAA). To znamená, že by sice mohly vyvolat problémy v telekomunikacích a rozvodných sítích, potíže by ale měly být zvládnutelné běžnými prostředky."

Pracovníci telekomunikací a elektrorozvodných sítí zůstávají ve střehu, protože silné sluneční erupce představují pro současnou technologickou civilizaci velkou hrozbu. Nechybí ani odborné studie, podle nichž by škody mohly být až dvou bilionů dolarů, tedy dvacetkrát větší, než způsobil hurikán Katrina. Historické zkušenosti přitom tyto obavy potvrzují.

Ohrožuje Nemesis naši planetu ?

Umělci dojem z hypotetické hvězdy, Nemesis (Wikipedia)Všimněme si jedné astrofyzikální zvláštnosti Slunce — jeho osamělosti. 
 

Slunce je nejbližší hvězda, střed a vládce naší planetární soustavy, i když za poslední dobu naše poznatky o něm a o sluneční soustavě mnohonásobně vzrostly, přesto zdaleka nevíme všechno. Všimněme si například jedné astrofyzikální zvláštnosti Slunce — jeho osamělosti. Nejmodernější astronomická pozorování prokazují, že hvězdy se nejčastěji vyskytují ve dvojicích (binární systém) nebo v malých skupinách. Jednotlivé složky těchto skupin jsou přitom zpravidla v prostoru blízko sebe, takže se navzájem gravitačně přitahují a obíhají kolem společného těžiště. U Slunce však nebylo nic takového zpozorováno. Proto se u astronomů ustálil názor, že je hvězdou osamělou, jíž chybí společník. Nebo nebyl dosud objeven?

Hvězda podobná Slunci v naši sluneční soustavě neexistuje, protože by neušla pozornosti. Víme však, že existují i jiné druhy hvězd, nacházející se v pozdější fázi vývoje než Slunce. Jsou jen velmi obtížně zjistitelné. Jedny z nich jsou hvězdy zaniklé, stručné řečeno ty, které ztratily termonukleární palivo a jeho dodávky z vnějšího prostoru byly definitivně   přerušeny.   Takové hvězdy se náhle zhroutí, značně se zmenší, avšak jejich hmotnost se nezmění, protože podstatně vzroste jejich hustota.  Hvězdy v tomto stadiu jsou poměrně teplé, vydávají bílé světlo a jejich rozměry  jsou   —   v   porovnáni s běžnými hvězdami — nepatrné. Proto jim někdy říkáme bílí trpaslíci. Jako bílý trpaslík skončí jednou každá hvězda, tedy i naše Slunce. Proč by takto nemohl již skončit jeho společník?

V letech 1982-1983 byli pomocí rádiové interferometrie objeveni u některých Slunci blízkých hvězd 10 — 15 krát menší masivní trpasličí souputníci. V naší sluneční soustavě však zatím žádný takový trpaslík objeven nebyl. Ale někteří astronomové nyní zastávají názor, že jeho existence v ni není vyloučena. Ponořme se na chvíli do světa astronomických hypotéz. V poslední době nabyla na významu souvislost mezi kosmickými vlivy a biologickými katastrofami na naší planetě, hromadném vymírán! flóry a fauny, zejména pak populárních dinosaurů. K této hypotéze přispělo i studium neutronových hvězd. Radioastronomové přitom zjistili zajímavou skutečnost. Pozorovatelům z naší planety se jeví, že v určité části vesmíru se zvyšuje frekvence radioimpulsů hvězd zvaných pulsary a v protilehlé snižuje. Pulsary za to jistě nemohou. Je možné vysvětlení, že jev odráží určitou, dosud neznámou vlastnost naší sluneční soustavy. Jiné vysvětlení jevu je, že jej zavinuje Země a její pozorovatelé. To v případě, že Slunce s planetami je přitahováno neviditelnou hvězdou. To by vysvětlovalo i nevyjasněný vyprovokovaný pohyb Země, způsobující pozorováni změn frekvencí radioimpulsů pulsarů. Tím se opět dostáváme k hypotéze neznámé hvězdy. Další argumenty přinášejí paleontologové.
Při vyhodnocování nalézaných fosilních zbytků fauny a flóry zjistili, že za posledních 250 milionu let došlo zhruba k deseti epochám intenzivního vymírání biologických druhů.

2012 – když vybuchne supernova

 

V souvislosti s mediálně propíraným tématem údajného konce světa dne 21. 12. 2012 je často zmiňován výbuch supernovykterá svým zářením rozsvítí noční oblohu do denního jasu a připraví zemský povrch o vše živé. Je takový scénář možný? A co je to vlastně supernova? V následujících dvou dílech bulletinu probereme téma supernov podrobněji a odhalíme některé mýty, jež toto téma obestírají.

K výbuchu supernovy dochází v závěrečném stádiu života velmi hmotných hvězd, alespoň 8× hmotnějších, než je naše Slunce. Život hvězdy – to je neustálý souboj gravitace, snažící se hvězdu smrštit do co nejmenšího objemu, a tlakového gradientu, který působí směrem opačným a hvězdu naopak „nafukuje“. Po většinu života jsou obě tyto síly v rovnováze, ale na jeho konci dojde k finálnímu souboji. V něm může být dočasně silnějším soupeřem tlakový gradient, který je zejména u hmotnějších hvězd podporován tlakem záření unikajícího z jádra, ale konečným vítězem je vždy gravitace, která hvězdu smrští na setinu až stotisícinu původního poloměru. V prvním případě je konečným stadiem bílý trpaslíkve druhém pak neutronová hvězda. A právě druhý případ je doprovázen komplexním sledem událostí, jež souhrnně označujeme jako výbuch supernovy. Pojďme proto tento fenomenální konec života hvězdných obrů prozkoumat trochu podrobněji.

Celý článek najdete zde http://www.observatory.cz/news/2012---kdyz-vybuchne-supernova.html

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK