hloupost

Dunning-Krugerův efekt: Proč hlupák zůstává hlupákem


Většina lidí se domnívá, že je nadprůměrná. Některé zdroje (Boyd, 2014) mluví dokonce až o 93 % populace, která se považuje za nadprůměrnou, i když je logické, že je to statisticky nemožné. Tento fenomén bývá v psychologii označován jako iluze nadřazenosti (Illusory superiority), případně efekt nadprůměrnosti (Above Average Effect / Better Than Average Effect). Pro zajímavost uvedu pár příkladů. Většina lidí si myslí, že je inteligentnější a hezčí než ostatní (Whittlestone, 2012) a na škále od 1 do 10, kde 10 je nejvyšší nadprůměr, se zařadí pod číslo 7 (Ghose, 2013). 88 % lidí si myslí, že řídí nadprůměrně dobře (Svenson, 1981), dokonce i většina starých lidí se sama řadí k nadprůměrným řidičům (Marottoli a Richardson, 1998). Pokud máte pocit, že tohle se týká jen hloupějších lidí, jste na omylu. 94 % profesorů si myslí, že jsou oproti svým kolegům nadprůměrní (Cross, 1977). A tak by se dalo pokračovat do nekonečna.

Všichni známe situace, ve kterých jsme se střetli s někým, kdo si neuvědomoval, jak hloupý vlastně je. Při internetové diskuzi jste potkali pisálka, který si tvrdě stál za svým názorem a nezměnil jej ani tehdy, když mu ho někdo relevantně vyvrátil. Rodinná oslava se po trošce alkoholu změnila v socio-politicko-ekonomickou debatu a vy jste zjistili, že váš strýc není dělníkem, ale profesorem politologie, a že vaše babička se vyzná v ekonomii lépe než renomovaný odborník. Respektive o tom byli v tu chvíli oba přesvědčeni. V hospodě se čas od času zaposloucháte do debaty od vedlejšího stolu a téměř ihned zjistíte, jak to s tou demokracií a islamizací Evropy doopravdy je. A určitě už vám někdy psal kamarád, že našel neuvěřitelné důkazy o mimozemských civilizacích nebo odhalil globální spiknutí Iluminátů. Nebo vám pro změnu kamarádka poradila zbavit se mikrovlnné trouby, protože o její škodlivosti četla na internetu, a doporučila fungující homeopatika za příjemnou cenu pětiset korun.

Breathariánstvo

Dámi a páni, zlatý klinec bullshitov o strave a zdraví je tu – breathariánstvo. V ľudskej reči – život bez jedla (nekonečná hladovka), alebo trošku výstižnejšie – život zo vzduchu (teda pardon, z energie – “prány”). A v rozumnej reči – čistá sprostosť.

Tento majsterstuck medzi bullshitmi nájdete často aj pod názvom Inedia.

Hlavne v poslednej dobe, kedy sa bullshity šíria internetom ako mor, nájdete o tomto “fenoméne” hrče šarlatánskych článkov a dokonca rovno aj niekoľko dokumentárnych filmov, či “prednášok”. Samozrejme sa jedná o čisté hovädiny a ak rovno nevyznievajú debilne, tak sa snažia na základe ezoterických výmyslov “dokázať”, že to je naozaj možné.

Prakticky celú dobu sa operuje len v rovine viery, ezoteriky a spiritualizmu. Podobná dlhodobá hladovka sa totiž so znalosťami o fyziologických procesoch, biológii a chémii v našom tele nedá označiť inak ako pomalou samovraždou vyhladovaním.

Aby sme si neklamali – v podstate, život bez stravy možný je. Vedci to už skúmali a vravia nám to celkom jasne – bez jedla aj pitia človek vydrží cca 10-14 dní, bez jedla (ak pije) cca 20-40 dní. Má to len jeden zádrheľ – že to končí smrťou.

No a čomuže to vlastne tí breathariáni veria? Väčšinou sú presvedčení, že človek k životu stravu nepotrebuje a jeho “energetické nároky” sa dajú uspokojiť príjimaním energie (prány) zo slnka. Inak povedané – opaľujú sa až kým neumrú hladom.

Teda pokiaľ sa nejedná rovno o podvodníkov (tým sú myslení všetci hlásatelia Breathariánstva, ktorí tvrdia že tak žijú dlhšie ako 3 mesiace – čiže neumreli ako mali :)). Tí si samozrejme doprajú všakovaké jedlá, dokonca aj tie z fastfoodov (a áno, boli pri tom načapaní). Celá ich Breathariánska show je len na oklamanie hlupákov a zarobenie na predaji kníh, usporiadávaní prednášok atď (šarlatánska klasika).

Iluze nadřazenosti

One of several graphs showing that people who know little (as revealed by tests) still think they know a lot.

„Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.”
— Bertrand Russell

Dunning-Kruger efekt

  • Neschopní mají tendenci přeceňovat své vlastní schopnosti.
  • Neschopní nedokážou rozpoznat schopnosti jiných.
  • Neschopní po konfrontaci s realitou nezmění své hodnocení.
  • Jediná cesta jak DK překonat, je v rozvoji dovedností formou vzdělávání a tréninku.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK