Historie

Dějiny světa ve dvou hodinách

Blesková cesta světa od počátků až do dnešního dne.

Podíváme se na klíčové body, historické okamžiky a mimořádné souvislosti mezi vzdálenou minulostí a našimi běžnými životy.

 

 

Malá doba ledová: Krutá zima

Teploty výrazně poklesly. Byla taková zima, že z oblohy padali mrtví ptáci. Všude zuřily mrazivé bouře. Někteří lidé umrzli počátkem září, něco takového se tak často nestává. Mezi 14. až 19. stoletím zasáhla lidstvo malá doba ledová. Může se to opakovat?

Někteří vědci tvrdí, že ano.


Od roku 1300 do roku 1850 trvalo období kataklyzmatické zimy, které mělo na lidstvo obrovský dopad. Vedoucí světoví klimatologové zhodnocují poslední klimatické změny a předpovídají, kdy může další takové období nastat.

 

Záhadné kuželovité hlavy

Podle některých zdrojů se metody prodlužování lebek používaly už před 9000 nebo až 20.000 lety.

Otázkou je, proč lidé takto hlavy znetvořovali?

Podle jedněch názorů tak kněží a šamani chtěli dosáhnout získání nějakých nadpřirozených schopností - telepatie, prorockých a vizionářských stavů.

Podle jiných názorů se tak musela odlišit nějaká společenská kasta, zřejmě vládnoucí vrstva.

V obou případech se tak dělo proto, aby se tyto vrstvy podobaly bohům. 

Kdo byli ovšem tito bohové?


Obr.1 Kanadský umělec Paul Kane (1810 - 1871) zobrazil severoamerické dítě, jehož hlava byla podrobena "mechanickým úpravám".

Protáhlé lebky byly nalezeny po celém světě

Takovou „módu“ bychom možné spíše hledali u afrických kmenů, u jihoamerických Indiánů (1), nebo v Asii. Je však podivné, že přesně stejně deformované lebky lze nalézt na území současné Evropy, třeba v Norsku nebo Francii, nebo dokonce i v ČR. (2)

Bosenské pyramidy?

Kopec nedaleko bosenského středověkého královského městečka Visoko má již dnes zajištěné nesmazatelné místo v historii.

Buď jako hlavní část evropského "údolí pyramid", které výrazně změní dosavadní představu historie, nebo jako dějiště největšího novodobého archeologického - buďme mírní - omylu.

Bosenské městečko Visoko asi 30 km severně od metropole Sarajeva ovládla "pyramidománie". Jeho obyvatelé se snaží vydělat na tvrzení amatérského archeologa Semira Osmanagiče, který je přesvědčen, že se tu nalézají starobylé evropské pyramidy. Osmanagič vystudoval ekonomii v Sarajevu, a v USA měl strojařskou dílnu Met Company, Inc. v Houstonu, Texas. Má titul profesora antropologie, ovšem na "Americké univerzitě" tj. soukromé vysoké škole v Sarajevu, která je však rovněž zaměřená na ekonomii. (1)

Kopec Visočica vždy udivoval místní obyvatele svými čtyřmi svahy se sklonem 30-35° a 45°, směrujícími více méně ke světovým stranám.

Koncem října 2005 poprvé napsal bosenský muslimský deník Dnevni Avaz (2) o senzačním odhalení evropské pyramidy poblíž vnitrozemského městaVisoko. Objev kamenných staveb byl učiněn již při zahájení výzkumu v srpnu téhož roku. Druhý týden archeologických prací se našly kamenné bloky, které podle Semira Osmanagiče tvořily zdi pyramidy. Tyto anomálie podle něho jednoznačně ukazují, že kopec není dílem přírody, nýbrž umělým výtvorem pravěké lidské aktivity.

Petřín byl pohanským kultovním místem

petrin0Pražský vrch Petřín je vděčným cílem výletu či procházky - nejen Pražanů - z mnoha důvodů. Kromě věhlasných atrakcí typu rozhledny, lanovky či hvězdárny tu jsou ale i objekty méně známé a přitom neméně zajímavé. K těm nezaslouženě opomíjeným patří například staré štoly a další památky na někdejší těžbu uhlí. Kopec ale má i tajemnou pohanskou minulost a zřejmě kdysi býval místem, kde dávní obyvatelé pražské kotliny při podivných obřadech vzývali nadpřirozené síly nebo věštili budoucnost. Na tomto místě také byli při přemyslovské razii roku 995 povražděni ti Slavníkovci, kteří unikli masakru na Libici a jako popraviště fungovalo až do 14. století. Teprve Karel IV. hrdelní exekuce přesunul na druhý břeh Vltavy. Místo, které je dnes oblíbeným dostaveníčkem milenců, zřejmě kdysi tak idylické nebývalo.

 

 

Jméno kopce prý pochází z latinského výrazu pro kámen (petra). Výklad se opírá i o jeho popis v Kosmově kronice, jejíž autor do úst kněžny Libuše při její slavné věštbě o budoucnosti Prahy vkládá tato slova: "...na jižním však boku (Hradčan) široká hora skalnatá, která od skal nazývá se Petřín, převyšuje okolí..."

Na Petříně ve středověku také nepochybně fungovaly lomy na opuku, z nichž pocházel kámen pro většinu lepších staveb v románské a gotické Praze. Jinak ale je starých zmínek o tomto kopci překvapivě málo - zvlášť když si uvědomíme, že ční v podstatě mezi dvěma strategickými body Pražské kotliny: mezi Hradčany a Vyšehradem.

Množství mýtů, pověstí a legend však naznačuje přece jen trochu víc.

Nové řešení středověké hádanky

Je autorem tajemného "Voynichova rukopisu" Leonardo da Vinci? 

Tuto senzační verzi předložil francouzský spisovatel Thierry Maugenest, který při psaní svého románu, "Manuscript MS 408" (1)  (česky „Záhadný rukopis“ (2) pečlivě prostudoval starověký foliant.

Co obsahuje tento záhadný rukopis?

Podle různých verzí je v něm skryt:

a) recept na elixír nesmrtelnosti, 

b) způsob tvorby kamene mudrců, 

c) mechanismus jeho vzniku.

Kniha má velikost 22,5 x 16 cm a skládá se z 262 pergamenových listů, 14 z nich jsou nyní ztraceny. Je napsáno brkem s inkoustem o pěti barvách, ale nesrozumitelnými klikyháky. 212 stran obsahuje obrázky, díky kterým může být text rozdělen do pěti sekcí.

Nejpůsobivější botanická část - obsahuje více než sto obrazů různých rostlin a bylin. Většina z nich je vědě neznámá nebo fantastická.

V druhém - astronomickém – je asi 20 kruhových diagramů, zachycující Slunce, Měsíc a různých souhvězdí. 

Mnoho nahých ženských postav - "nymf" zdobí biologickou sekci.

Některé z nich jsou ponořeny do jakési "lázně" se zelenou kapalinou, jiné jsou připojeny na jakési trubky.

Astrologické sekce je plná kreseb magických medailónů, znamení zvěrokruhu a hvězd. 
A jakési lékařská tajemství jsou v léčebné části rukopisu.

Alchymisté s rudou hvězdou

rtut0Nečekaným a zvláštním způsobem navázal minulý režim i na bohatou alchymistickou tradici v Čechách. Staří alchymisté často zmiňovali těžkou látku rudé barvy, která měla hrát významnou roli při hledání kamene mudrců. Její popis nápadně připomíná tzv. červenou rtuť, která měla být jedním z tajemství komunistického režimu a vzrušovala česká média v první polovině 90. let minulého století.

 

Že této tajemné substanci nepřipisovali mimořádný význam jen alchymisté ze dvora Rudolfa II., svědčí události, které se odehrály v roce srpnu 1991. Tehdy vtrhlo na ostravské vojenské letiště v Mošnově zvláštní komando a nehledalo nic menšího než červenou rtuť. Nic nenašlo - a o tři měsíce později se zastřelil pracovník vojenské prokuratury, který měl tento záhadný zásah vyšetřovat.

 

Tajné zbraně

Ani opakovaná tvrzení odborníků o bezvýznamnosti červené rtuti tehdy nezabránila jednomu tuzemskému deníku vyslat svého reportéra Ruska, aby mohl zveřejňovat dramatické články popisující pokusy o kontakt s prodejci z podsvětí. Dotyčný redaktor dokonce tvrdil, že červenou rtuť sehnal a na naše území osobně propašoval...

Astronomický počítač z antického vraku

anti0Tři nenápadné hrudky tvořené zlomky kovu spečených korozí rozhodně nevypadají na to, že by mohly zásadně změnit pohled na antickou civilizaci. Přesto představují jedno z největších tajemství minulosti. Naznačují, že už v antice vědci zřejmě uměli sestavit komplikovaný analogový počítač určený pro řešení astronomických výpočtů.

 

 

Athénské Národní archeologické muzeum nabízí ty nejskvělejší poklady antického umění. Návštěvník neví co dřív obdivovat: obří sochu Poseidona metajícího trojzubec, stěny pokryté nádhernými freskami přenesenými sem z ostrova Théry, zlatou Agamemnonovu masku... nebo stovky dalších uměleckých děl, které dosud znal jen z učebnic. Přesto odborníci nedávno znovu zaměřili pozornost na exponát, který nezasvěcenému nejspíš neřekne vůbec nic: na pár zlomků zkorodovaného kovu v nenápadné vitríně. Artefakt vyhlížející spíš jako vážný kandidát na urychlenou recyklaci ve skutečnosti představuje senzaci i mezi úžasnými poklady, kterými se pyšní toto přední světové muzeum.

"Troufám si tvrdit, že historická a vědecká hodnota této věci je větší než hodnota Mony Lisy," prohlásil profesor Mike Edmunds z Cardiff University ve Velké Británii.

Sibiřský Stonehenge? V kuzbaské tajze bylo objeveno starobylé město.

1384148162_277525_31

Geologická expedice učinila v lese na jihu Kuzbasu senzační objev. Na vrcholu hory, v nadmořské výšce 1015-1200 m, geologové  našli ruiny starověkého města, postaveného z obrovských pravoúhlých kamenných bloků . 

Ze zprávy expedice, fotografií a videí, které vědci obdrželi jsou zvažovány  dvě verze vzniku "ruského Stonehenge",  a to silné přírodní zvětráváním hornin v pohoří Shoria nebo umělý původ stěn. Vědci i přímí svědci nálezu se přiklánějí k názoru, že stavba je až příliš technicky dokonalá, než aby byla jen dílem náhody. Výzkum bude dále pokračovat.

Na rozdíl od Stonehenge, objev zřícenin v Mountain Shoria snese porovnání se slavnými antickými památkami na světě - s terasou Baalbeck v Libanonu a egyptskými pyramidami, neboť hmotnost velmi přesně opracovaných kvádrů je přes 1000 tun. Také stáří vzniku se odhaduje na 100.000 let. 

Přesné souřadnice nálezu jsou utajovány.

Na fotografie a video se však u nás můžete podívat  níže již nyní:

Trianon – naša večná bolesť?

_ma_small
 

Pred nedávnom som písal o pravde o 71 župách.Po deväťdesiatich rokoch som chcel vyjadriť svoj názor na túto – pre nás tragickú – udalosť. Chcel som o nej informovať, aby sa zahojili rany. Hneď medzi prvými riadkami som napísal: „Nikto však neuverí tomu, že po deväťdesiatich rokoch vyvoláva [Trianon – pozn. prekl.] ozajstné pocity alebo skutočnú bolesť.“ Mohol som si uvedomiť, že nie každý má rovnaký názor.

Népszava uverejnil (24. 12. 2010) článok Rudolfa Ungváryho pod názvom Prečo bolí Trianon?, ktorý si zaslúži pozornosť a je podnetom na zamyslenie. Tento článok som prijal s dvojnásobnou radosťou. Pretože na jednej strane sa zhodneme na hodnotení Veľkého Uhorska a na zodpovednosti našich predkov za Trianon. Na druhej strane, konečne niekto napísal, prečo to bolí. Doteraz sa viacerí sťažovali, že to bolí, ale prečo, o tom nikto nenapísal nič.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK