globální oteplování

Planeta Země v roce 2100

Jak bude Zem vypadat za 100 let?

Jak daleko postupuje globální oteplování?

Jaké katastrofické události můžou v budoucnosti čekat na lidstvo?

Dokument povídá o globálním oteplovaní a jeho vlivu na životní prostředí i naší společnost, při čem vychází ze simulovaných budoucích podmínek na Zemi vytvořených superpočítačem Earth Simulator v Japonsku.

Na Zemi byl kdysi žár 60 stupňů

Globální oteplování v minulosti silně ohřívalo naši planetu.

Nová práce klimatologů vrhla světlo na povahu největšího masového vymírání v historii Země.

Článek britských, německých a čínských klimatických vědců, zveřejněný v časopise Science (1), poskytuje opravdu apokalyptický obraz - neživé oceány, souše pokrytá stepi a savanami (stromy uschly přehřátím) světadíly bez sebemenších viditelných zvířat a především všude se chvějící se závoj horkého vzduchu. Podle výpočtů by mohla teplota oceánů v tropech překročit 40 stupňů Celsia, a na souši by překročila 50 stupňů. Přitom nejde o maximální teplotu během dne, ale o roční průměrné hodnoty: ve dne by bylo vedro ještě větší, ale v noci by docházelo k ochlazení. Teplota vody by jen zřídka poklesla pod 30 stupňů. Při teplotě 40 stupňů horko zabíjí mořský plankton, poté umírá většina ryb a plazů.

Smrtí planktonu a suchozemských rostlin se snižuje fotosyntéza, která vyrábí nejen kyslík, ale také absorbuje oxid uhličitý. Snížení fotosyntézy vedlo k dalšímu zvýšení koncentrace CO2 a zesílení skleníkového efektu a tím tedy i k dalšímu oteplení – a bludný kruh se uzavírá.

Slunce se chová podivně, jeho cyklus je nejslabší za posledních 200 let

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek v angličtině:

http://www.theaustralian.com.au/business/wall-street-journal/sun-hits-weakest-cycle-in-200-years/story-fnay3ubk-1226758499562#

odkazy na překladače ZDE

 

obr. zdroj 


 

Projekt: Počasie so SME

Na tejto stránke zverejňujeme články z denníka SME, ktoré boli pripravované v rámci projektu Počasie so SME. Projekt vznikol v roku 1998 a pokračoval do roku 2002. Jednotlivé prílohy vychádzali najskôr v mesačných intervaloch, neskôr príležitostne. Do prílohy prispievali meteorológovia, klimatológovia, hydrológovia, environmentalisti, pracovníci SHMÚ a iných inštitúcií. Prílohu redigovali Pavel Matejovič a Eugen Lexmann. Súčasťou prílohy boli dlhodobé prognózy, klimatologické a meteorologické analýzy, meteorologický slovníček, popularizačné články a iné zaujímavosti. V prílohe sme tiež venovali veľkú pozornosť klimatickej zmene.

Ochlazuje se, otepluje - nebo se neděje vůbec nic?

 

klima1To, co je tam někde nad námi, si občas umí z lidské blbosti pěkně vystřelit. Relativně teplý prosinec ponoukl české klimatology k mediálnímu zviditelnění další studie o globálním oteplování, podle níž u nás bude brzy takové horko a sucho, že je třeba sypat ještě víc peněz betonové mafii na stavbu přehrad, abychom tu nepomřeli žízní. 10. ledna tyto "vědecké závěry" (v nichž i duše poměrně prostá nemá problém rozpoznat neviditelnou ruku zdejších průmyslových lobby) zveřejnily Hospodářské noviny - a vzápětí udeřily mrazy, díky nimž ani nejúplatnější oteplovači nebudou moci letošní zimu označovat za mimořádně teplou (což ostatně nebyly ani ty předchozí). Klimatologická tlupa, která se už stala na penězích získaných z oteplovacího vydírání závislá, si přesto jistě dál bude mlít svou - po vzoru církevních scholastiků ostatně už dřív vyhlásila dogma hlásající, že i ochlazování je vlastně jen zakuklené oteplování. Ale pro ty, kdo ještě zůstali při smyslech a mimo kolotoč "klimatických peněz", mohou být současné mrazy důvodem k zamyšlení: jak to tedy je - otepluje se, ochlazuje, nebo se neděje nic mimořádného?

 

Z pohledu jednoho lidského života je klima záležitost téměř tak neměnná, jako třeba tvary skal. A tak ani nelze mít za zlé sotva dvacetileté moderátorce jistého televizního pořadu, když před časem do kamery udiveně prohlásila: "Takovou zimu jako letos, ještě nepamatuji."

klima2

 

obr: Čeká nás globální oteplování, globální ochlazování, všechno dohromady - nebo vůbec nic z toho? Každý výkyv počasí je záminkou k úvahám o katastrofálních změnách klimatu v budoucnosti...

 

Ani pamatovat nemůže, protože klimatické cykly se projevují v mnohem delších obdobích. Opravdu významné změny by si nepamatovala možná ani jako stoletá stařena.

Ale kdyby žila tisíc let, zažila by ještě kurióznější věci. Nejen tání ledovců, ale i zemědělské usedlosti v Grónsku, sněhové vánice uprostřed českého léta, vinnou révu zrající vysoko na severu amerického kontinentu nebo zamrzlá moře u pobřeží Evropy.

Těžko chtít po televizních hlasatelkách, aby přemýšlely v měřítku tisíců a desetitisíců let, když mají problém rozpoznat i astronomii od astrologie. Vědci zabývající se klimatem by ale takto uvažovat mohli. Přesto odborníci z amerického Goddardova institutu s pravidelností hodnou lepších věcí zveřejňují studie, podle nichž byl každý uplynulý rok nejteplejší za poslední století...

"Nejvíc mne rmoutí na výzkumu globálního oteplování fakt, že se při zpracování dlouhodobých teplotních řad obvykle začíná až od začátku druhé poloviny 19. století," říká Vilibald Kakos, bývalý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu.

Václav Cílek: Hlídám si kolik energie spotřebuji a získám

 

V roce 1995 se zamýšlel nad povodněmi, které přišly dva roky nato. Poté podobně předpověděl rychlé přívalové lokální povodně. V roce 2009 uvažoval o tom, co by udělal s počasím výbuch sopky, k němuž došlo loni. Prognózy Václava Cílka bychom měli brát vážně. Zatím se totiž vždycky vyplnily.

 

Foto: ČTK






Letos jsme zažili další zimu s krutými mrazy a množstvím sněhu. Znamená to, že jednoduché představy o globálním oteplování nefungují, nebo jde o reakci planety na klimatické změny?

Jde o více věcí. Především když byly teplé zimy, pořád jsem slýchával nostalgické vzpomínky, jak to bylo krásné, když za mlada bývaly všude hromady sněhu. A sotva to máme, tak nostalgie trošku vyprchala. Druhá věc je, že kromě globálního stavu klimatu a globální teploty existují také lokální vlivy. A zejména pro středoevropskou zimu jsou vždy mnohem silnější než ty globální.

 

Co tedy ochlazuje zimy posledních let?

Mluvíme o něčem, čemu se říká chod arktické oscilace. Nyní to vypadá, že možná někdy kolem roku 2005 jsme vstoupili do její chladnější fáze, která se projevuje tím, že studený vzduch zejména v zimě proudí častěji k nám do středních šířek. Často používám příměr o domu ve střední Evropě, který má okna na sever a na jih, a větrá jednou na sever a jednou na jih. Je pro to charakteristická situace, kdy někde středem Evropy běží hranice, a zatímco severní polovina kontinentu je mnohem chladnější, jižní polovina je mnohem teplejší. Ještě zřetelnější je to v USA.

 

celý rozhovor: http://www.profit.cz/clanek/vaclav-cilek-hlidam-si-kolik-energie-spotrebuji-a-ziskam/

 

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK