fenomén

Agrosymboly: mimozemšťané nebo podvodníci?

kruhy1O žních končí nejen vegetační sezóna zrnin, ale také možnost, aby se mimozemšťané výtvarně vyjádřili způsobem sobě vlastním - tzv. kruhy v obilí (agrosymboly, crop circles, neboli CC, jak říkají znalci). Ta letošní byla mimořádně chudá; buď to posádky létajících talířů omrzelo, nebo jejich snahu zastínily jiné události tradiční "okurkové sezóny". V každém případě ale jde o fenomén, který stojí za pozornost.

 

 

Kruhy v obilí se poprvé vyskytly na počátku 70. let minulého století poblíž legendární megalitické stavby v anglickém Stonehenge. Jev se postupně šířil po celém světě a v posledním desetiletí nejsou žádnou výjimkou ani zprávy od nás. První český kruh v obilí byl zaznamenán v roce 1993 u obce Kolinec v jižních Čechách a vzbudil tehdy značný rozruch.

 

Mimozemšťané se zdokonalují

Časy, kdy se neznámí tvůrci bavili vytvářením jednoduchých kruhů, jsou už dávno pryč. Dnes se na polích objevují precizní a přitom komplikované obrazce, mezi nimiž nechybí složité fraktálové útvary či jiná grafická vyjádření matematických a fyzikálních zákonitostí. Také z estetického hlediska jsou některé současné výtvory v obilí velmi působivé.

kruhy2

 

 

obr: Náměty některých agrosymbolů souvislost s UFO přímo sugerují. Opravdu ale vypadají mimozemšťané právě takhle?

 

 

Jde opravdu o práci mimozemšťanů, jak tvrdí ufologové a lovci záhad, nebo o jakousi venkovskou obdobu městských grafitti, s nimiž mají "kruhy" překvapivě mnoho společného?

Odpůrci mimozemské hypotézy argumentují nejen tím, že příslušníky jiných civilizací u kruhů nikdo nikdy nenachytal, ale především mnoha případy odhalených podvodníků, kteří obrazce vytvářeli. V několika případech se padělatelé přihlásili sami, aby záležitost zesměšnili.

Záhadologové přesto i nadále věří, že alespoň část kruhů je pravá. Dokonce tvrdí, že je již dokáží od falsifikátů bezpečně rozeznat. Podle nich se pravý kruh pozná tak, že polehlá stébla nejsou zlomená, ale dál pokračují v růstu. Soudí proto, že padělky byly sice vytvořeny prostým udupáním, uválením a podobnými metodami, je zde však i dost kruhů, na jejichž vzniku se podílela nějaká neznámá energie.

Tyto pravé kruhy údajně mají i další pozoruhodné vlastnosti. Před vytvořením některých z nich prý svědkové viděli nad polem tajemná světla. Uvnitř obrazců se některým lidem dělá nevolno, případně mají halucinace, zatímco jiní se naopak uzdravují z neduhů, nebo prožívají zvláštní euforii. Má tu být zvýšená radioaktivita, magnetické anomálie, jsou slýchat zvláštní praskavé zvuky, hynou mouchy, neštípou komáři a podobně.

Prorocké sny

Každý, kdo se aspoň trochu věnuje studiu těchto záležitostí, brzy zjistí, že fenomén prorockých snů je nejrozšířenějším typem nevysvětlitelných mentálních zážitků. Díky své podstatě je to ale také jev nejvíce nepochopený, a co se jeho studia týče, ten nejtěžší.

V říši divů lidské mysli je dosud ukryto mnoho tajemství, která vzdorují výzkumu a která mu budou vzdorovat tak dlouho, dokud nebudeme mít k dispozici lepší nástroje poznání.

Jistý pokrok se sice objevuje, ale práce je to nesmírně únavná a pokrok mikroskopický. Bylo třeba mnoha knih, aby se do nich vešly záznamy každoroční úrody snů, které předpověděly skutečnost. Uvádím zde pouze několik případů, které jsou zvláště pozoruhodné, jelikož mohou být do jisté míry zobecněny.

Pojďme se podívat na podivný případ paní Winnie Wilkinsonové ze Sheffieldu v Anglii, která jednoho letního odpoledne roku 1962 ulehla ke krátkému odpočinku. Už samo toto rozhodnutí bylo neobvyklé, protože paní Wilkinsonová jen zřídkakdy usnula za denního světla. A co se stalo, bylo neobvyklé ještě z jiného důvodu - paní Wilkinsonová nejenže usnula, ale také se jí zdál sen. A jí se sny zdály velice, velice výjimečně. Ve výpovědi, kterou následně učinila na policii, paní Wilkinsonová prohlásila, že se jí zdálo, že slyší vytrvalé bušení na dveře. Když dveře ve snu otevřela, nalezla tam rozrušenou ženu, kterou předtím nikdy v životě neviděla. Ta žena ji oznámila, že pan Wilkinson právě spadl z lešení, těžce se zranil a že by ji rád viděl.

Biomatky

BiomatkyJednadvacáté století je svědkem zrodu nového fenoménu v oblasti mateřství. Roste počet žen, které volají po svobodě v rozhodování o sobě a svých dětech, odmítají tradiční lékařské postupy a radikálně prosazují své názory především na sociálních sítích. Argumentují návratem k přírodě a přirozeným procesům lidského těla. K tomu patří domácí porody, odmítání povinného očkování pro své děti a striktní dodržování zásad přirozené výživy.

Velká část těchto žen vykazuje určité společné rysy osobnosti. Nejčastěji se jedná o perfekcionistky, ženy nevyrovnané či afektované, silně dominantní a sebevědomé se snahou odlišit se a prosazovat svoje názory. Nechtějí se prostě podřizovat společnosti. Touží být jiné.

Často se také jedná o ženy, které v dané oblasti nemají příliš dobré znalosti. Není to ale pravidlem. Některé z nich se rozhodují bez konkrétních racionálních důvodů, pouze na základě ovlivnění jinou matkou. Určitá část se pro tento styl mateřství rozhodne na základě špatných zkušeností s tradičními postupy a způsobem života.

Masoví vrazi, Hannibal Lecter - skutečné příběhy

Poster k filmu 						Masoví vrazi, Hannibal Lecter - skutečné příběhy (video film)															Fascinující a mrazivé výpovědi o lidské zrůdnosti a o faktorech, které k ní mohou napomáhat. Dokument se zaměřuje hlavně na příběhy tří, snad nejznámějších kanibalistických sériových vrahů. Ukazuje, jak se z člověka může stát lovec jiných lidí a proč. Taktéž rozebírá kanibalismu jak fenomén, vyskytující se obsáhle ve filmu či literatuře, tak i jako tabu moderní společnosti.

Renomovaní američtí vyšetřovatelé, kriminalisté a psycholog nám poskytují pohled do duší a objasňují chování největších sériových vrahů, kanibalů a pedofilů v dějinách moderní světové kriminalistiky.

Kruhy v obilí – fenomén mimo logiku (1)

Fenomén kruhů v obilí je považován za nejzvláštnější tajemství XX. století spojené s výzkumem „tajemna”.

1. Úvod

Fenomén kruhů v obilí je považován za nejzvláštnější tajemství XX. století spojené s výzkumem „tajemna”. Vrchol popularity tohoto jevu připadl na 80. léta, kdy se kruhy v obilí, vzniklé na anglických polích, staly centrem pozornosti tamních médií a následovně veřejného zájmu. Dlouhý čas byly obrazce v obilí přijímané se vší vážností, dokonce i v případě zjevné nechuti přijímat vše s nálepkou „neznámé” či „paranormální”. Abychom se o tom přesvědčili, stačí ve vyhledávači napsat frázi „crop circles” a získáme mnoho archivních článků na toto téma, které jsou psané velmi seriózním tónem.

Počátek nového tisíciletí znamenal pozvolný soumrak zájmu o kruhy v obilí ve světovém měřítku. Samozřejmě z polské perspektivy to vypadá trochu jinak. V Polsku rok 2000, kdy se objevily první wylatowské piktogramy, je možné označit za počátek zájmu o tento jev. I když jednotlivé kruhy vznikaly již dříve, pouze pravidelnost objevování se znaků ve Wylatowě přitáhla stále početnější řady vědců i nadšenců.  Pozornost, věnovaná tomuto jevu polskými médii, se nemohl srovnávat s tím, co se dělo ve Velké Británii – jednak s ohledem na množství informací, tak především co se týkalo jejich kvality.

Od samotného počátku na způsob výzkumu a tvoření teorií vzniku piktogramů v  Polsku měly velký vliv výzkumy prováděné na anglických polích předchozích 20 let. Kontakty se zahraničními výzkumníky (např. příjezd Nancy Talbott do Polska v 2003 r. na pozvání Nadace Nautilus) a dostupnost informací na internetu způsobily to, že po krátkém čase začaly být polské piktogramy pokládány za součást celosvětového jevu.

Čas neexistuje. Všechno probíhá najednou, tvrdí respektovaný fyzik

Čas neexistuje. Všechno probíhá najednou, tvrdí respektovaný fyzikČas – existuje snad záhadnější a podivnější fenomén našeho vesmíru? Přestože se s ním každý z nás setkává každý den a fyzici ho usilovně zkoumají už sto let, vlastně jeho podstatu pořád nechápeme.

Jeden z respektovaných fyziků přišel s neobvyklou teorií. Místo, aby se ptal, co je vlastně čas, říká: „Nic jako čas neexistuje.“

Standardní model vesmíru pracuje už od dob Alberta Einsteina s tím, že čas je jedním z rozměrů našeho vesmíru, podobný prostorovým rozměrům. Brian Greene to v knize Elegantní vesmír popisuje velmi pochopitelně: „Když se s někým chceme setkat, popíšeme mu, kde v prostoru ho očekáváme – například v 9. patře budovy na rohu 53. ulice a 7. avenue v New Yorku. Máme zde tři díly informace odrážející konkrétní pozici ve třech prostorových dimenzích vesmíru. Stejně důležité ale je, kdy ho očekáváme – například v 15. hodin. Tento díl informace říká, kde v čase se naše setkání uskuteční. Události jsou tedy určeny čtyřmi díly informace: třemi o prostoru a jedním o čase.“ 

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK