ekonomika

Za 25 polistopadu je údajně ČR na kolenou, výsledky zadlužení jsou horší, než 4 světové války

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

Upozornění: Text koloval emailem a šířil se po internetu začátkem tohoto roku, údaje jsou tudíž zřejmě vycucané z prstu a asi se bude jednat o hoax.

Toto je výsledek 20letého hospodaření našich národohospodářských ekonomických elit a expertů na transformaci socialismu v kapitalismus:
Prodali grunt, peníze z prodeje jsou bůhví kde a nás zadlužili. To by žádný dobrý sedlák neudělal.
Na to museli přijít Klausové, Paroubkové, Kalouskové a jim podobní.
Kdo kradl plnými hrstmi a byl souzen či odsouzen, byl následně amnestován a bez trestu zbaven odpovědnosti za své činy.

GMO: riskantní hra na Stvořitele

GM01Podle jedněch to je spása hladovějícího lidstva, podle druhých ekologická pohroma, jejichž důsledky zatím ani nedokážeme dohlédnout. Ano, řeč je o geneticky modifikovaných organismech, zkráceně označovaných jako GMO. A o sporech, jestli je nadšeně vítat, nebo bez výjimek zakázat.

 

 

Moderní genetika dokáže věci, které byly dřív vyhrazeny jen bohům: umí do dědičné informace vnášet geny jiných organismů, nebo geny uměle vytvořené a tak cíleně měnit jejich vlastnosti. Je možné získat plodiny s vyššími výnosy, odolnější vůči nemocem a škůdcům, s lepší chutí, vzhledem, trvanlivostí. Jejich zastánci dokonce tvrdí, že jedině tak dostaneme organismy, díky nimž půjde provozovat zemědělství i v podmínkách údajných změn klimatu.

 

Genetikové starověku

Ve skutečnosti nejsou geneticky modifikované potraviny nic nového. Svým způsobem je GMO prakticky všechno, co jíme - aspoň pokud se neživíte okusováním výhonků v lese a štvaním divoké zvěře. Genetickou informaci organismů člověk cíleně mění tisíce let: dnešní obilniny, zelenina, užitková zvířata se ve volné přírodě nevyskytují. A většinou by v ní ani nepřežily.

Krize eurozóny může strhnout i Česko

 

Řešení dluhové krize eurozóny je zásadním zájmem České republiky, shodli se účastníci každoročního sympozia k zahraniční politice ČR. Evropské unii podle nich hrozí i to, že důsledkem řešení dluhové krize se sedmadvacítka rozdělí na úzké jádro platící eurem a zbylé země.

„V případě rozpadu eurozóny postihne ekonomický pokles a růst nezaměstnanosti celou Evropu, i Česko," tvrdí německý ekonom Jürgen Matthes. Proto je podle něj důležité zdůrazňovat hodnotu evropské integrace v dlouhodobé perspektivě, nejen z hlediska krátkodobých ekonomických zisků.

Rozpad eurozóny by byl pro Česko drahý i podle ekonoma Pavla Mertlíka. Český příspěvek ke stabilitě Evropy by podle něj mělo být udržení vlastních veřejných financí v dobrém stavu a posílení konkurenceschopnosti. Tu považuje za klíčovou slabinu Evropy. V zájmu ČR je podle něj i zabránění odsunutí země na periferii.

 

Rozdělí se Evropa?

 

Podle obou ekonomů je ze všech scénářů budoucího vývoje nejpravděpodobnější vznik konfederace v Evropě. Tímto směrem míří mimo jiné nová legislativa zavádějící tvrdší postihy rozpočtové nezodpovědnosti, stejně jako návrhy na změnu primárního práva.

Pokud jako důsledek tohoto procesu dojde k rozdělení Evropy, bude to nepříznivé pro Česko, ale i pro Německo. Největší evropská země se proto podle Matthese snaží „držet nečleny eurozóny ve hře". Berlín nutně potřebuje pro prosazení svých návrhů partnery, kterými v mnoha otázkách jsou i země, které neplatí eurem. „Je to v době krize vůdčí síla, ale ne hegemon," vyjádřil se o Německu Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů.

Země bez eura jdou vlastními cestami

Politolog Matts Braun poukazuje na to, že země mimo měnovou unii netvoří jednotnou skupinu. Většina „nových členských zemí" směřuje k přijetí eura, nebo to alespoň deklaruje. Pouze v Česku a Maďarsku jsou politické elity ke vstupu do měnové unie zdrženlivé. Mezi „starými členskými zeměmi" jsou zase v odlišném postavení Velká Británie a Švédsko, které v blízké budoucnosti euro nepřijmou a Dánsko, jehož měna je na euro pevně navázána.

Podle Handla by se Česko mělo inspirovat polským přístupem. Polské politiky deklaratorní vyjádření podpory opatřením k stabilizaci eurozóny nic nestojí a přitom posílí pozici politiků, kteří bojují s dluhovou krizí.

 

AUTOR Euroskop

 

Zdroj: http://www.euroskop.cz/8952/19844/clanek/krize-eurozony-muze-strhnout-i-cesko

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK