ekologie

Indická alternativa: 111 stromů za každou dívku

Credit: PiplantriPro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek v angličtině:

This Indian Village Plants 111 Trees Every Time a Girl Is Born

 

Článek na stejné téma v češtině ZDE

Strojový překlad do češtiny ZDE

 


 

 

Lidé na Zemi končí : Země přestane být v nadcházejících desetiletích pro její obyvatele bezpečná

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek v angličtině:

Earth Not Safe For Humans In Coming Decades, Scientists Say  

 


 

Strojový překlad do češtiny ZDE

 

Obr. zdroj


 

 
 

 

Úhyn ptáků na Západním pobřeží Spojených států horší než kdykoliv předtím

bird_dieoffsPro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

Unprecedented: ‘Cataclysmic’ Die-Off of Birds on Entire West Coast — Beaches Covered with Dead Bodies

Strojový překlad do češtiny ZDE

 

 


 

23letá Newyorčanka už dva roky nevyprodukovala žádný odpad a takhle vypadá její život

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek v angličtině:

I Haven't Made Any Trash In 2 Years. Here's What My Life Is Like

 

Strojový překlad do češtiny ZDE

V češtině na stejné  téma najdete článek ZDE a  ZDE

 

Obr. zdroj


 

 

Lidé by neexistovali bez těchto pěti druhů zvířat

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek v angličtině:

Humans Would not Exist Without These 5 Animals

odkazy na překladače ZDE

 

Strojový překlad do češtiny ZDE

Obr. zdroj


 

GMO: riskantní hra na Stvořitele

GM01Podle jedněch to je spása hladovějícího lidstva, podle druhých ekologická pohroma, jejichž důsledky zatím ani nedokážeme dohlédnout. Ano, řeč je o geneticky modifikovaných organismech, zkráceně označovaných jako GMO. A o sporech, jestli je nadšeně vítat, nebo bez výjimek zakázat.

 

 

Moderní genetika dokáže věci, které byly dřív vyhrazeny jen bohům: umí do dědičné informace vnášet geny jiných organismů, nebo geny uměle vytvořené a tak cíleně měnit jejich vlastnosti. Je možné získat plodiny s vyššími výnosy, odolnější vůči nemocem a škůdcům, s lepší chutí, vzhledem, trvanlivostí. Jejich zastánci dokonce tvrdí, že jedině tak dostaneme organismy, díky nimž půjde provozovat zemědělství i v podmínkách údajných změn klimatu.

 

Genetikové starověku

Ve skutečnosti nejsou geneticky modifikované potraviny nic nového. Svým způsobem je GMO prakticky všechno, co jíme - aspoň pokud se neživíte okusováním výhonků v lese a štvaním divoké zvěře. Genetickou informaci organismů člověk cíleně mění tisíce let: dnešní obilniny, zelenina, užitková zvířata se ve volné přírodě nevyskytují. A většinou by v ní ani nepřežily.

ZAJATCI BÍLÉHO BOHA (dokument, režie Steve Lichtag)

 

Dramatický dokument o násilí páchaném na etniku v thajských a laoských horách. Vítězný snímek Ekofilmu 2008. – Český výzkumník Tomáš strávil v thajských a laoských horách téměř dva roky, aby se za každou cenu dopátral příčin křivd a násilí, která jsou na Akhajcích a jejich dětech páchána. Domorodý horský národ Akha, žijící na území zlatého trojúhelníku, se absurdně stává obětí rozvojových programů západních civilizací. Mladý český badatel se snaží složitou problematiku pochopit a uskutečňuje v oblasti dlouhodobý terénní výzkum. Postupem času se s vesničany natolik sblíží, že ho mezi sebe přijímají. Čím více do problematiky mezinárodní pomoci proniká, tím více se stává pro některé rozvojové a misijní organizace na území Thajska a Laosu nežádoucím. Za dramatických okolností je donucen tuto oblast opustit a přináší tak otřesná svědectví. Dramatický dokument o malém horském etniku byl zpracován podle skutečné události.

 
 

Ovlivňuje naše krajina naši duši?

 

Rozhovor s Václavem Cílkem o české krajině a hip hopu

 

Když byl inaugurován prezident Kennedy, jeho dvorní básník Robert Frost pronesl řeč, kde popsal pocity prvních pionýrů, když vstupovali do země. Cítili tehdy, že ta země ještě nebyla jejich nejen v tom smyslu, že do ní nepronikli, ale i proto, že si je ještě nepřivlastnila. Bylo nutné ji ozvláštnit příběhy a ději. Ono je to skutečně ještě tvrdší: abyste byl někde doma, tak v té zemi musíte vést občanskou válku. Zdá se, že skropit ji krví, je v hlubokém magickém smyslu prostě nezbytné pro přijetí. Frost tím připomněl podstatnou zkušenost, že země má tajemnou schopnost přivlastnit si člověka. To platí všude, ale jsou místa, kde se to děje silněji a častěji. Třeba ve Walesu, v Bretani, v Toskánsku. Ale také v Čechách.

Česká kotlina je jedním z nejsilnějších míst tohoto typu. Je to dost dobře vidět na zdejší židovské komunitě. I za války to byla jejich země. Žádná Palestina – to byla země snů. Je to vidět i na cizincích, kteří tu zůstávají. Ta země si je přivlastňuje, přetaví si je k obrazu svému. Proto existuje něco, jako národní mentalita vycházející z krajiny, i když se těžko postihuje. Evidentní je třeba rozdíl mezi Čechy a Moravany. Morava, to jsou úvaly, spojnice mezi Panonskou nížinou, dunajským okruhem a Polskem. proto má vždy průchozí charakter: lidé tam mají rádi nově příchozí, jsou otevření, srdečně vítají. Česká povaha je naproti tomu uzavřena do kotliny. Je tvrdší, smutnější, melancholičtější, hůře se do ní proniká. Navíc jako nemáme moře, které dává rozlet a pojem velikosti, z toho pramení malichernost, česká malost.

Naše hranice všude narážejí na sousedy, tím pádem sousedi uvnitř hranic na sebe narážejí, závidí si, jsou na sebe nepříjemní. Pro naše předky byl vztah duše a krajiny samozřejmější. Až do 20. století stále šedesát, až osmdesát procent obyvatel žilo v přímém kontaktu s půdou. Když se dotýkáte půdy, ona se dotýká vás. Vy ji přetváříte a ona přetváří vás. Přímo i v metafyzickém smyslu. Zemědělci měli za sebou stovky let experimentování s půdou. To jim dávalo konzervativní pohled. Věděli, že když přivezou meruňky z Itálie, tak všechny jednou za patnáct let v celém kraji vymrznou. Když se to stane dvakrát, třikrát, tak si to lidé prostě zapamatují. Někdy se tomu říká „filozofické omezení“ - v tomto případě vám samotné obdělávání země vnucuje určitá pravidla, názory. Zemědělství v podstatě říká, že dá-li pánbůh a nepřijde neúroda, tak čím víc budete pracovat, tím víc budete mít. Když ale budete pocházet z hornické osady, tohle už neplatí. Tam si musíte naklonit permoníky. Záleží víc na štěstí, na přízni pánaboha, na sil a mocností.

Myšlenkové omezení v hornickém kraji vychází z pocitu strachu, z něhož vyrůstá zvláštní typ zbožnosti. Ta je na jednu stranu velmi silná, na druhou stranu tak trochu pohanská. Horník pracuje se se silami země, s podzemním světem, téměř s podsvětím a je závislý na tom, co mu tento svět dá. zemědělec chodí pravidelně do kostela, žije ve smíru, pojetí zemědělské magie je dožínkové, veselé. Slaven je cyklus, řád. Proti tomu z hornictví je cítit rituál mnohem tvrdší, temnější. právě v podzemí, v dolech se rodí průmyslová éra a její mentalita. Magie stalinská a heavymetalová. O tom že země ovlivňuje vlastnosti lidí, se hodně píše, ale hrozně těžko se to dokazuje. Kdo se však rozhlíží kolem sebe, ten to prostě vidí.

Geodiverzita a změny české krajiny 2/2

Mikroklimatická diverzita

Australská definice geodiverzity zahrnuje do tohoto jevu klimatické a mikroklimatické poměry. Tento přístup je zejména v období globálních klimatických změn ochranářsky a prakticky obtížně realizovatelný. Přesto existují případy systémů, které jsou na mikroklimatické změny extrémně citlivé.

Případ první – podmrzlé sutě: jedná se o soubor asi 25 suťových polí, které jsou dlouho do jara či léta buď podmrzlé, nebo silně podchlazené. Na tuto polohu jsou vázány glaciální relikty zejména etnofauny. V rámci střední Evropy se jedná o jedinečný fenomén – např. na území podstatně většího Německa není tento jev znám. Udržení suťového ekosystému je přímo závislé na správné rychlosti proudění studeného vzduchu. Pokud v dolní části sutě vykopou geologickou sondu, nebo past na hmyz, mohou změnit proudění vzduchu a lokalitu zničit.

Případ druhý – jeskynní prostředí: rychlost růstu krápníků závisí na míře nasycení sestupujících roztoků oxidem uhličitým. Pokud prostor nad jeskyní zbavím půdního pokryvu, nebo provedu velké vegetační změny – např. odlesnění -, měním tím rychlost průsaku vod. Tak se může stát, že srážková voda snadno proniká do jeskyně, teprve zde se sytí oxidem uhličitým a místo toho, aby krápníky srážela, je koroduje.

V obou případech představuje udržení správného mikroklimatického systému podmínku zachování lokality.

Případ třetí – lužní lesy: stabilita tohoto nádherného ekosystému do značné míry závisí na každoročních povodních, na tvorbě nových jesepů, čerstvých nárazových břehů, na sesouvajících se březích a tůních po jaru zaplněných vodou. Postavte hráz – poškodíte přírodu.

Geodiverzita a změny české krajiny 1/2

 

Geodiverzita zahrnuje celou šíři zemských rysů, včetně geologických, geomorfologických, paleontologických, půdních, hydrologických a atmosférických prvků, systémů a procesů.

(Australian Natural Heritage Charter, 1997)

 

Úvod - vymezení pojmu

Výraz „geodiverzita“ u nás pravděpodobně jako první používal v přírodovědných rozhovorech V. Ložek, aniž by tento pojem nějak dále propracoval. O biodiverzitě jsou napsány celé monografie, zatímco pojem „geodiverzita“ se téměř neužívá. Teprve nedávno jsem jej nalezl ve výše zmiňované Australské chartě přírodního dědictví. Geodiverzita je „základnou“ podstatné části biodiverzity, která vůči ní vystupuje jako „nadstavbový“ jev. příkladů, kdy geologické a geomorfologické charakteristiky určují typ porostů, je nepřeberné množství - od skalních stepí až po lužní lesy či údolní fenomén. Obojí - „to biologické“ i „to geologické“ - je tak úzce spjato, že je sice vnímáme jako přirozenou jednotu, ale málokdy se na takový přírodní celek díváme jenom z hlediska věd o Zemi. Je třeba upozornit na nutnost cílené ochrany geodiverzity, o které donedávna víceméně automaticky převládalo mínění, že se - narozdíl od od rostli a živočichů - chrání sama.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK