Ekologie

Planeta Země v roce 2100

Jak bude Zem vypadat za 100 let?

Jak daleko postupuje globální oteplování?

Jaké katastrofické události můžou v budoucnosti čekat na lidstvo?

Dokument povídá o globálním oteplovaní a jeho vlivu na životní prostředí i naší společnost, při čem vychází ze simulovaných budoucích podmínek na Zemi vytvořených superpočítačem Earth Simulator v Japonsku.

Stop GMO - Geneticky modifikované potraviny ako najväčšie zlo?

Zámerne vyvolaný strach a panika z geneticky modifikovaných potravín dosiahli vo svete takú úroveň, že bežná populácia má na ne úplne skreslený pohľad.

Nikomu ale nič nevyčítam. Pokiaľ nemáte skeptický nos na „vyňuchanie“ konšpiračných teórií alebo nepatríte k ľuďom, ktorí sa zaujímajú o svet vedy a techniky, ťažko rozpoznáte neskreslené informácie o tejto téme. 

Poďme sa preto pozrieť na krátku ukážku toho, čo na GMO hovoria rôzne organizácie expertov zaoberajúce sa vedou, zdravím, potravinami a výživou

Americká asociácia pre vedecký pokrok 
„Veda hovorí jasne: vylepšenia plodín modernými molekulárnymi technikami bietochnológií sú bezpečné.“ 

 

Americká lekárska asociácia 
„Bioinžiniersky upravené jedlá sa konzumujú skoro 20 rokov a počas tohto času neboli v odborne recenzovanej literatúre zaznamenané ani zdokumentované žiadne neblahé následky na ľudské zdravie.“ 

Svetová zdravotnícka organizácia

„V krajinách, v ktorých sú povolené, neboli pri konzumovaní geneticky modifikovaných potravín zaznamenané žiadne vedľajšie účinky na ľudskom zdraví.“ 

Kurvítka naozaj existujú

Kurvítka naozaj existujú. Kto neverí - nech mrkne na toto video.

 

 

Návrat k prírode – fatamorgána moderného človeka

Pretechnizovaný život v mestách, ulice preplnené autami, civilizačné ochorenia, každodenný kolotoč konzumu. Nie je prekvapením, že postindustriálna éra vyvoláva v ľuďoch túžbu utiecť od toho všetkého niekam ďaleko. Zasnene upierame svoj pohľad do minulosti, do obdobia, kedy bol život jednoduchší, bližší prírode, nepoškvrnený technickým pokrokom a civilizačnými zmenami. 

Niektorí z nás dokážu aspoň čiastočne uhasiť svoj smäd víkendovým výletom do hôr alebo pestovaním zeleniny v prímestských záhradkárskych oblastiach. Iní sa rozhodnú presťahovať z urbánneho centra na okraj, kde počuť ráno spev vtákov a zároveň to ešte nie je príliš ďaleko do práce. Sú však aj takí, ktorí si z hľadania stratenej prirodzenosti urobili životnú filozofiu. Stačí uveriť v dokonalú harmóniu človeka žijúceho v súlade s prírodou a jej zákonmi. Vzďaľovaním sa od tohto stavu vzniká zlo a naopak – návratom k prírode sa obnovuje rovnováha. Autor článku vie o čom hovorí – svoju mladosť prežil oddaný práve tomuto ideálu.

Idealistickým predstavám o návrate k prírode sa oddávajú rôzne skupiny ľudí. Eko-aktivisti bojujúci za záchranu Zeme, ktorí veria, že ľudia sa v minulosti správali k prírode ohľaduplnejšie. Nábožne založení ľudia, ktorí si do pojmu „prirodzenosť“ premietajú predstavy o rajskej záhrade a hriechom nepoškvrnenom stvorení. Ľudia túžiaci po uzdravení od chorôb a bolestí, ktoré im spôsobuje „chémia v našom jedle a vzduchu“. Vyznávači zdravého života, hľadajúci svätý grál najzdravšej stravy a ideálneho životného štýlu. Technofóbovia, proti systémoví rebeli, ľudia presýtení zhonom veľkomesta a etickí filozofi, ktorým učaril mýtus o vznešených divochoch. A samozrejme aj šikovní obchodníci a manipulátori, pripravení využiť a zneužiť túžby tejto pestrej skupiny ľudí.

Obří hlavonožci: souboje v temnotách

chob1Malé chobotnice pobřežní zná asi každý, kdo se někdy vypravil ke Středozemnímu moři. Jejich mnohonásobně zvětšení příbuzní strašili námořníky dávných dob po celá staletí a z jejich historek se dostaly i do středověkých kronik a spisů tehdejších učenců. Gigantické desetiramenné krakatice však přísně seriózní věda 19. a 20. století dlouho považovala za výmysl.

 

Napadení rybářského člunu osmnáctimetrovým hlavonožcem u New Foundlandu roku 1873, stejně jako potopení škuneru Pearl údajně třicetimetrovým kusem roku 1874 v Bengálském zálivu nikdo nehodlal brát vážně. Přestože velrybáři nacházeli zbytky obrovských hlavonožců v trávícím traktu vorvaňů mnoho století, přírodovědec, který by něco takového připustil, ještě v 19. století riskoval kariéru.

Spisovatelka pojmenovala nebezpečí západní civilizace: Uprchlíci a mylné představy o zbohatnutí

 Uprchlíci a mylné představy o zbohatnutíROZHOVOR V současné době hledáme možná východiska z krize civilizace a přitom možná objevujeme objevené. Zapomínáme, že jsou události, které prostě neovlivníme - jen je můžeme lépe poznat. ParlamentníListy.cz daly poprvé prostor autorce mnoha publikací a článků o „mezních vědách“, ženě s pro mnohé možná odlišným pohledem na svět, Jitce Lenkové. 

Jak se díváte na současnou politickou situaci u nás i ve světě? Přichází jak říkají někteří odborníci nová doba, období velkých zkoušek pro lidstvo nebo je to začátek úpadku této civilizace?

Všechny tři věci, které jste jmenoval, tj. nová doba, období velkých zkoušek pro lidstvo a začátek úpadku této civilizace se navzájem nevylučují, respektive mohou nastat všechny najednou. Jako lidé, kteří jsme ale schopni v paměti z první ruky zachytit tak 80-100 let dějinných událostí, tedy vlastní prožitky a vzpomínky rodičů a prarodičů, proto máme poněkud zkreslenou optiku. Pro dnešní střední generaci byl celosvětově přelomovou událostí rok 1989 jako pád komunismu. V minulosti však došlo k dějinným zvratům, často spíše katastrofám, mnohem většího rozsahu. Stačí si namátkou vzpomenout na dvě světové války, výbuch sopky Krakatoa, přistání na Měsíci, pád říše římské, objevení Nového světa, středověkou epidemii černého moru nebo první výbuch atomové bomby. V porovnání s tím žádnou extrémně převratnou dobu neprožíváme...

Ekovesnice učí ekolidi stavět a žít bez hypoték

Ekostavby místo hypotékyK ekologickým či alternativním stavbám se přiklání stále více lidí. Nejen těch, kteří chtějí být blíž k přírodě. Mnoho z nich k tomu dotlačí nedostatek peněz. Domy, které si postavili za pár tisíc mohou být inspirací pro všechny, kteří žijí pod tlakem úvěrových splátek a se strachem, že pokud by přišli o práci nebo o zdraví, ztratí i střechu nad hlavou. Navíc, posuďte, ti lidé si žijí jako v pohádce...

Například Brit Simon Dale (24), o kterém už jste asi slyšeli, nezvládal splácet hypotéku a tak pro svou rodinu postavil doslova pohádkový dům z kamene, dřeva a slámy pouze za 3600 eur. Travnatá střecha ve tvaru hřibu jen nenápadně vyčuhuje ze země, okenice i dveře jsou ze zaoblených větví. Na první pohled působí jakoby domek obývali maličcí hobbiti z Pána prstenů, pod zemí se však skrývá desetipokojový dům, ve kterém se může dospělý člověk pohybovat se vzpřímenou hlavou. Se stavbou, která trvala jen přes čtyřicet dní, pomáhali Simonovi přátelé a příbuzní. 

 

Podobné domy se stavějí dokonce už i v Česku, proč byste si to nezkusili třeba právě vy?

Dům, v němž trávíme většinu svého času, by měl vyzařovat pozitivní energii a neměl by nám jakkoliv škodit. Jde o to aby, jste si pobyt v domě užívali. Představíme vám stručně některé méně používané a zdravé materiály ve stavebnictví a jejich výhody. Správně zvolený materiál pro stavbu i vybavení domu má totiž vliv nejen na naše fyzické zdraví, ale také na naši duševní pohodu. Hlína a dřevo příjemně voní. Dotýkáme-li se jich, je nám to příjemné, protože neodebírají tělu teplo a jsou na omak ”měkké“. Světlo se jemně odráží na stěnách, kterým není nepravidelnost na škodu. Místnosti působí útulným dojmem. Zvuk se zbytečně nešíří, ani neodráží. A v neposlední řadě přírodní prvky mají svou estetickou hodnotu.

Pro někoho je jistě i zajímavé, že cihla z nepálené hlíny potřebuje pro svůj vznik asi 40x méně energie než klasická pálená cihla, svou pevností a odolností je srovnatelná s jinými stavebními hmotami.

Jíl, z kterého lze vyrábět nepálené cihly, dělat zdravé omítky, kamna a pece je u nás skoro všude, asi 50cm pod ornicí. Dříve dokonce bývalo u každé vesnice nějaké jíloviště. Na světě je dnes něco kolem 6,8miliard lidí a říká se, že kolem 3 miliard lidí bydlí nebo pracuje ve stavbách vyrobených z nepálené hlíny. Existují po světě stavby z nepálené hlíny staré stovky let.

GMO: riskantní hra na Stvořitele

GM01Podle jedněch to je spása hladovějícího lidstva, podle druhých ekologická pohroma, jejichž důsledky zatím ani nedokážeme dohlédnout. Ano, řeč je o geneticky modifikovaných organismech, zkráceně označovaných jako GMO. A o sporech, jestli je nadšeně vítat, nebo bez výjimek zakázat.

 

 

Moderní genetika dokáže věci, které byly dřív vyhrazeny jen bohům: umí do dědičné informace vnášet geny jiných organismů, nebo geny uměle vytvořené a tak cíleně měnit jejich vlastnosti. Je možné získat plodiny s vyššími výnosy, odolnější vůči nemocem a škůdcům, s lepší chutí, vzhledem, trvanlivostí. Jejich zastánci dokonce tvrdí, že jedině tak dostaneme organismy, díky nimž půjde provozovat zemědělství i v podmínkách údajných změn klimatu.

 

Genetikové starověku

Ve skutečnosti nejsou geneticky modifikované potraviny nic nového. Svým způsobem je GMO prakticky všechno, co jíme - aspoň pokud se neživíte okusováním výhonků v lese a štvaním divoké zvěře. Genetickou informaci organismů člověk cíleně mění tisíce let: dnešní obilniny, zelenina, užitková zvířata se ve volné přírodě nevyskytují. A většinou by v ní ani nepřežily.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK