Články na pokračování

Proč mimozemšťané mrzačí krávy ? (3)

Na konci 20. století proběhlo několik vln tajemného mrzačení domácích zvířat. Tajemný "predátor" roztrhal tělo zvířat, vytrhal část orgánů. A nikdo nedokázal zastavit tyto útoky: mrtvá zvířata byla nalezena dokonce i v zoologických zahradách.


Co říká věda?

Biologové a veterináři, po setkání s takovými případy obvykle jen pokrčí rameny.

Někdy se těla poražených zvířat rozkládají velmi rychle. A jindy, i když na slunci, se zdají, jakoby byla konzervovaná.

Studiem vzorků pod mikroskopem, veterináři objevili tři typy řezů: způsobil je  buď žhavý skalpel, nebo šlo o prostý řez ostrým nožem a nebo šlo o nějaký velmi unikátní nástroj - přístroj, který řezal tkáně tak, že buňky odděloval od sebe, aniž by je poškodil. Provádět takové řezy pozemská věda zatím není schopná.

Proč mimozemšťané mrzačí krávy ? (2)

Na konci 20. století proběhlo několik vln tajemného mrzačení domácích zvířat. Tajemný "predátor" roztrhal tělo zvířat, vytrhal část orgánů. A nikdo nedokázal zastavit tyto útoky: mrtvá zvířata byla nalezena dokonce i v zoologických zahradách.

 


Argentinské epicentrum

V Argentině bylo v létě 2008 nejvíce usmrcených zvířat v blízkosti města Puelche v provincii La Palma. Farmáři viděli UFO nad pastvinami a pak je čekaly hrozné nálezy. 

30.června 2008 tam našli mrtvá zvířata - krávy se zářezy jedné z čelistí, bez oči, uší a konečníku. Její majitel řekl, že večer se svým synem seděl na zadním dvoře. Najednou se „noc změnila v den": obrovský jasný objekt se vznášel nad přístřeším. Vyděšení farmáři vběhli do domu a dívali se na UFO oknem. Tehdy zvířata nebyla zraněna, ale smrt dobytka nenechala na sebe dlouho čekat.

UFO v Evropě: neznámé příběhy 4.- 5.

Prozkoumáte neohlášené a nevysvětlené případy UFO v Evropě, od podivných světel na obloze po záhadné letecké manévry.

UFO Europe: Untold Stories

Dokumentární

Velká Británie, 2012

Jsme konečně blíže pochopení neznámých jevů? Lidé se vždy zajímali o to, co se nachází za hranicemi našeho světa. Podívejte se na očitá svědectví, důkazy z radarů a fascinující fakta o dosud neznámých pozorováních UFO.

 

UFO: neznámé příběhy: 4. díl

Nad portugalským městem zahlédnou místní obyvatelé předmět. Vojenská posádka vidí několik UFO na obloze a stroj nad vesnicí vydává divná světla.

Proč mimozemšťané mrzačí krávy ? (1)

Na konci 20. století proběhlo několik vln tajemného mrzačení domácích zvířat. Tajemný "predátor" roztrhal tělo zvířat, vytrhal část orgánů. A nikdo nedokázal zastavit tyto útoky: mrtvá zvířata byla nalezena dokonce i v zoologických zahradách.

 

Kdo krade pozemský skot?

K vrcholu masakru došlo v letech 1975 - 1976. Nejkrvežíznivější byl útočník v USA. Počet obětí jde do tisíců. Pouze v Coloradu takto zahynuli v průměru tři krávy za jeden den.

Guvernér Richard Lamm tehdy řekl: "Zabíjení dobytka – to je jedna z největších výzev v historii západního farmaření. To utrpělo těžkou ekonomickou ránu. Z hlediska humanity nemůžeme dovolit, aby i nadále pokračovala tato krutost."

Ale tajemný dravec o povolení nežádal... Byla napadena dokonce hora Cheyenne. V jejích útrobách se nachází centrum protivzdušné obrany USA.

Tisíce vojáků, hlídající "zónu" nezastavilo zabíjení bizonů v chráněné krajinné oblasti. Odkrvená těla dobytka zůstaly výzvou, na kterou Američané nemohli odpovědět. 

Strašidla a jiné potvořiny (3)

Kapitola z knihy "Střepy jednoho života" Msgre. ThDr. Antonína Huvara, papežského preláta a člena OT

Říkám: "Dnes to již nepůjde, ale zítra uděláme Mši svatou za vašeho otce. Musíte všichni na ni přijít a hlavně musíte být natolik silní, abyste mu odpustili."Říká ta paní: "To bude těžké, ale my to dokážeme!" V pátek byla celá rodina na Mši svaté. Prosí mne starší její sestra, abych jim přišel požehnat ten příbytek, kde teď přebývají v Havířově a přišla pro mne hned v pondělí časně ráno. Po cestě mi vypráví, co všechno zase ještě prožili tuto poslední noc. Bylo jich v té světnici celkem 6, spali pro jistotu na zemi a přesně ve dvanáct se naplnila světnice dýmem, smradem, koncentrovalo se to až na dvéře, které vedly do vedlejší světnice, až z té mlhy byl jenom jakoby míček, který se menšil a nakonec to byl jenom trs paprsku, který ukazoval přesně na její hodinky. Děs, který jí lomcoval byl nepopsatelný, takže onu paní Milušku museli potom s velkou námahou křísit. Ale podotkla, že již tátovi též odpustila.

Když mně vyprávěly ony dámu o svých utrpeních, co zažila celá jejich rodina, žili na Slovensku za první republiky. Byla mi hanba za všechny spolubratry, kteří mluví o svých obětech a těžkostech duchovního stavu. Jejich maminku propustili na podmínku, ale po tom, co ji táta znásilnil v opilství, zase ji přichytili při krádeži a ona musela znovu do kriminálu. V lapáku se jí narodila dvojčata, jedno tam zemřelo a to druhé bylo dáno do opatrování cizím lidem. Zbývající děti byly dány do služeb cizím rodinám.

Tu líčily ten hrozný zápas o děti. Ne z lásky, ale z lakomství. Protože za dítě do deseti let se platilo 140 korun na měsíc a za dítě nad 10 let jenom 40 korun. Proto ta nejstarší, která pečovala o ty nejmenší, stála v Žilině a ženské trhaly z její náruče nemluvně a nikdo nechtěl vzít tu dvanáctiletou, protože se jim zdálo, že na ni nic netrhnou. Až se kterási ustrnula, vzali ji i s dvěma nemluvňaty do služby. Ale opravdu do služby, ne pro to, aby se ukázaly křesťankami. Alespoň se konečně najedli, ale byli rozptýleni. Maminka byla v kriminále. Vypráví mi jedna ze sester. Žijících zůstalo 8, 3 zemřeli. Kdybychom neuměli krást, nikdo z nás by nepřežil.

Strašidla a jiné potvořiny (2)

Kapitola z knihy "Střepy jednoho života" Msgre. ThDr. Antonína Huvara, papežského preláta a člena OT

 Měl jsem zásadu, že všichni dělníci, kdo chodí již před pátou do zaměstnání, musejí vědět i vidět, že se jejich kněz již za ně modlí. Pomáhalo mi to v mnohém a k mnohému. Byl jsem živ z nadšení, které jistě bylo umocněno minulou touhou být zase u svého. Nikdy však ani tato touha nebyla tak mocná, abych zradil příslušností ke kolaborantskému hnutí.

Další den byl zjev poněkud odlišný. Najednou a zase přesně ve stejnou dobu, tedy ve dvě hodiny, začaly doslova mlátit všechny jazýčky, které byly v oknech proti bouchání okenních dílů. Byl to kravál tak mocný, že se mi zdálo, že musí být slyšet až na ulici. Trvalo to zase tak dlouho, až jsem vypotřeboval všechnu svou zaříkavačskou sílu, vykropil svěcenou vodu a žehnal jsem stále tak mocně, že nebylo k pochopení jak to, že tyto úkazy nereagovaly a kravál trval tak dlouho, až se všechno zase utišilo. V tuto noc nic škodlivého, jenom neklid, šumot, nic násilnického. Měl jsem z toho jenom nepříjemný dojem, ale nebylo nic, co by vzrušilo.

Bylo další ohlášení kajícníka, který se objevil, někdy možná již při ranní tedy v sedm. Jindy až někdy po poledni, podle kalibru a podle odvahy, kterou kdo v sobě našel. Ale již jsem věděl, že tyto úkazy jsou spojeny s tímto úkonem kajícnosti. To byla nádherná mzda za noční zděšení.

Stručná historie bylinářské medicíny - Tibetská bylinářská medicína

Tibetská bylinářská medicína má svůj původ v místní lidové tradici (známé jako Bon), jejíž počátky leží ve 3. tisíciletí př.n.l. a která byla formálně zaznamenána lékařem Xiepu Chixi na dvoře tibetského krále Niechi Zanpu v roce 126 př.n.l.

Prvky tradiční čínské a indické (áyurvedské) medicíny byly doplněny až později. Áyurveda měla na tibetskou medicínu největší vliv. Indická medicína se do Tibetu dostala roku 254 návštěvou dvou indických lékařů. Během následujících století několik indických lékařů v Tibetu tyto znalosti obnovilo a rozšířilo.

Největší vliv z Indie do Tibetu pronikl v období přijetí buddhismu jako státního náboženství Tibetu. K tomu došlo během sjednocení Tibetu za vlády krále Songzana Ganbua (618 - 652). Buddhismus měl pro rozvoj indické medicíny v Tibetu velký význam. Áyurvedské principy, zejména princip tří doša (základních sil), se staly základem zkoumání a léčbu onemocnění těla. Buddhismus představoval důležitou duchovní součást léčby.

Legenda, jak se tibetská tradiční medicína dostala do Tibetu, souvisí s příběhem "Život velkého lékaře Yuthoga Yontena Gonpoa", jíž přeložil a uvedl ve své knize "Tibetská medicínaRechung Rinpoche. Podle legendy Tara (buddhistický bůh soucitu, který bývá ztotožňován s čínským bohem dobra Guan Yin) přikázal dvěma známým indickým lékařům, kteří se později stali nesmrtelnými, aby se vydali do Tibetu a učili místní lid svým dovednostem.

Přišli bohové ze Síria na Zem třikrát? (5)

Dvě starověké civilizace a africký kmen byl záhadně spojen s nejjasnější hvězdou *

Záhadný svátek Sigi

 

Námitky o kontaminaci dogonských znalostí misionáři jsou problematické. Je těžké uvěřit, že misionáři, kteří jsou povoláni šířit křesťanskou víru mezi africké divochy, je najednou učí o astronomii a negramotní Dogoni se to učí důkladně nazpaměť.

Je také fakt, že o složitém systému Siria věděli nejen v Africe. Jméno boha Tištria, který zosobňoval u starých Íránců Sirius, pochází z indoevropského termínu, který znamená "tři hvězdy".

Se Siriem je spojen národní svátek Dogonů - Sigi. Je na počest jejich předkaNommo, který přiletěl na Zemi z této hvězdy.

Obřady Sigi jsou prováděny dogonskými kněžími každých 60 let, což souvisí s oběžnou dobou Siria B kolem Síria A, který podle Dogonů i moderní vědy, je kolem 50 let.

Příčina nesouladu těchto dvou čísel výzkumníci nejsou schopni vysvětlit.

Přišli bohové ze Síria na Zem třikrát? (4)

Dvě starověké civilizace a africký kmen byl záhadně spojen s nejjasnější hvězdou *

Vysvětlení mohou být i jiná…

 

Poprvé o výsledcích francouzské expedice a o znalostech Dogonů o vesmíru napsal Eric Guerrier v knize "Esej na téma dogonské kosmogonie: archa Nommo", a Robert Temple v knize "Tajemství Siria" v letech 1975 a 1976.

Francouzští etnografové byli ostře kritizováni. Všichni se shodli na tom, žeMarcel Griaule nepochopil příběhy Dogonů: překládal mu je do francouzštiny Afričan, který ne moc dobře uměl dogonsky. To znamená, že tam byl dvojitý, a ne velmi přesný překlad.

Dále není vyloučeno, že dogonská mytologie byla kontaminována samotnými Francouzi. Mohli ji také pochytit od katolických misionářů, tzv. "Bílých otců."  (1)

Pro odborníky, kteří studují kultury Afriky, jsou Dogoni zajímaví především tím, že se jim po staletí podařilo zachovat tradiční způsob života: neměl na ně vliv ani kolonialismus ani civilizace, ani křesťanství, ani islám.

Nyní je jejich počet více než 600 tisíc lidí.

A i když po mnoha letech „nedorostli“ na úroveň k vytvoření státu, sociální systém jejich svazu kmenů se zdá být dokonalý. Jedná se o velmi vzácný případ.

Stručná historie bylinářské medicíny - Čínská bylinářská medicína

Čínská bylinářská medicína má tradici, která sahá až do 3. tisíciletí př.n.l. Objev léčivých bylin je v Číně připisován legendárnímu císaři Shen Nungovi (3000 let př.n.l.). Shen Nung je považován za otce čínského zemědělství. Podle legendy vyzkoušel na sobě stovky léčivých bylin a popsal jejich léčebné vlastnosti pomocí pojmů jako "han" (studený), "jeh" (horký), "wen" (teplý) a "liang" (chladný).

Znalosti bylinářské medicíny se ve starověké Číně původně předávaly z generace na generaci ústní tradicí. Nejstarší písemné záznamy se objevily koncem dynastie Shang (asi 1200 př.n.l.). Tyto písemné záznamy, označované jako Věštecké nápisy na kostech, byly nalezeny v posledním hlavním městě dynastie Shang, poblíž dnešního města Anyang v provincii Henan. Starověcí Číňané původně používali kosti pro různé záznamy o lovu, bitvách, počasí, slavnostních dnech a podobně. Ve Věšteckých nápisech lze nalézt také záznamy o nemocích, léčivech a léčebných metodách.

V dalším tisíciletí Číňané začali používat guinejská prasata pro testování léčebných a jedovatých vlastností různých bylin. Shromáždili tak postupně praktické znalosti odpovídající dnešním farmakologickým kategoriím, toxicitě a smrtelným dávkám různých bylin.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK