černé díry

Hawkingův paradox

Anglický fyzik a profesor na univerzitě v Oxfordu Stephen Hawking (1942) je jedním z nejznámějších lidí na Zemi a jednou z mála skutečných "celebrit" mezi vědci. Je předním odborníkem v oblasti fyziky černých děr, kosmologie a kvantové teorie gravitace. Ve svých dvaadvaceti letech onemocněl vzácnou neuromotorickou poruchou; postupně přestal ovládat končetiny a má problémy s řečí. Přesto se stal živoucím ztělesněním génia. Ovlivnil tisíce odborníků a miliony laiků. Jedna z jeho prvních knih - Stručná historie času - se stala bestsellerem. Je srovnánván s Albertem Einsteinem. Přesto někteří fyzikové vyjádřili pochybnosti o některých Hawkingových tezích. Zvláště jeho teorie informačního paradoxu vyvolala jednu z nejlitějších intelektuálních bitev nedávné doby. Dokumentaristé BBC se vydali po stopách tohoto konfliktu a pokusili se divákům přiblížit stav věci v oboru zdánlivě tak abstraktním, jakým je teoretická fyzika.

Černé díry jsou "portály do jiných vesmírů," podle nových kvantových výpočtů

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět od původních autorů a ZDARMA

původní článek  v angličtině:

http://www.mnn.com/earth-matters/space/stories/black-holes-are-portals-to-other-universes-according-to-new-quantum

odkazy na překladače ZDE

 


 

Zánik kozmu: Alternatívy konca

Aký je konečný osud vesmíru? Do akej miery sme schopní odpovedať na túto otázku a čo nám pomáha v hľadaní pravdy?

Je ťažké vybrať z množstva možností, ktoré sa nám dnes núkajú. Vieme však, že odpoveď závisí predovšetkým od relatívnej sily dvoch hráčov – gravitácie a sily, ktorá zrýchľuje rozpínanie vesmíru.

Víťaz – gravitácia

Preskúmajme budúcnosť, v ktorej by zvíťazila gravitácia. Rozpínanie by sa v istom momente zastavilo a zmenilo na zmršťovanie. Namiesto pozorovania galaxií vzďaľujúcich sa od nás, ktoré majú spektrá posunuté k červenému koncu, by sme videli približovanie spojené s modrým posunom. Teplota vesmíru by rástla a zrážky jednotlivých kozmických objektov by boli rutinnou záležitosťou. Celý vesmír by teda skončil v tzv. „Big Crunchi“ čo v podstate predstavuje Veľký tresk s opačným priebehom, resp. Veľký krach. 


Otázka ale znie: Čo by sa dialo potom? Bol by Veľký krach niečím, čo rozpúta opätovný Veľký tresk, z ktorého znova a znova bude vznikať vesmír až donekonečna?

Deset nejspornějších vědeckých teorií (6)

 

Děti černé díry

Podle této teorie můžeme být sami produktem černé díry.



Hypotéza vychází z toho, je, že když je hmota vtažena do černé díry, stane se tak hustou ještě před tím, než dosáhne singularity, a že černá díra může vyvrhnout všechnu tuto energii zpět a zformovat z této hmoty vesmír.

Jinými slovy, vesmír s množstvím černých děr vytváří množství vesmírů – svých dětí.

JAK MALÝ JE VESMÍR?

Tvůrci dokumentu se pustili do největší králičí nory v dějinách, aby nalezli nejmenší věc ve Vesmíru.

Je to cesta, kde věci nejsou jen menší, ale i mnohem podivnější. Vědci doufají, že zachytí záblesk miniaturních černých děr, mnohačetných dimenzí a dokonce paralelních Vesmírů. Jak začínají zkoumat tuto říši divů, není nic, jak se zdá, a může se se stát, že budou muset přepsat elementární zákony času a prostoru.

V tomto dokumentu je velice elegantně vysvětlen Standardní model, jedna z možností 4. rozměru, teorie strun. Uvidíme různé přístroj jako PICO - nejlepší mikroskop na světě, známé LHC a jako třešnička na dortu MAGIC teleskop/mikroskop - je rychlost světla opravdu konstantní?

JAK MALÝ JE VESMÍR? from GoschaTV on Vimeo.

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK