bakterie

Bakterie pro jadernou Apokalypsu

deinoc1V Guinessově knize rekordů se dá najít ledacos - ale bakterii byste tam asi nečekali. Přesto v tomto věhlasném výčtu šílených výkonů figuruje. A nic nenasvědčuje tomu, že by ji někdo na žebříčku slávy nahradil; rozhodně to nezkoušejte. Tvor zvaný Deinococcus radiodurans se totiž stal světovým rekordmanem v disciplíně zvané odolnost vůči radioaktivitě. Žádný smrtelník vedle ní nemá šanci: vydrží přibližně 3000krát vyšší dávku, než je hranice přežití většiny tvorů, člověka nevyjímaje.

 

 

Na tvora, který dostal přezdívku bakteriální barbar Conan se přišlo úplně náhodou. Roku 1956 v Oregonské zemědělské výzkumné stanici zkoušeli sterilizovat maso vysokými dávkami gamma záření - takovými, že by je nic živého nemělo přežít. Přesto jedna forma života bez problémů existovala dál. Růžovočervené bakterie, které se často vyskytují ve shlucích po čtyřech, dostaly jméno Deinococcus radiodurans.

Až příliš reálný návod, jak vyšlechtit nadčlověka

Prasata pochrochtávající ve stájích americké biotechnologické firmy Revivicor vypadají na první pohled jako normální pašíci. Snad jen jejich „chlívek“ se mnohem více podobá laboratoři než běžné stáji. Prasata z Revivicoru jsou nejčistší prasata na světě. V jejich těle nenajdeme jedinou bakterii nebo virus.

Vědci je drží ve sterilních podmínkách, aby mohli buňky z jejich slinivek transplantovat pacientům s těžkou cukrovkou a neohrozili je přitom nějakou infekcí. Buňky obyčejného prasete by lidský imunitní systém okamžitě rozeznal jako cizí a nekompromisně by na ně zaútočil. Transplantovaná tkáň obyčejného prasete by zanikla dřív, než by stačily v diabetikově organismu vyloučit inzulin a korigovat cukrovku.

Buňkám nejčistších prasat světa nic takového nehrozí. Jsou tak trochu „polidštěná“. Vědci vnesli do jejich dědičné informace lidský gen a ten nežádoucí odmítavou reakci lidské imunitní obrany potlačí. Pacient dokáže díky tomu uzavřít s prasečími buňkami „imunitní příměří“. Prasečí slinivka mu na oplátku vyrobí inzulin a uleví od cukrovky.

Bakteriím vyrábějícím ekologický plast nejvíc chutná olej z menzy

Technologie výroby plastu z odpadního oleje míří do praxe a hledá uplatnění třeba na čínském trhuPoužitý olej z vysokoškolské menzy se někdy může stát vyhledávanou lahůdkou. Alespoň pro bakterie, které vědci z Centra materiálového výzkumu v Brně využívají pro výrobu ekologické obdoby plastu. Právě olej z menzy chutná bakteriím nejvíce, uvedl výzkumník Stanislav Obruča, jenž o bakteriích s nadsázkou hovoří jako o svých dlouholetých přátelích. Technologie výroby plastu z odpadního oleje míří do praxe a hledá uplatnění třeba na čínském trhu.

Bakterie pěstované brněnskými výzkumníky vytvářejí uvnitř buněk zvláštní látku, která jim slouží jako zásoba na horší časy. "Tak jako my tloustneme, když máme všeho dost, tak tyto bakterie produkují polymer. A ten má shodou okolností mechanické vlastnosti podobné plastům," popsal Obruča. Oproti běžnému plastu má ale jeho ekologická obdoba zásadní výhodu - v přírodě se rozloží, a proto nijak nezatěžuje životní prostředí.

Peroxid vodíku, zázračný lék

Pro zájemce, kteří snad ještě stále hledají na placených webech, co si mohou na internetu přečíst či vidět zdarma

 

1062312_water___4

http://blogs.naturalcures.com/hydrogen-peroxide-the-miracle-cure/

odkazy na překladače ZDE

Co takhle biozlato?

 

Ve škole jsme se učili, že původ zlata je čistě anorganický a že se jedná o abiotický produkt. Co když ale jsou zlaté nugety výsledkem biochemických procesů, za jejichž vznikem stojí mikrobi? Hypotézu geomikrobiologie zlata vědci obhajují téměř středověkou alchymií. Přidávají živou substanci k jedovaté materii a z bublaniny jim po čase začnou vypadávat zlatinkyo čistotě 99,9 %. Tisk již píše o biotechnologickém farmaření a mikrobech snášejících „zlatá vejce“.
Kdysi zlato uložené ve sklepeních státních bank sloužilo jako garant hodnoty vydávaného oběživa. Jenže ho přestalo být dost a tak na bankovkách zmínka o krytí zlatem již delší dobu chybí. Mohly by být kryté prací, jenže u té jsme zase na štíru s poctivostí a tak hodnota papírků není dnes vázaná na žádnou cennost. Nelze se proto ani divit, že hlad po žlutém kovu setrvale roste. Mikrobiologové si pro ukázky zlatých zrnek vyrobených bakteriemi lepší dobu než je ta nynější, ani zvolit nemohli. A když k tomu ještě mezi řádky naznačují, že by to mělo jít i z odpadních, případně mořských vod, o nedostatek prostředků na své bádání se jistě bát nemusejí.
S poněkud šokující (pro nás na zubní můstek čekající pacienty ale potěšující zprávou), přichází finanční analytici ze společnosti Goldman Sachs – připravit se máme na “brutální pád”. Během několika příštích let má cena zlata klesnout o třetinu. Mají snad experti celosvětově uznávané investiční bankovní společnosti nějaké nové poznatky z laboratoří, kde pěstují “zlaté” bakterie?

Články na pokračování

Syndikovat obsah
Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK