Fatální slepota před čirým zlem. Projev ministra financí Jaira Lapida v Berlíně.

Izraelský ministr financí Yair Lapid pronesl 20. srpna 2014 na stanici Grunewald berlínské S-Bahn u památníku deportace více než 50 000 berlínských Židů do koncentračních táborů tento projev (viz video na konci překladu):

Holocaust v nás všech vyvolává stejnou otázku: co bych byl býval učinil já. Co bych dělal jako Žid v Berlíně roku 1933, když Hitler přišel k moci? Utekl bych ? Prodal bych svůj dům, svůj obchod? Vytáhl bych své děti ze školy uprostřed školního roku? Anebo bych si řekl, to pomine, to je jen mžikové šílenství. Hitler říká toto vše jen proto, že je politik a chce být zvolen. Ano, je to antisemita, ale kdo dnes není. Přečkali jsme už horší pohromy. Lépe vyčkat, sklonit hlavu, však to přejde. Nikdo z těch 1013 transportovaných na smrt se nevzepřel strážím. Nikdo z nich a nikdo z desítek tisíc, kteří je následovali ze stejného místa stejným směrem. Neučinil tak ani můj dědeček, Bela Lampel, když jej německý voják vytáhl z jeho domu v pozdních nočních hodinách 18. března 1941. „Prosím vás“, vzlykala moje prababička Hermina před oním vojákem. Padla na kolena a objímala jeho holinky, „Prosím vás, vždyť i vy máte matku“. Voják ani nehnul brvou. Netušil, že ukryt pod peřinou jej z postele pozoruje můj otec. Třináctiletý chlapec, který se přes noc stal mužem. Proč se nebránili a nebojovali? Tato otázka mne neustále pronásleduje. S touto otázkou se potýká židovský národ od okamžiku, kdy poslední transport odjel do Osvětimi. Odpověď – jediná možná odpověď – je: oni nevěřili v absolutní zlo.

Věděli samozřejmě, že na světě existují špatní lidé, ale nevěřili v totální zlo, organizované zlo, zlo neznající slitování nebo váhavost, chladné zlo, které na ně patřilo, ale ani na okamžik v nich nerozpoznávalo lidské bytosti.

Podle jejich vrahů nebyli lidmi. Nebyli to matky ani otcové, nebyly to děti kohokoliv. Podle jejich vrahů nikdy neoslavovali narození potomka, nikdy se nezamilovali, nikdy nešli ve dvě hodiny ráno vyvenčit svého starého psa, nikdy se nesmáli a neplakali při sledování poslední komedie Maxe Ehrlicha.

Takový postoj potřebujete k vraždě druhého. Musíte být přesvědčeni, že to vlastně vůbec není člověk. Když vrazi sledovali lidi, kteří právě byli vypravováni z nástupiště na jejich poslední cestu, neviděli v nich židovské rodiče. Byli to jenom Židé. Nebyli to židovští básníci, židovští hudebníci, byli to jenom Židé. Nebyl to pan Braun nebo paní Schwartzová, byli to jenom Židé.....

http://eretz.cz/2014/09/fatalni-slepota-cirym-zlem-projev-ministra-financi-jaira-lapida-berline/

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <hr> <img> <a> <p> <br>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.

Články na pokračování

Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK