Rok 2011 poznamenala krize eurozóny

Pomalu končí rok, který se mimo jiné nesl v duchu krize eurozóny. Ta představovala pomyslně sněhovou kouli, která se řítí do údolí. Postupně se na ní nabaluje další a další sníh a čeká se pouze na to, jakým způsobem se zastaví, zda si zachová svoji podobu nebo se naopak rozpadne na řadu drobných kousků.


V případě eurozóny se rovněž během uplynulých 12 měsíců objevila celá řada předpovědí, jakým směrem se bude ubírat. Nechyběly ani ty, které věštily zánik eura a návrat k národním měnám. V tuto chvíli je zřejmé, že euro přežije rok 2011. Zároveň není úplně jisté, za jakou cenu a zda skutečně úplně všechny členské země eurozóny v tomto spolku i nadále vydrží. Rovněž se zatím jeví neúčinně snaha politiků krizi zastavit. Proč se jim to nedaří? Co potkalo eurozónu v roce 2011? Také o tom uslyšíte v dnešním Studiu STOP. Ve studiu vítám hlavního ekonoma Reiffeinsenbank Pavla Mertlíka a hlavního ekonoma Československé obchodní banky Martina Kupku, takže dobrý večer.  


Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Dobrý večer.  


Martin KUPKA, hlavní ekonom Československé obchodní banky
--------------------
Dobrý večer.  


Petr HARTMAN, moderátor
--------------------
Když budeme hovořit o dění kolem eurozóny, tak bychom mohli začít tím, jak se ta krize jeví s odstupem doby? Protože už probíhá řadu měsíců, zda lze jednoznačně pojmenovat ty příčiny té krize a o jakou krizi vlastně jde? Protože se objevují různé názory. Někdo to přičítá za vinu euru, že bylo přijato jako ekonomický projekt, ale následovala ta politická část, takže to byl nepřipravený projekt a je to pouze přirozený důsledek, jiný zase tvrdí to, že na vině je nezodpovědné chování politiků a vlád, které zadlužily některé země takovým způsobem, že už to nezvládají. Někdo naopak tvrdí, že to není až tak podstatné, že podstatná je určitá psychologická atmosféra, která se kolem toho vytvořila. Takže pohled Martina Kupky? 


Martin KUPKA, hlavní ekonom Československé obchodní banky
--------------------
Já myslím, že těch důvodů, proč k té krizi došlo je celá řada, ale když se vrátím úplně na začátek, tak bych viděl jeden důvod, a to je to, že do eurozóny v době, kdy byla vytvářena, se dostaly země, jejichž členství v eurozóně se postupem času ukázalo jako velkým komplikujícím faktorem, protože produktivita, s jakou tyto země pracují, vyrábějí, je výrazně nižší, než na opačném pólu eurozóny, zejména tedy třeba v Německu, Rakousku nebo v Nizozemí. To by samo o sobě nebylo fatálním problémem, pokud by existovaly uvnitř eurozóny mechanismy, kterými lze negativní důsledky těch rozdílů v produktivitě zeslabovat nebo kompenzovat, což je druhý faktor, který určitě k tomu přispěl a ten také hraje svoji významnou roli.  


Celý rozhovor: http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/rok-2011-poznamenala-krize-eurozony--995443

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <hr> <img> <a> <p> <br>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.

Články na pokračování

Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK