Buďme obezřetní: opoziční smlouva se znova hlásí ke slovu

Současné jednání Václava Klause může být výrazem strachu z vlastní prohry či fatálního konce osobní kariéry, míní Jan Brabec.

Václav Klaus vyhlásil amnestii, komentátoři zvažují její význam a veřejnost s napětím sleduje, co všechno z prezidentova kontroverzního gesta pro nás všechny vyplývá. Víceméně už je totiž jasné, že se Klausova pravomoc prakticky dotkla řady skutečných zločinců z oblasti hospodářské kriminality včetně korupce a mafiánských manýrů, či minimálně zasáhne do jejich dalšího prošetřování. Je tedy na místě pokusit se pochopit, co tím Klaus vlastně zamýšlel nebo jaký tím vyslal signál.

V prvé řadě jde zřejmě o zásadní přihlášení se k tomu, čemu se říká moc. Tedy jakýsi osobní diktát většině: Klaus přece nemůže být tak hloupý či pod takovým vlivem svých jurodivých poradců, aby netušil, co svým razantním zásahem napříč celou společností způsobí. Možná se totiž opravdu nejedná jen o nějaké konkrétní případy korupčníků a grázlů a nějaký vlastní zájem na nich, jak by se asi zdálo. Třeba jde pouze a jen o osobnostní stránku věci a byla to pouze Klausova poslední příležitost, jak dát na konci svého úřadování všem občanům najevo, kdo je tady vlastně pánem a kdo této zemi bude udávat další směr.

Čtěte více ZDE

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <hr> <img> <a> <p> <br>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.

Články na pokračování

Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK