LZE ZÁŽITKY BLÍZKÉ SMRTI VYSVĚTLIT PŘIROZENOU CESTOU NEBO SE JEDNÁ O NEVYSVĚTLITELNÝ A NADPŘIROZENÝ FENOMÉN? 3.

 

(Předchozí část)

8.        Světelná bytosti – Moodyho (1994) respondenti popisovali jasné (nikoli však oslňující) bílé (čiré, zlaté) světlo, které se objevuje na konci tunelu jako světelnou bytost, která je zahrnula bezpodmínečnou láskou a zároveň je přiměla se kriticky zamyslet nad svým dosavadním životem pomocí otázek. Tato bytost s nimi komunikovala pomocí přenosu myšlenek. I zde se objevuje vliv kultury, protože věřící respondenti tuto bytost zpravidla nazývali v rámci náboženských pojmů – Ježíš, Bůh, anděl, Pana Marie, Alláh, Brahma, Šiva, Světlo apod. Kübler-Rossová (1997) v souvislosti s tím zmiňuje zajímavou skutečnost, že děti z protestantských rodin nikdy toto světlo neidentifikovali jako Pannu Marii, zatímco u katolických dětí se tak dělo velmi často. Siémons (1993) setkání se interpretuje jako „návrat do nejhlubšího centra identity a vědomí“. Ring (1991) toto Světlo chápe obdobně jako tzv. Vyšší (Totální) Já a pocit lásky přisuzuje tomu, že člověk při NDE vnímá tuto Světelnou bytost jako od sebe oddělenou a jinou, i když je ve skutečnosti součástí jeho Já.

9.        Ohlédnutí – v této fázi člověk spatřuje činy a skutky svého dosavadního života v trojrozměrných obrazech a zároveň je znovu emocionálně prožívá a dokonce se vžívá do pocitů ostatních zúčastněných. V tomto bodě se výpovědi liší, některé uvádějí rychlý a přesto kompletní a detailní sled událostí, jiné výjevy nejdůležitějších momentů života. Někteří tvrdí, že přehled života jim zprostředkovala světelná bytost, jiným se tato série obrazů zjevila sama od sebe nebo jako jediný aspekt NDE. Soudková (1999) uvádí, že toto ohlédnutí probíhá buď jako tzv. panoramatická paměť, tedy emočně neangažovaná projekce vzpomínek a představ, nebo jako výše zmíněný přehled života v užším smyslu vč. prožitku.

10.        Hranice nebo mez mívá nejčastěji podobu vody, šedé mlhy, dveří, plotu v poli nebo čáry.

11.        Návrat - počáteční fáze NDE provází touha dostat se zpět do fyzického těla. Tato touha však od určité fáze zážitku slábne či se člověk dokonce návratu brání. Důvody vyplývají z předchozích stupňů zážitku – jedinec se nechce vzdát svých nově nalezených dávno ztracených blízkých, nechce se mu do „poškozeného“ či bolavého těla. Naproti tomu stojí povinnosti k návratu, tj. povinnosti k „pozůstalým“, k nevyřízeným záležitostem, nebo pokyn oné Světelné bytosti či některého z průvodců, které přimějí dotyčného se vrátit. Málo kdo si okamžik návratu pamatuje, ti kteří ano často hovoří o cestě vzad (většinou totožným tunelem) a pocitu nárazu, či o návratu „hlavou“.

12.        Zábrany ve sdělování zážitku – lidé se zkušenostmi se zážitky blízkými smrti o nich často hovoří jako o skutečné události. Přesto však nejsou ochotni (bojí se, ostýchají se) mluvit o tomto zážitku, neboť cítí, že soudobá společnost není nakloněna k uvěření takovýmto typům výpovědi. Mají strach, že na ně majoritní společnost bude nahlížet jako na blázny nebo lháře. Proto se tito lidé často svěřují se svými zážitky pouze svým blízkým, dalším lidem s podobnými zážitky a někdy také odborníkům fundovaným v této oblasti. Jiným důvodem může být také pocit nepopsatelnosti zážitku (viz bod č. 1).

13.        Působení prožitku na další život – NDE často v lidech probudí touhu po duchovním učení a rozvoji, vzdělávání se a změně dosavadního života, potlačení materialismu, větší úctu k životu, lásku ke všemu živému, pocit určitého poslání a podobné pozitivní pocity. Tito lidé se naopak necítí spaseni, osvíceni či jinak nadřazeni lidem, kteří zážitek blízký smrti neprožili. Ring (1991) tyto dílčí projevy shrnuje do třech základních kategorií: změna osobnosti a hodnotových měřítek, změna postoje k náboženství, změna postoje ke smrti.

14.        Jiný pohled na smrt – respondenti proživší zážitek blízký smrti zpravidla ztratili strach ze smrti (ovšem ne v destruktivním slova smyslu – např. že by se toužili vrátit k onomu Světlu, zesnulým blízkým apod.). Je to způsobeno tím, že již smrt nevnímají jako „konec“ nýbrž jako určitý „přechod“ z jednoho stavu (světa, těla…) do druhého, a také tím, že při svém NDE zažili příjemné pocity a absenci strachu (až na výjimky v podobě negativních zážitků). Dalším možným důvodem je přehodnocení dřívější představy posmrtného života (zejména v dualistických náboženstvích), ve kterém strach ze smrti ve skutečnosti znamenal strach z konečného soudu a následně „pekla“ či nějakého jiného posmrtného trestu. Jak respondenti uvedli, Světelná bytost při projekci skutků nikoho nijak nesoudila ani neodsuzovala.

15.        Ověření – při vědeckém zkoumání NDE přirozeně vyvstala elementární otázka, a to, zda je vůbec možné existenci těchto zážitků prokázat. Odpovědí na to mohou být skutečnosti zmíněné v bodě 6 – přesná svědectví o věcech a situacích, které pacienta obklopovali v okamžiku, kdy byl „mrtvý“ a tudíž je prokazatelně nemohl vnímat běžným vnímáním skrze smysly. Tato svědectví lze pak porovnávat s výpověďmi svědků přítomných této události, ačkoli tato svědectví je často problematické získat a navíc toto prokazování může být napadeno pro nízkou vypovídací hodnotu.

Pokračování...

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

a

a druhý diel sa stratil v ... preklade?

Obrázek uživatele Administer

předchozí část

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <hr> <img> <a> <p> <br>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.

Články na pokračování

Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK