Stručná historie bylinářské medicíny - Evropa

Starověcí Číňané, Indové, Egypťané, Babylóňané a původní obyvatelé Severní, Střední a Jižní Ameriky používali bylinářskou medicínu. Nejstarším známým seznamem léčivých bylin je spis "Shen Nung's Pen Ts'ao" napsaný kolem roku 3000 př.n.l. (před naším letopočtem). Nejstarší čínská bylinářská medicína byla zřejmě sbírkou znalostí z ještě starší ústní tradice.

Starověcí Řekové a Římané se také zabývali bylinářskou medicínou. Lékaři, kteří cestovali s římskými vojsky, šířili své zkušenosti a znalosti po celém římském impériu a také ve Španělsku, Německu, ve Francii a v Anglii. Řečtí lékaři v římské armádě Dioscorides (asi 40 - 90 n.l.) a Galén (131 - 200) shromáždili poznatky o mnoha léčivých bylinách, které se staly důležitou součástí lékařských knih po dalších 1500 let.

Ve středověku se římská a řecká tradice bylinářské medicíny zachovala v klášterech v Anglii a v západní a v jižní Evropě. Před vznikem středověkých univerzit v 11. a 12. století některé kláštery sloužily jako lékařské školy. Kněží přepsali a přeložili do latiny nebo národních jazyků mnoho původních Hippocratových, Dioscoridových a Galénových prací. V klášterních zahradách se pěstovala řada užitečných léčivých bylin. Znalosti o nich sloužily mnoha budoucím generacím lékařů a léčitelů.

Během islámského dobývání severní Afriky v 7. a 8. století arabští učenci převzali řadu římských a egyptských lékařských textů a přeložili je do arabštiny. Íránský lékař Ibn Sina, známý pod jménem Avicenna (980 - 1037), spojil bylinářské tradice Dioscorida a Galéna se starověkými praktikami svého lidu ve své knize "Al Quanun fi at-tibb" (Kánon lékařství). Tento jeden z nejvlivnějších lékařských textů se rozšířil v Evropě během 11. a 12. století.

S objevem knihtisku v polovině 15. století se Dioscoridovy, Galénovy a Avicennovy knihy značně rozšířily a byly dostupné také mimo paláce, kláštery a univerzity. Použití bylin nevyžadovalo žádné zvláštní dovednosti a zkušenosti. Čtenáři těchto knih jednoduše byliny sbírali a pak je zpracovali a užívali podle návodů.

Někteří významní lékaři ve středověku se pokoušeli vypracovat nový přehled léčebných bylin a jejich použití. Jedním z takových autorů byl Theophrastus Bombastus von Hohenheim, známý pod jménem Paracelsus (1493 - 1541). Ve svých pracích zdůrazňoval význam zkušeností s pacienty a s léčením a bojoval proti slepé víře ve středověké lékařství. Přes jeho výhrady k tradičnímu bylinářství Paracelsus oživil "doktrínu znamení". Podle této doktríny každá bylina má své vlastní "znamení". Výskyt byliny, barva jejích květů, vůně, chuť a prostředí, v němž se nachází, předurčuje její lékařské použití.

O století později britský lékař Nicholas Culpeper (1616 - 1654) oživil další starověkou představu bylinářství: jeho spojení s astrologií. Astrologičtí bylináři spojovali léčivé byliny s různými znameními zvěrokruhu. Léčebné účinky bylin souvisely s astrologickými znameními a planety byly spojovány s různými částmi těla. Pro jejich léčbu proto byly potřebné byliny daného astrologického znamení zvěrokruhu. Culpeper kritizoval Johna Gerarda (1542 - 1612) a další anglické autory přehledů bylin, protože byl přesvědčen, že léčebné účinky bylin je nutné hledat ve hvězdách.

Zatímco Paracelsus a Culpeper prosazovali některé starověké doktríny bylinářské medicíny, lékařská praxe se postupně měnila. Učenci, jako Francis Bacon(1561 - 1626) a William Harvey (1578 - 1657) začali vědecké metody měnit z čistě spekulativních na experimentální. Důraz na experimentální důkazy vedl k odmítnutí starověkých doktrín bylinářské medicíny. Proto se tradiční bylinářství na jedné straně a biologie a medicína vydaly vlastními cestami. Bylináři, kteří se soustředili na klasifikaci léčivých bylin a na popis jejich účinků a odmítli představy znamení a astrologie, položili základy moderní botaniky. Lékaři, kteří shledali Harveyův popis krevního oběhu v lidském těle užitečnější než Culpeperův pohyb planet, položili základy vědecké medicíny. 

podle článku "History of Herbalism" 
zpracoval: Jiří Svršek

Zdroj: http://natura.baf.cz

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <hr> <img> <a> <p> <br>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.

Články na pokračování

Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK