Filadelfský experiment - mezi mýtem a skutečností

 

phil1Nejen staré časy měly své mýty a legendy - vznikají i v moderní době. K nejpůsobivějším patří příběh známý jako filadelfský experiment, vyprávění o lodi, která zmizela během vědeckého pokusu za druhé světové války. A i když vědci historku vyvracejí, stále jí věří tisíce lidí po celém světě.

Mělo se to stát 28. října 1943 v přístavu Norfolk (Virginia) na východním pobřeží USA. Na moři necelé čtyři kilometry od pobřeží se najednou objevil oblak zeleně světélkující mlhy, z níž se postupně vynořily obrysy torpédoborce Eldridge patřícího US NAVY. Loď se ale v Norfolku dlouho nezdržela. Po pár minutách ji opět zahalil zelený mrak a krátce na se se vypařil i on. Zůstala jen prázdná hladina.

phil6

 

obr: Loď zahalil oblak zelené mlhy a nakonec zmizela úplně...

 

To ale zdaleka není všechno. Eldridge se předtím za stejných efektů vypařil z přístavu v 600 kilometrů vzdálené Philadelphie, aby se tam po letmé návštěvě Norfolku zase zjevil. Nebyla to už ale stejná loď jako dřív. Někteří členové posádky při podivné teleportaci zešíleli, jiní utrpěli popáleniny, další se pak zjevovali a zase mizeli na nejrůznějších místech.

To vše mělo být důsledkem vědeckého pokusu, který se trochu vymkl kontrole a mezi příznivci konspiračních teorií je známý jako filadelfský experiment. Na svědomí ho neměl mít nikdo menší, než geniální Albert Einstein a cílem výzkumu prý bylo udělat loď neviditelnou, což by se v tehdy právě probíhajícím světovém konfliktu jistě hodilo. Vědcům se to ale trochu vymklo z ruky, takže nezůstalo jen u neviditelnosti - teleportovat loď s výtlakem 1240 tun na vzdálenost 600 kilometrů by považovali za zajímavý úspěch i hrdinové televizního sci-fi seriálu Star Trek, jehož děj se odehrává ve vzdálené budoucnosti.

 

Podivná smrt Morrise Jessupa

Morris K. Jessup získal vědeckou hodnost Master of Science v oboru astronomie, na doktorský titul už ale nedosáhl a živil se jako prodejce automobilů. Jeho ambice to ale příliš neuspokojovalo, a tak ve volných chvílích rozjímal o vesmíru a mimozemšťanech - až z toho vznikla jeho první ufologická publikace. Vyšla roku 1955 pod názvem The Case for UFO (Případ UFO), v níž o mnoho let předešel Ericha von Dänikena hypotézou o dávných návštěvách mimozemšťanů na Zemi. Tvrdil tu také, že létající talíře jiných civilizací mohou mít antigravitační pohon založený na využití silných magnetických polí. Kniha měla úspěch - a jednoho z čtenářů vyprovokovala k dopisu autorovi. Jakýsi Carlos Miguel Allende v něm prohlašoval, že byl účastníkem experimentu, při němž právě za pomoci silných magnetických polí z povrchu moře zmizel torpédoborec Eldridge.

phil2

 

obr: Autorovi spekulativní literatury Morrisi Jessupovi zájem o případ torpédoborce USS Eldridge přinesl smůlu. Nakladatelé začali odmítat jeho knihy, opustila ho žena a nakonec zemřel při dopravní nehodě...

 

Jessupa to zaujalo a po další korespondenci s panem Allende zahájil vlastní bádání. Údajně přitom odhalil celý průběh filadelfského experimentu, současně se mu ale náhle přestalo dařit. Vydavatelé odmítali jeho další rukopisy, opustila ho žena, měl vážnou autonehodu. Přesto se o příběh torpédoborce Eldridge nepřestal zajímat. Na 19. dubna 1959 si domluvil schůzku s dr. Mansonem Valentinem, podmořským archeologem zkoumajícím tzv. biminskou zeď - objekt na dně moře u bahamského ostrova Andros, který je podle jedněch stopou po zaniklé dávné civilizaci Atlantidy, podle druhých však jen náhodně vzniklým geologickým útvarem. Jejich jednání se mělo údajně týkat právě filadelfského experimentu, Jessup ale na schůzku nepřišel.

O den později ho našli mrtvého v jeho autě. Z výfuku vedla do okénka hadice a kabina byla plná jedovatých plynů. Policie případ rychle uzavřela jako sebevraždu - a příznivci konspiračních teorií měli o čem přemýšlet. Případ filadelfského experimentu začal rychle získávat na popularitě a brzy nechyběl snad v žádné publikaci věnované velkým záhadám světa. Brzy začalo být těžké rozeznat, co ještě autoři myslí vážně a co už je sci-fi.

 

Sen o neviditelnosti

Být neviditelným je dávným snem nejen dětí a zlodějů, ale především vojáků. Myšlenka přimět světelné paprsky, aby pěšáka, tank, letadlo nebo loď obešly, se sice nabízí skoro sama, praktické úspěchy vědy v tomto směru ale jsou zatím dost skromné. V podstatě se dosud daří odklánět jen záření určitých vlnových délek a to ještě jen kolem velmi malých objektů.

phil4

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

obr: Milovníci záhad věří, že torpédoborec Eldridge a jeho posádka se staly obětí nevydařeného pokusu s neviditelností vytvářenou pomocí silných magnetických polí

Fanoušci filadelfského experimentu ale tvrdí, že geniální Albert Einstein i tentokrát předběhl svou dobu. Na základě své snahy vytvořit jednotící teorii vysvětlující všechny základní fyzikální jevy (tzv. jednotnou teorii pole) prý zjistil, že pomocí mimořádně silných magnetických polí jde odklonit elektromagnetické záření v celém jeho spektru, do něhož se vejde i viditelné světlo. A US NAVY potýkající se tehdy s nepříjemně dotěrným japonským námořnictvem po nápadu vděčně sáhla - s nám již známým výsledkem.

Jisté je ovšem jen to, že torpédoborec USS Eldridge (DE-173) opravdu existoval. Sloužil v americkém válečném loďstvu od roku 1942, provázel konvoje v Atlantiku, po porážce Německa v květnu 1945 byl převelen do Pacifiku. Roku 1951 ho Američané prodali Řecku, kde dál sloužil pod jménem Leon. Zjevně tedy neskončil v žádné vyšší dimenzi a ani žádný z mužů, kteří na něm sloužili, o pokusech s neviditelností nic neví. Přátelé konspiračních teorií pro to ale mají jednoduché vysvětlení: pozdější Eldridge byl dvojník toho původního, posádku výhrůžkami přinutili k mlčení...

phil3

 

obr: Torpédobrec USS Eldridge prokazatelně existoval. Nezmizel však ze světa při filadalfském experimentu, ale byl prodán Řecku, kde dosloužil pod jménem Leon. Přívrženci konspirativních teorií ale tvrdí, že loďě byly rafinovaně vyměněny aby se nepovedený pokus utajil.

 

Podobné je to i s jednotnou teorií pole. Einstein na ní opravdu pracoval, ale neuspěl a později tuto snahu označil za jeden ze svých velkých omylů. I v tomto případě ale má záhadologická literatura alternativní verzi, podle níž se geniální fyzik zděsil praktických výsledků svého bádání a představ, jak by s nimi válkychtivé lidstvo naložilo. A tak si uložil bobříka mlčení.

Věřit historce o filadelfském experimentu v jeho klasické podobě asi vyžaduje dost velké mezery ve vzdělání, přesto nejde tuto záležitost přejít jen pohrdavým mávnutím ruky. Kolem působení Alberta Einsteina za druhé světové válku opravdu existují nejasnosti - a nejde tak docela vyloučit, že nepravděpodobný příběh měl odvést pozornost od jiných tajných výzkumných programů.

 

Einsteinův bobřík mlčení

Albert Einstein je obvykle představován jako zarytý pacifista, který si nikdy nepřestal vyčítat svůj podíl na vzniku jaderných zbraní. Ve skutečnosti však měla jeho vědecká činnost na vytvoření bomby minimální vliv - mnohem významnější byla z tohoto hlediska kvantová teorie, které se nevěnoval a dokonce k ní byl dost skeptický. Veškerá Einsteinova "vina" na projektu Manhattan spočívala v tom, že se v roce 1939 přimluvil za jeho zahájení u prezidenta F. D. Roosevelta.

phil5

 

obr: O svém válečném angažmá pro vojenské námořnictvo USA pacifista Einstein zarytě mlčel. Existují však doklady u tom, že US NAVY jej opravdu v té době platila.

 

Einsteinovým výčitkám nad vznikem atomové bomby nerozuměli především ti, kdo ho opravdu znali. Například podle jeho životopisce Ronalda Clarka "vždycky uměl ve své mysli potlačit nepříjemné skutečnosti, které si nechtěl připustit". A tak se naskýtá otázka, jestli nebyl zdroj jeho nechuti k uniformám a válčení někde jinde.

Existují totiž doklady o tom, že v období mezi 31. květnem 1943 a 30. červnem 1944 (což je období, do kterého se zvláštní shodou okolností vejde i datum údajného filadelfského experimentu) Einstein opravdu figuroval na výplatních seznamech US Navy. A aby to bylo ještě zajímavější, tak jen pět měsíců před počátkem jeho válečného angažmá zemřel vynálezce Nikola Tesla (1856-1943), který se často nechával slyšet, že pracuje na zbraních netušené síly. Hned po jeho smrti agenti FBI zabavili veškeré písemnosti, z nichž mnohé nebyly odtajněny dodnes. Myšlenka, jestli tehdy Einstein nepracoval na duševním dědictví tohoto nepochopeného génia, se nabízí skoro sama.

Znamená Einsteinovo zapírání, že v době, kdy se měl odehrát filadelfský experiment, dělal věci, za něž se hluboce styděl, nebo něco, o čem nesměl mluvit ještě dlouho po válce? Ať už to bylo cokoliv, zřejmě nešlo o maličkost - když ani po více než půl století podivná záležitost stále nesmí vyjít na denní světlo.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

Převzato z http://www.novakoviny.eu

phil7

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Pravda

Pravdu má kniha Evžena Kuliče Tajemství experimentu Philadelphia. Všem zainteresovaným doporučuji.

Tesla

...a ani ne tak Einstein, ale právě Tesla byl tím, kdo stál v pozadí.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <hr> <img> <a> <p> <br>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Image CAPTCHA
Enter the characters shown in the image.

Články na pokračování

Počet návštev:  SEO TEST S-RANK GOOGLE PAGERANK ALEXA RANK